Známe nejšťastnější země roku 2021. Jaké místo bere Česko?

World Happiness Report neboli Zpráva o světovém štěstí měří již od roku 2012 míru blahobytu ve 150 zemích světa. Desátý ročník tohoto mezinárodního průzkumu vychází po dalším roce pandemie a na pozadí tragických událostí. Výzkumníci však připomínají také mnoho světlých momentů, které s sebou rok 2021 přinesl.

World Happiness Report (WHR) vychází každý rok a pravidelně informuje o kvalitě života lidí po celém světě. Letošní průzkum, zveřejněný jen dva dny před Mezinárodním dnem štěstí, přinesl zajímavé poznatky.

Pandemie sice podle výzkumníků přinesla spoustu bolesti a utrpení, znamenala však také nárůst dobročinnosti a sociální podpory. Pozorovat jsme mohli mimořádnou schopnost jednotlivců pomoct těm, kteří to potřebují. A právě sociální opora je jeden ze stěžejních součástí kvalitního života.  

Jak dopadlo měření štěstí v roce 2021?

Rok 2021 byl druhým rokem, během kterého celý svět sužovala největší zdravotní krize století. Lidé však nezaháleli. Výzkumníci zaznamenali výrazný celosvětový nárůst laskavosti a dobrých skutků. Napříč všem zeměmi vrostl počet aktivních dobrovolníků, dárcovství a pomoci neznámým lidem. Dobročinnost tak byla během pandemických časů téměř o 25 % častější než před ní.

Podle autorů WHR se silně projevila lidská dobrota, která je původcem štěstí pro obdarované, ale vede i ke zlepšení životů těch, kteří dobré skutky činí.

A jak se v indexu umístily jednotlivé země? Již popáté si titul nejšťastnější země odnáší Finsko. Na druhém místě šlapou Finům na paty Dánové, třetí místo obsadilo Irsko. Často se říká, že v severských zemích žijí šťastní lidé, a tento průzkum tomu dává za pravdu. V první desítce totiž nechybí ani Švédsko (7.) a Norsko (8.).

Také Česká republika si však vedla velmi dobře. O 17. a 18. místo se dělíme s Velkou Británií. Ačkoliv jsme si od minulého měření o jednu až dvě příčky pohoršili, ze 150 zemí, které se každý rok do indexu zařazují, jsme na tom nadprůměrně.

Jak se takové štěstí vlastně měří?

Měřit štěstí není nic jednoduchého, ve WHR se však tohoto úkolu zhostili úspěšně. Spoléhá se na subjektivní posouzení blahobytu u každého člověka, který se průzkumu zúčastní. Štěstí totiž jen těžko můžeme vyčíslit pomocí objektivních metrik. To, že se jedná o subjektivní zhodnocení, je však potřeba mít na paměti.

Výzkumníci z WHR už roky spoléhají na tři základní indikátory životního blahobytu. Jde o zhodnocení života a pozitivní a negativní emoce. V rámci zhodnocení kvality života výzkumníci požádají respondenty, aby svůj život jako celek ohodnotili pomocí škály 0-10, kdy 10 je ten nejlepší možný život, jaký si člověk dokáže představit, a 0 ten nejhorší. Takto odpoví zhruba 1 000 respondentů z každé země.

U měření emocí jde vždy o zachycení pozitivních nebo negativních pocitů v posledním dni. Platí, že právě indikátor zhodnocení života je mnohem stabilnější a kvalitnější než měření skrze emoční stavy. Dobrou zprávou je, že pozitivní emoce v minulém roce navzdory nešťastným událostem téměř dvakrát převažovaly nad těmi negativními.

Poté, co mají změřenou subjektivní míru blahobytu pro každou zemi, se výzkumníci snaží tyto míry vysvětlit pomocí šesti faktorů. Jde o podobný odhad, jako když vědci počítají, do jaké míry ovlivňuje délku života třeba kouření nebo nezdravá strava. WHR využívá k vysvětlení výsledků průzkumu: HDP na obyvatele, sociální podporu, průměrnou délku života ve zdraví, svobodu možností, štědrost a korupci.

K čemu je nám měření štěstí dobré?

Informace, které WHR svým každoročním průzkumem a analýzou získává, mohou sloužit jednotlivým zemím k lepšímu zacílení politik tak, aby vedly ke zvyšování blahobytu stále většího počtu obyvatel.

WHR vznikl v době, kdy si vlády celého světa společně předsevzaly, že se budou snažit zvyšovat blahobyt svých obyvatel. Štěstí se tak stalo jednou z ústředních hodnot. Nejde ale jen o štěstí ve smyslu pozitivních emocí, ale také o kvalitu života a životní spokojenost. A podle autorů je naše úsilí o lepší život pro všechny ještě důležitější v době pandemie nebo války.

„Poučení z World Happiness Reportu v průběhu let je, že sociální podpora, vzájemná štědrost a poctivost vlády jsou pro blahobyt klíčové. Světoví lídři by na to měli brát ohled. Politika by měla směřovat tak, jak na tom kdysi dávno trvali velcí mudrci: k blahobytu lidí, nikoli k moci vládců,“ popisuje Jeffrey Sachs smysl WHR v dnešní složité době.

Autorský článek Anety Šmejcové s využitím informací z World Happiness Report