Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.
Titul Alej roku 2025 putuje do Libereckého kraje. Rozhodli o tom lidé z celé republiky, kteří v celostátní anketě dali Lemberské lipové aleji ve Lvové, místní části Jablonného v Podještědí, celkem 1 179 hlasů. Ocenění organizátoři předali v neděli 14. června u Bredovského letohrádku, kde ekologická organizace Arnika zároveň odstartovala už šestnáctý ročník ankety. Informoval o tom server Ekolist.
Mohutné lípy tvoří tichý koridor dlouhý 430 metrů, který vede od studánky svaté Zdislavy směrem ke hradu Lemberk. Lidé tudy procházejí po celé generace. Alej se do soutěže přihlásila úplně poprvé a hned si získala srdce veřejnosti. Rekordní počet hlasů překonal i loňskou vítěznou alej z Protivína, která zvítězila s 1 024 hlasy.
Nový ročník symbolicky zahájila přestřižením pásky malířka a fotografka Jana Kučerová. Ke Lvové ji přivedlo malování zdejší krajiny a právě její fotografie posloužily i k nominaci aleje. „Lemberská lipová alej je krásným příkladem toho, jak se v jednom místě potkává historie, příroda a lidské příběhy. Lidé si uvědomují, že aleje nejsou jen řadou stromů u cesty, ale živou součástí krajiny, která si zaslouží pozornost a péči,“ uvedla Marcela Klemensová, vedoucí kampaně Zachraňme stromy z Arniky.
Radost z výhry neskrývali ani místní politici. „Lemberská alej je jednou z dominant naší krajiny a její ocenění v celorepublikové anketě nás nesmírně těší. Je to potvrzení toho, že péče o zeleň a krajinné dědictví, kterou v Libereckém kraji dlouhodobě podporujeme, má smysl,“ řekl na slavnosti náměstek hejtmana pro životní prostředí Jiří Klápště. Starosta Jablonného v Podještědí Jiří Rýdl doufá, že titul přiláká do okolí další návštěvníky.
Zvláštní kouzlo místu dodává právě Zdislavina studánka na začátku aleje. Voda z ní obsahuje stopy boraxu a má antibakteriální účinky, lidé si sem pro ni chodí dodnes. Pramen je spojený s legendou o léčitelských schopnostech svaté Zdislavy z Lemberka a už krátce po její smrti v roce 1252 se stal neoficiálním poutním místem.
Studánku dnes chrání i zákon. Spolu s přilehlým empírovým glorietem patří do krajinné památkové zóny Lembersko, kterou ministerstvo kultury vyhlásilo v roce 1996, a zároveň spadá do památkově chráněného areálu lemberského zámku. Pověsti o blahodárných účincích pramene na kožní problémy a vyrážky potvrdily i moderní laboratorní rozbory.
Ke studánce se váže i tragikomický příběh z druhé poloviny 20. století. Když komunističtí představitelé Městského národního výboru v Jablonném nechali u pramene umístit tabulku s varováním, že voda je závadná, chtěli tím oslabit Zdislavinu pověst i oblibu pramene. Podle záznamu z klášterního archivu se ale vzápětí porouchala všechna čerpadla městského vodovodu a jediným použitelným zdrojem vody v okolí zůstala právě Zdislavina studánka. Falešné upozornění museli sundat, a teprve pak se podařilo obnovit dodávky vody do města.
Stromořadí nechal kolem roku 1796 vysázet Kristián Filip z Clam-Gallasu, muž, který zásadně přetvořil severní Čechy. Od roku 1770 vlastnil panství Frýdlant, Liberec, Grabštejn a Lemberk a usiloval o jejich rozkvět. Podporoval textilní a sklářský průmysl, v duchu josefinských reforem dbal i o školství a proslul stavební činností. Nechal také prozkoumat minerální vody v Libverdě, objevil několik pramenů a založil tamní lázně. Alej byla součástí promyšlené krajinné kompozice, kterou doplňovala i křížová cesta.
Když se po letech stav historického stromořadí výrazně zhoršil, putovalo do jeho obnovy zhruba 1,1 milionu korun. Díky té péči dnes alej znovu vyniká jako cenná přírodní i kulturní památka.
Do Libereckého kraje se titul vrací po osmi letech. Naposledy tu vyhrála v roce 2017 Husí alej v Dřevčicích na Českolipsku. V letošním hlasování skončila na druhém místě alej Genius loci v horské obci Rejvíz z Olomouckého kraje s 810 hlasy, třetí příčku obsadila Braunerova alej v Babylonu z Plzeňského kraje s 617 hlasy. Lidé letos nominovali celkem 59 alejí a stromořadí ze všech čtrnácti krajů.
Součástí ankety je tradičně i fotosoutěž. Nejkrásnější snímek posledního ročníku pořídil Rostislav Kováč, který zachytil Alej ve Smetanových sadech v Karlovarském kraji. O jeho vítězství rozhodl jediný bod.
Anketa Alej roku má za sebou už pořádnou historii. Vznikla v roce 2011 ve spolupráci Arniky a Zeleného domu Chrudim a od té doby se v ní představily přes dvě stovky alejí z celé země. Absolutní rekord v počtu hlasů přitom stále drží Alej Přátelství u jezera Medard v Karlovarském kraji, která v roce 2018 nasbírala neuvěřitelných 1 635 hlasů.
Program slavnosti u Bredovského letohrádku zahájilo vystoupení pěveckého sboru Jablonetky, po ocenění vítězné aleje se účastníci vydali na komentovanou procházku Lemberskou alejí a Bredovskou zahradou. Nový ročník ankety se rozjede naplno od 17. června, kdy mohou lidé na webu alejroku.cz nominovat své oblíbené aleje. Stačí k tomu jedna až tři fotky, GPS souřadnice a krátký příběh, který se ke stromořadí váže.
Zdroje:
Na přípravě článku se podílela umělá inteligence.
Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt
GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…
Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.
Inspirace z knihovny: Oceňovaná Boží hora zprostředkovává atmosféru chudinské Neapole
Snad každý si vybaví hladovost mládí, která je v pubertě doslova spalující. I pouhý vzduch chutná…
