Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.

Čeští vědci zkoumají na severu Norska životní prostředí

Ilustrační fotografie. Zdroj: Dollar Photo Club

Ve spolupráci s norskými kolegy vědci z Čech odebírají v norském kraji Finnmark vzorky půdy a vyhodnocují znečištění tamní krajiny. V rámci tříletého výzkumu se zaměřují na poškozené lesy od těžby a na dopad různých faktorů na znečištění místního prostředí. V současné době sbírají rašelinu, lišejníky, mech i sníh a analyzují původ izotopů kovů.

Izotopy kovu se do půdy a místní krajiny dostávají kvůli ruské huti, která již osmdesát let zpracovává nikl. Region, ve kterém vědci pracují, leží na severu Norska u hranice s Ruskem. Ačkoliv jsou na obou stranách chráněná území, je na obou hranicích patrné několikakilometrové poškození lesa, přičemž na norské straně je zdrojem znečištění povrchový důl na železnou rudu. Na vzorcích vědci provádějí chemický rozbor a pátrají po mineralogickém složení kontaminovaných částic.

„Prostředí jinak nezasažené přírody s jedním znečišťovatelem je ideální model, jehož výstupy porovnáváme se vzorky z Ostravska, kde je zdrojů znečištění mnoho,“ řekl pro ČTK vedoucí projektu Michael Komárek z České zemědělské univerzity v Praze. Vědci zkoumají jak místní půdu, tak i sníh nebo lišejníky. „Sníh odráží aktuální složení atmosféry, lišejníky reprezentují koncentrace v horizontu jednoho až dvaceti let a půda s rašelinou ještě delší období. Jsme potom schopni rekonstruovat složení atmosféry a stopovat a identifikovat zdroje znečištění v dané oblasti,“ vysvětlit pro ČTK Komárek.

Nikl vědci zkoumají proto, že je stabilní, čili ho lze dobře stopovat z toho důvodu, že nedochází k rozpadu jeho izotopů. Dle předběžných výsledků je zřejmé, že se nikl vyskytuje v závislosti na vzdálenosti od hutě a jeho výskyt ovlivňuje převládající směr větru. „Doufám, že se nám v blízké budoucnosti podaří zapojit do projektu také ruské vědce, byť to může být komplikované. Rádi bychom se dostali blíže k tomuto zdroji znečištění a zjistili, co se děje v tamní krajině, která je opravdu zle poškozená,“ uzavřel pro ČTK Lars Ola Nilsson z norského institutu pro zemědělský a environmentální výzkum Bioforsk.

Zdroj: ČTK

Související články

Zaručeně zlepší den

Brněnští studenti vymysleli chytrý skleník. Zjednoduší pěstování zeleniny a pomůže proti suchu

Čeští vědci hlásí objev v boji proti rakovině. Nové léky jsou až stokrát účinnější

Mladší o pět let? Podle vědců je možné omládnout díky speciálnímu cvičení

Čeští vědci vyvinuli unikátní rychlotesty na covid-19. Výsledky odhalí už za hodinu

Inspirativní rozhovor

Subjektivní prožitek je to jediné, co máme. Vytěžme z něj to nejlepší, nabádá duo Brain We Are

Subjektivní prožitek je to jediné, co máme. Vytěžme z něj to nejlepší, nabádá duo Brain We Are

Přečtěte si rozhovor se studenty neurověd - Kryštofem a Vojtou, kteří tvoří podcast Brain We Are.