Sonda New Horizons se probudila 9,5 miliardy km od Země

Ilustrační foto: AI (Flux)

Skoro rok mlčela a teď se ozvala. Sonda New Horizons, která od roku 2006 letí čím dál hlouběji do sluneční soustavy, se probudila z hibernace ve vzdálenosti bezmála 9,5 miliardy kilometrů od Země. A podle prvních hlášení je na tom výborně. Informoval o tom server Space.com.

Rádiový signál z takové dálky putuje k nám zhruba devět hodin. New Horizons je totiž momentálně asi 5,9 miliardy mil daleko, tedy dál než většina objektů, na které kdy lidstvo vyslalo přístroj. Do spánkového režimu se sonda uložila loni v srpnu a teď, po 321 dnech, se opět rozběhly její systémy. Jako první začne odesílat všechno, co za tu dobu nasbírala, a dá pozemnímu týmu vědět, jak snáší chlad a tmu hlubokého vesmíru.

Rok spánku, aby vydržela déle

Hibernace není žádná porucha, ale úmysl. Během ní zůstává sonda ve stabilním rotačním módu s většinou vypnutých systémů, jen vědecké přístroje dál pasivně měří. Šetří se tím energie i peníze a prodlužuje životnost celé mise. Od roku 2007 už New Horizons takhle „spala" celkem třiadvacetkrát, pokaždé jinak dlouho, jednou pár dní, jindy dlouhé měsíce.

Že proběhlo všechno hladce, potvrdila i šéfka provozu mise. „Každé hlášení o stavu během této hibernace znělo ‚zeleně‘, což znamená, že na palubě New Horizons bylo každý jednotlivý týden všechno v pořádku," uvedla Alice Bowmanová z laboratoře APL při Univerzitě Johnse Hopkinse ve zprávě NASA.

Sonda si během své cesty odbyla několik historických okamžiků. V roce 2015 se stala prvním a dodnes jediným strojem, který proletěl kolem Pluta a jeho měsíců. O čtyři roky později se přiblížila k tělesu jménem Arrokoth, planetesimále tvaru sněhuláka, kterou minula ve vzdálenosti asi jedné miliardy mil za Plutem. Šlo o nejvzdálenější objekt, jaký kdy nějaká sonda zblízka zkoumala. Od té doby New Horizons prozkoumává okraj vlivu Slunce a tělesa v Kuiperově pásu, chladném prstenci ledových objektů obíhajícím za drahou Neptunu.

Míří k neprobádané hranici

Od Země se sonda vzdaluje tempem 300 milionů mil, tedy zhruba 483 milionů kilometrů, za rok. Za tři týdny po probuzení zahájí studium vodíku ve vnější heliosféře, oblasti, kterou formuje proud nabitých částic vyvržených ze Slunce, takzvaný sluneční vítr.

To nejzajímavější ji ale teprve čeká. Vědci doufají, že New Horizons pomůže pochopit, co se děje na rozhraní mezi vlivem Slunce a mezihvězdným prostorem, na hranici zvané terminační ráz. Tuhle mez zatím překročily jen dvě sondy, obě z rodiny Voyager. Voyager 1 se k terminačnímu rázu dostal v roce 2004, Voyager 2 o tři roky později. Problém byl v tom, že Voyageru 1 už v roce 1980 přestal fungovat přístroj na měření plazmatu. Právě ten měl určovat rychlost a směr slunečního větru, a bez něj si vědci dlouho nebyli jistí, jestli sonda opravdu opustila heliosféru. New Horizons nese modernější vybavení, které tyhle mezery dokáže zaplnit a provést mnohem citlivější měření.

„Data ze setkání s terminačním rázem budou pokladem pro fyziky zabývající se vesmírem po celém světě, kteří touží pochopit, jak tato obrovská hranice funguje," řekl dříve serveru Space.com Pontus Brandt, vědec projektu z APL. „Všechny tyto objevy z průkopnických misí, jako jsou Voyager a New Horizons, nás učí, jak málo víme o tom, co leží dál."

Sonda přitom už teď posílá překvapení. Loni v dubnu hlavní vědec mise Alan Stern oznámil, že New Horizons naměřil nečekaně vysoké množství prachu. To může znamenat, že Kuiperův pás sahá dál, než se myslelo, nebo že za ním existuje ještě druhý pás. Pozemní dalekohledy, včetně japonského Subaru a chystané observatoře Very Rubinové, teď pátrají po dalších tělesech, kolem kterých by mohla sonda proletět.

Nad budoucností mise se ještě nedávno vznášel otazník. Bílý dům navrhl v rozpočtu na fiskální rok 2026 škrty, které by New Horizons ohrozily. Po vyjednávání v americkém Kongresu ale prošel celkový rozpočet NASA ve výši 24,44 miliardy dolarů, který misi zachoval. NASA plánuje provoz sondy protáhnout až do chvíle, kdy opustí Kuiperův pás, což se čeká v roce 2028 nebo 2029.

Data, která New Horizons právě odesílá z nejzazších koutů sluneční soustavy, jsou svého druhu úplně první. Vědci na Zemi teď mají dalších 321 dní měření k rozklíčování, a sonda mezitím uhání dál do tmy rychlostí, při které za jediný rok urazí vzdálenost přesahující tři miliardy kilometrů.

Zdroje:

Na přípravě článku se podílela umělá inteligence.

Autor článku