Jak zužitkovat lógr z kávy? S nápadem přišla česká firma reKáva

Pijete kávu? Podle průzkumu Českého statistického úřadu z roku 2020 je průměrná roční spotřeba kávových zrn 2,4 kilogramu na osobu. Průměrná kavárna vyprodukuje zhruba 120 kilogramů lógru. Z velké většiny pak tato kávová sedlina končí ve směsném odpadu a na skládce, kde se však při rozkladu lógru uvolňují skleníkové plyny. Proti tomu se rozhodla bojovat Jana Šrámková, zakladatelka projektu reKáva.

Projekt reKáva, který se zabývá kávovou sedlinou a jejím dalším využitím, vznikl před čtyřmi lety. Myšlenka Janu Šrámkovou napadla v předchozím zaměstnání. Pracovala v neziskové organizaci, kde odpadky svědomitě třídili, nicméně lógr se nedal vyhodit jinam než do směsného odpadu. Zjistila, že v Česku se nikdo kávovou sedlinou v tomto směru nezaobírá, a rozhodla se s tím něco dělat.

Služby reKávy se dělí na dvě části – pro kavárny a firmy a pro jednotlivce. Firmy dostanou velké koše, do kterých hází lógr, a čip na krytu kbelíku snímá jeho množství. Když je nádoba plná, sama vyšle zprávu kurýrovi, který se pohybuje pomocí elektrokola s přívěsem na nádoby. „Řidič přijede na cargo kole, pomocí naší aplikace načte QR kódem plný koš, poté načte prázdný koš, přičemž „chytré víčko“ se senzorem zůstává na místě. Plný koš pak kurýr odváží, nejlépe do komunitní zahrady,“ říká Šrámková. V komunitních zahradách se pak lógr přidává do kompostu. Do cargo kola se vleze až 200 kilogramů sedliny.

Jednotlivci mohou využít „growkit“, což je nádoba z recyklovaného plastu, ve které můžete z kávové sedliny vypěstovat hlívu ústřičnou. „Kávová sedlina je bohatá na minerální látky, například ty dusíkaté, takže se v ní některým houbám skvěle daří,“ říká mikrobioložka Michaela Čermáková, koordinátorka projetu. Pěstování hlívy trvá šest týdnů, zákazníkům po danou dobu chodí také newslettery s radami.

Celý tým projektu se chce posouvat dál, proto řeší i zužitkování zbytků hlívy: „Nyní pracujeme s myšlenkou mycelia, které zůstává po pěstování hub. Nechceme ho zase poslat na kompost. Řešíme proto jeho využití jako potravy pro cvrčky, kteří se čím dál tím častěji objevují jako náhrada masa ve stravě,“ říká Šrámková a doplňuje: „Chceme to posunout, pěstovat hlívy ve velkém. Na to jsou nejlepší takzvané lodní kontejnery. Ty se mohou stavět „modulárně“. Po vypěstování bychom rádi posílali hlívy zpátky tam, odkud přišla sedlina.“ Jako další nápad má Šrámková výrobu piva z hlívy.

Kávovu sedlinu se rozhodly zužitkovat i restaurace a kavárny IKEA, které v Česku vyprodukují zhruba 8 tun lógru ročně. IKEA začala spolupracovat s pražskou Biopekárnou Zemanka, kde část kávové sedliny využívají na výrobu sušenek. Česká firma Hydal Coffee zase používá kávovou sedlinu na výrobu mýdel, peelingů či krémů na ruce, ale i na kávový olej. Věnuje se také kávové biomase, ze které se dají vyrobit barviva na plastové výrobky či papír. Z kávové sedliny, které získává z lokálních kaváren, vyrábí designerka Eva Klabalová podrážky k teniskám své značky Kave.

Využití lógru se věnují i zahraniční firmy. Německá společnost Vaude z něj vyrábí funkční sportovní oblečení, firma Kaffeeform mění kávovou sedlinu na znovupoužitelné hrnky na kávu. Anglická firma Re-Woked z tohoto materiálu vyrábí nábytek. Designér Atticus Durnell vyvinul v rámci projektu That’s Caffeine z lógru lampu či dlaždičky.

Autorský článek s využitím informací ze stránek reKáva, IKEA, Hydal coffee, iDNES, Živá univerzita, Vaude a Kaffeeform.