Lovkyně a sběrači? Podle nálezu z And se do shánění obživy zapojoval každý

Když archeologové objevili 9 000 let staré pohřebiště, překvapila je sbírka 20 kamenných hrotů a ostří úhledně vyskládaných vedle kostry. Všichni si mysleli, že jde o vysoce postaveného lovce, možná náčelníka. Bioarcheolog z Univerzity v Arizoně si však povšiml útlosti a nízké váhy kostí a vynesl závěr, který potvrdila analýza proteinů ve sklovině – pohřbenou lovkyní byla žena.

Vědci z týmu Randalla Haase z Kalifornské univerzity v Davisu objevili pozůstatky pohřebišť šesti lidí na nalezišti Wilamaya Patjxa v Peru ve výšce téměř čtyři tisíce metrů. Dva z lidí byli pochováni s kamennými nástroji. Jedna z osob ve věku 17 až 19 let u sebe měla čtyři hroty, které se připínaly ke krátkým kopím, několik čepelí, nůž a škrabací nástroje používané pro zpracování zvířecích kůží a masa. Dvacet hrotů a okra, kterou se činí kůže, bylo uloženo vedle stehenní kosti další osoby. Dva hroty u sebe měl ještě další člověk ve věku 25 až 35 let.

To, že nejvíce vyzbrojeným nebožtíkem byla žena, zjistili vědci pomocí forenzní metody vyvinuté jedním z autorů výzkumu, Glendonem Parkerem. Pohlaví osoby odhalili díky určení proteinu amelogenin v zubní sklovině, který je buď v mužské nebo ženské variantě. Další pohřbenou osobou byl podle zkoumání muž. Studie izotopů uhlíku a dusíku v zubech ženy ukázala, že jedla typickou stravu lovců – maso a rostliny.

Objev z And vedl k důkladnému prozkoumání dalších pravěkých pohřebišť. Na 107 místech starších než 8 000 let v Jižní a Severní Americe, bylo s nástroji pro lov pohřbeno dalších 10 žen a 16 mužů. „Poselství nálezů je, že ženy byly vždy schopné lovit a také vskutku lovily,“ říká pro časopis Science archeoložka Bonnie Pitblaho z Univerzity v Oklahomě. Studie zveřejněná v časopise Science Advances na základě matematické analýzy dochází k závěru, že lov velké zvěře byl pravděpodobně genderově neutrální nebo se tomu blížil.

Zdroj: Science