Na rozvoji historické Telče se podílejí i čeští studenti

Zdroj fotografie: Pixabay

Město Telč je známé zejména kvůli svému historickému jádru, díky němuž je zapsané na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Během roku ho navštíví řada turistů nejen z České republiky, ale i celého světa. Na rozvíjení Telče se podílí mimo jiné i Masarykova univerzita prostřednictvím univerzitních projektů Scola Telcz nebo Doma ve městě UNESCO.

Iniciativa Scola Telcz dvakrát ročně pořádá týdenní letní a zimní školy pro studenty humanitních i technických oborů, kteří si zkouší řešit konkrétní problémy města spojené s uchováním kulturního dědictví. Projekt funguje od roku 2017. „Výstupem ze zimních škol je vždy případová studie a návrh řešení pro danou lokalitu, která slouží jako podklad pro přípravu projektů, mezi které patřila třeba synagoga, oprava ZUŠ nebo jezuitská zahrada,“ uvedl ředitel Univerzitního centra Telč Jaroslav Makovec. Zimní školy se účastní asi 30 studentů ze čtyř univerzit a tří zemí.

Na Scolu Telcz navázal projekt Doma ve městě UNESCO, který podpořila Technologická agentura ČR. Cílem iniciativy je formulovat strategie v oblasti městského rozvoje a lokální komunikace, které povedou k vybudování a udržování kvalitního veřejného prostoru. „Pracovně nazýváme náš projekt Spolu v Telči, protože to odráží náš hlavní cíl, tedy veřejný prostor Telče jako vstřícný životní prostor jak pro obyvatele města, tak pro jeho návštěvníky. Na projektu spolupracuje České vysoké učení technické, Masarykova univerzita, firma Neogenia a město Telč. V letech 2019 až 2021 tak v Telči pozorujeme, popisujeme a analyzujeme prvky hmotného, nehmotného a virtuálního veřejného prostoru Telče, a to za pomoci architektonických, sociologických a komunikačních metod,“ upřesnila jedna z koordinátorek iniciativy doktorka Lenka Waschková Císařová. Výsledkem by mělo být vytvoření vhodných nástrojů a postupů, které by napomohly utvářet město, které podpoří komunální soudržnost. Uplatněný model by měl být následně přenositelný i do jiných měst.

Autor článku

Gabriela Brázdová