Jeden celý den na Zemi trval pouhých 19 hodin po dobu asi jedné miliardy let, zjistili vědci

Často se přistihneme, jak závodíme s časem, abychom všechny své úkoly a povinnosti vtěsnali do 24hodinového dne. Kdybychom se však na Zemi narodili před několika miliardami let, boj by byl ještě výraznější. Překvapivě nebyla délka dne na naší planetě vždy tak dlouhá, informoval server Earth.

Díky studii vedené Rossem Mitchellem, geofyzikem z Ústavu geologie a geofyziky Čínské akademie věd, se podařilo zjistit, že před jednou až dvěma miliardami let trval den na Zemi 19 hodin. Mohla za to jiná rotace naší planety. Výzkum se opíral o geologické záznamy. Vědci počítali počet sedimentárních vrstev za měsíc z přílivových bahenních ploch, aby určili počet hodin ve starověku. Získaná data pak ověřili pomocí spolehlivější metody, cyklostratigrafie. Ta využívá rytmus sedimentárního vrstvení k detekci astronomických cyklů, které reflektují, jak rotace a oběžná dráha Země ovlivňují její klima. Následně došlo k testování teorie o paleorotaci Země. Tato teorie spekuluje, že délka pozemského dne mohla v dávné minulosti dosáhnout náhorní plošiny. Kromě měsíčních přílivů Země zažívá i sluneční přílivy, když se atmosféra během dne zahřívá. Dopad slunečních přílivů byl významný, když Země rotovala rychleji a gravitační přitažlivost Měsíce byla slabší. Na rozdíl od Měsíce, který rotaci Země zpomaluje, Slunce ji ve skutečnosti zrychluje.

Všechna sesbíraná data teorii, že den měl kdysi méně hodin, vzájemně podporují. Tento fascinující objev spojuje vývoj rotace Země s jejím složením atmosféry. „Je fascinující si myslet, že vývoj rotace Země mohl ovlivnit vyvíjející se složení atmosféry,“ řekl Timothy Lyons z UC Riverside. Studie tak podporuje myšlenku, že moderní hladiny kyslíku na Zemi vznikly díky delším dnům, což umožňuje fotosyntetickým bakteriím generovat více kyslíku každý den.