Každodenní život ve stínu války, normalizace či v období pandemie. Databáze dějin všedního dne sbírá příběhy obyčejných lidí za posledních 150 let, a doplňuje tak dějiny psané významnými osobnostmi a vládci.
Databázi provozuje Historický ústav Akademie věd České republiky (AV ČR) a zatím čítá asi 500 materiálů. Obsahuje osobní i rodinné paměti, deníky, fotografie, výstřižky z novin či kopie osobních dokladů. Zhruba polovinu sbírky pak tvoří vzpomínky na války a meziválečné období. Cílem projektu je zaznamenat historii tvořenou těmi, kdo ji skutečně prožili.
„Když jsme prošli překážkami, objevil se před námi malý lesík. Za ním se v ranním šeru rýsovaly ruské pozice – tiché, spící. Po louce nám přes cestu přeběhl vyplašený zajíc. To jsme pokládali za špatné znamení. Sotva jsme se u lesíka usadili, ozvala se v dáli temná rána z děla. Nesla se dunivě celým krajem. Za ní pak druhá, třetí – pak svištění nad našimi hlavami. Za chvilku to hučelo nad námi, před námi, vedle nás. Nastal děs v našich řadách, mnohého napadly zaječí úmysly. Děla řvala a střely dopadaly do ruských pozic po celé délce gorlické fronty až k Užockému průsmyku,“ zavzpomínal na svou účast na východní frontě první světové války pan Středa, obecní kronikář z Červeného Kostelce, který bojoval v rakousko-uherském pluku.
V databázi lze volně vyhledávat a přispívat do ní. Je určená nejen badatelům a studentům, ale i široké veřejnosti se zájmem o historii. Své příběhy mohou lidé posílat na e-mailovou adresu ddvd@hiu.cas.cz. Autoři sbírky nyní uvítají především vzpomínky z doby normalizace a příběhy z posledních dvou let. Do budoucna chce Historický ústav AV ČR ročně vydávat jednu až dvě knihy plné „obyčejné historie“.
Digitální odpadové tržiště pomohlo prodat střešní krytinu, celý most nebo 50 tun pomerančových slupek. Pokud tento projekt ještě neznáte, přečtěte si o něm rozhovor přímo se zakladatelem.
Inspirace z knihovny: Africký příběh holky z Trutnova
Pro Hanu Hindrákovou je Afrika osudná. Řadu let zde působila jako dobrovolník a v africkém…