Čtyřdenní pracovní týden v praxi. Německo otestuje nový koncept práce

Více než padesát německých firem se zapojí do testování čtyřdenního pracovního týdne. Projekt bude trvat 6 měsíců a odstartuje v únoru 2024. Následně ho vyhodnotí vědci. Firmám bude s přechodem na nové pracovní podmínky pomáhat neziskovka 4 Day Week Global, která se podílela už na experimentu ve Spojeném království, píše magazín CzechCrunch.

Dva dny volna v podobě víkendu vznikly na počátku 20. století. Henry Ford poskytoval zaměstnancům svého automobilového závodu víkendový odpočinek už v roce 1926, zatímco v Československu se zavedl až od roku 1968. V posledních letech se čím dál častěji skloňuje téma čtyřdenního pracovního týdne. V Německu ho podpořila Saskia Eskenová, spolupředsedkyně SPD (sociální demokracie), momentálně nejsilnější vládní strany. Opírá se o průzkumy z dalších zemí. 

Například ve Spojeném království se testování zúčastnilo 61 firem a 2 600 zaměstnanců. Kromě toho, že se lidé cítili spokojenější, se firmám navíc mírně zvýšily tržby a zlepšila se loajalita zaměstnanců. K podobným závěrům dospěli i na Islandu, kde během 5 let zkrátili pracovní dobu na 35 hodin týdně bez poklesu mzdy. Šlo například o zaměstnance v nemocnicích, mateřských školách nebo místní správy hlavního města. Efektivita zaměstnanců byla vyšší. Podobně dopadlo také zavedení volného pátku Microsoftem v Japonsku v roce 2019. Zkrácenou pracovní dobu zkouší firmy ve Skotsku, Irsku, Španělsku nebo na Novém Zélandu.

Situaci na trhu práce ovlivnila covidová pandemie a následná inflace. U řady lidí vedla k tomu, že více přemýšlejí nad pracovními podmínkami – například ve Spojených státech střední třída častěji zakládá odbory a stávkuje. Čtyřdenní pracovní týden může pomoci při řešení problémů pracovního trhu, ale nepůjde ho zavést plošně. V Německu ho uplatní jen některé firmy a bude se týkat převážně kancelářských pozic. Přitom pro zkrácení pracovního týdne by podle studie nadace Hanse Böcklera bylo až 81 % zaměstnanců. Jako motivaci uvedli více času pro sebe a pro rodinu, ale také například pro dobrovolnictví.