Žábám díky lékům dorostla amputovaná končetina. Dočkají se i lidé?

Vzrušující objev zaznamenali vědci z Tufts University v americkém státě Massachusetts. Jedné z laboratorních žab, drápatek vodních, které nejsou schopné regenerace, dorostla během 18 měsíců amputovaná končetina.

Drápatce vodní byla amputována zadní noha a rána byla zakryta silikonovou čepičkou obsahující koktejl pěti léků, které měly za cíl snížit zánět nebo produkci kolagenu tak, aby se nevytvořila zjizvená tkáň. Další zase podporovaly růst nervových vláken, krevních vlásečnic a svalů. Za rok a půl měla pokusná žába téměř celou nohu zpět. Následovalo opakování na dalších desítkách žab, z nichž vysokému počtu začala rychle dorůstat tkáň. Dalším dorostla téměř plně funkční končetina včetně kostí a prstů, která se hýbala, reagovala na podněty a žáby s ní mohly plavat.

Koktejl léků byl přitom žábě podáván pouze po dobu 24 hodin. „Skutečnost, že k nastartování několikaměsíčního regeneračního procesu stačilo krátké působení léků, naznačuje, že žáby a možná i další živočichové mohou mít spící regenerační schopnosti, které lze spustit,“ vysvětluje nadšení vědců Nirosha Murugan z Tufts University, jedna z autorek studie.

Celá končetina nebo její část dokáže dorůst salamandrům, hvězdicím, krabům nebo ještěrkám. I lidé mají částečné regenerační schopnosti. Naše játra dokážou dorůst z poloviny zpět na původní velikost, dětem dorostou konečky prstů. Žádní savci si však v přírodě nedokážou poradit se ztrátou celé končetiny – rychle se jim vytvoří zjizvená tkáň, která brání infekci a ztrátě krve, ale také zabraňuje dodatečné obnově ztracené části těla.

Pozitivním zjištěním pro lidi je, že v prvních dnech léčby vědci pozorovali aktivaci molekulárních drah, které se běžně používají k určení polohy končetin ve vyvíjejícím se embryu. Domnívají se, že dospělí lidé si stále uchovávají informace potřebné k vytváření tělesných struktur a že by teoreticky mělo být možné tuto spící schopnost využít. „Pokrytí otevřené rány silikonovou čepičkou s tekutým prostředím se správným koktejlem léků by mohlo poskytnout nezbytné první signály k uvedení regeneračního procesu do pohybu,“ věří Michael Levin, ředitel Allenova výzkumného centra na Tufts University.

Vědci nyní budou techniku testovat na savcích. Už nyní však vzbudila nadšení mezi výzkumníky v oboru regenerační medicíny, kteří se snaží lidem vrátit ztracené funkce a schopnosti. Podle Michaela Schneidera z Imperial College London je to také cesta k možnosti bezjizvového hojení po infarktu.

Zdroje: The Guardian, Science