Muži dříve používali zuby k otevírání prachových nábojů, zjistili archeologové

Díky kosterním pozůstatkům archeologové zjistili zajímavosti z vojenské praxe první poloviny 19. století. Voják měl netypicky poškozený chrup. Analýza odhalila, že muž používal zuby k otevírání prachových nábojů. Chemická analýza navíc potvrdila přítomnost síry ze střelného prachu v zubním kameni, informoval server České noviny.

Kosterní pozůstatky vojáka nalezli archeologové při výzkumu v roce 2012 v Majetíně na Olomoucku, následně je zkoumali několik let. „Zkoumali jsme kostru muže s odhadem dožitého věku mezi 30 až 50 lety, vysokého asi 174 centimetrů, která nesla několik traumat. Například jeho spodní tři řezáky nesly netypické poškození, které jsme podrobněji analyzovali. Muž zemřel pravděpodobně na přelomu 18. a 19. století,“ uvedl antropolog Lukáš Šín, který vedl studii. Otázka, jak poškození vzniklo, přivedla odborníky k historickým pramenům, které ukazují, že vojáci do první poloviny 19. století používali zuby k otevírání prachových nábojů. Vojáci museli podle archeologů náboje doslova trhat zuby, aby oddělili část se střelným prachem od kule. 

Voják z Majetína je zatím jediným celosvětově publikovaným důkazem, jak vojáci plnili prachové zbraně, dodali zástupci Archeologického centra Olomouc, v jehož depozitáři jsou nyní kosterní pozůstatky vojáka uloženy. Nález podle odborníků otevírá nové možnosti pro výzkum vojenské historie a fyzických dopadů na život vojáků.