Archeologové našli ve Skotsku starou římskou pevnost

Archeologové v západním Skotsku našli základy římské pevnosti z druhého století našeho letopočtu. Byla jednou ze 41 obranných staveb, které byly vybudovány v blízkosti Antoninova valu, jedné ze šesti skotských památek zapsaných na seznamu světového dědictví UNESCO, píše server Popular Science.

Antoninův val, zhotovený převážně ze dřeva, se táhl v délce zhruba 60 kilometrů napříč Skotskem jako součást neúspěšného pokusu Římské říše rozšířit svou kontrolu nad celou Británií zhruba od roku 410 do roku 43 n. l. Antoninův val byl nejsevernější hranicí Římské říše. Stavbu zdi nařídil císař Antoninus Pius v roce 142 n. l. na popud svého předchůdce Hadriána, slavný Hadriánův val byl totiž postaven v roce 120 n. l. asi 160 kilometrů jižně od Antoninova valu.

V roce 1707 starožitník Robbert Sibbald uvedl, že viděl pevnůstku v okolí farmy Carleith v hrabství West Dunbartonshire. V sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století po ní pátraly výkopové týmy, ale neúspěšně. Nová technologie nyní umožnila archeologickému týmu Historic Environment Scotland najít pohřbené pozůstatky. Tým použil techniku geofyzikálního průzkumu zvanou gradiometrie, aby nahlédl pod zeminu, aniž by musel provádět výkopy. Gradiometrie měří malé změny v magnetickém poli Země a umožňuje odhalit pohřbené archeologické prvky, které nejsou z povrchu vidět. Díky tomu se podařilo identifikovat základnu hradiště, která zůstává pohřbena pod zemí. Tým nakonec našel hradiště na poli poblíž základní školy Carleith.

„Je skvělé vidět, jak se naše znalosti historie rozšiřují, protože nové metody nám umožňují nový pohled na minulost,“ uvedla v prohlášení Riona McMorrowová, zástupkyně vedoucího oddělení světového dědictví v Historic Environment Scotland. „Archeologie je často částečně detektivní prací a objev v Carleithu je pěkným příkladem toho, jak se pozorování učiněné před 300 lety a nové technologie mohou spojit a přispět k našemu poznání.“

Ačkoli kdysi mohlo zeď lemovat až 41 pevností, dosud jich bylo nalezeno pouze devět, tato je desátá. Historic Environment Scotland v současné době řeší označení této lokality na chráněnou a uznanou jako součást Antoninova valu.