Dinosauři rozhodně prožili mrazivé zimy

Existuje mnoho důkazů, že dinosauři v chladnějších podnebích byli pokryti peřím a kožešinou. Klasický obraz gigantických dinosaurů žijících v horké a zapařené prehistorické džungli není chybný – je však neúplný, píše Interesting Engineering.

Paleontologové při kopání v Číně našli vedle důkazů o starověkém ledu i stopy dinosaurů. Tento nový důkaz přispívá k dlouhodobé debatě o tom, zda dinosauři mohli přežít mrazivé teploty a zda teplota Země během období pozdního triasu a rané jury klesla pod bod mrazu. V článku publikovaném v časopise Science Advances paleontolog Paul E. Olsen a jeho kolegové vycházejí z nedávné terénní práce a tvrdí, že dinosauři mohli nízké teploty přežít – a také přežili.

Dinosauři během zimy

Olsen uvedl že je „totálně mylná představa“, že všichni dinosauři žili v horkém prehistorickém lese. Nové důkazy podporují představu o chladném triasu. Jde o důkazy, jež výzkumníci nazývají „troskami naplavenými na jezerech“. Když jezero v zimě zamrzne, led, který se tvoří na břehu, zachytí velká zrna sedimentu. Když poté přijde jaro a led se rozpadne, kusy ledu nesoucí hrubá zrna z pobřeží se posunou doprostřed a klesnou dolů. Jak se sediment v průběhu času hromadí, tato velká zrna jsou shromážděna na jednom místě. Je to výkonná metoda pro výzkumníky, kteří se snaží porozumět starověkým klimatům, protože rafting na ledu je jediný způsob přepravy velkých zrn.

Zatímco analýza sedimentů byla pro skupinu „zásadním objevem“, našli i něco jiného: stopy dinosaurů.

Toto je však stěží první důkaz, že dinosauři žili ve velmi chladném klimatu. Olsen uvedl, že postupně mnoho paleontologů podporovalo verzi, že mnoho (pokud ne všechny) druhy dinosaurů mělo na těle jako pokryv peří nebo struktury podobné vlasům. Vědci poprvé zdokumentovali dinosaura s vlákny (odborný termín pro vlasové struktury nebo peří) ve 30. letech 19. století, ale dle Olsena většina odborníků tato zjištění ignorovala.

Prvním exemplářem byl létající dinosaurus, který patřil do řádu Pterosaurů. Od té doby je uváděno, že tato vlákna má každý pterosaur, který byl řádně prozkoumán. A nejde jen o pterosaury. Před deseti lety vědci pracující také v Číně ohlásili objevení Yutyrannusaura, což v překladu znamená „opeřený tyran“. Název dostal podle podobných vláken, které pokrývaly jeho tělo.

Byli všichni dinosauři pokryti vlákny?

V novém článku Olsen a jeho spoluautoři používají nová data o sedimentech v jezerech, aby dokázali, že všichni dinosauři měli na těle tato vlákna. Jejich účelem je jednoznačně izolace. Proč si je Olsen tak jistý, že tyto konstrukce byly určeny spíše k izolaci než k letu? Říká, že jde o to, kde se na těle nacházejí: a v tomto případě všude. „U pterosaurů jde o pokrytí po celém těle,“ uvedl. Poukazuje také na fakt, že všechny druhy dinosaurů měly vlákna – nejen ty, kteří uměli létat.

Není pochyb o tom, že Země byla během pozdního triasu a rané jury mnohem teplejší než dnes. Nová studie však ukazuje, že starověká Země, stejně jako dnešní planeta, byla na různých místech velmi odlišná.

Zdroj: Interesting Engineering