Hanka a Šárka z Brna pozvedly vyšívání, původně jen koníček pro odreagování, na mnohem vyšší úroveň. Díky svému projektu Zašívárna šíří do světa poselství o terapeutickém účinku ručních prací i smysluplném zapojení seniorů.
Co bylo impulzem pro založení projektu Zašívárna a jaká byla vaše původní vize?
Hanka: Jednou jsme seděly u kávy a říkaly si, jak dělat něco samy za sebe, něco krásného, co by vycházelo z nás samotných a současné to mělo nějakých obchodní model. Zároveň jsme samy nějakou dobu předtím znovuobjevily vyšívání a hodně nás bavilo si vymýšlet nové vzory. A tak vznikl nápad založit si e-shop s materiály na vyšívání, který by byl zároveň propojený s blogem o ručních pracích. A který by měl i nějaký sociální přesah a umožnil zapojit i další lidi, protože čisté komerce jsme měly z práce obě dost. Postupně se to pak přerodilo v náš koncept vyšívacích babiček.
Šárka: Já jsem ve kvartě na gymplu zdrhla na textilku a vystudovala tam obor Textilní výtvarnictví se zaměřením na krajkářskou a vyšívačskou tvorbu. Po několika letech jsem se k tomuto oboru vrátila – začala jsem si hrát s tradiční výšivkou a navrhovat a vyšívat prudce moderní vzory, které docela dobře kontrastovaly s tradičními vyšívacími stehy a postupy. S Hankou jsme se v tomto zájmu potkaly v podobném čase, a protože jsme obě toužily mít nějaký vlastní projekt, který by nás bavil a naplňoval – vymyslely jsme si tedy Zašívárnu.
Doprovázely vaše začátky nějaké komplikace, nebo šlo vše hladce tak, jak jste si to naplánovaly?
H: Vybaví se nám, jak jsme vysedávaly po kavárnách a vymýšlely, jak by měl náš projekt vypadat. Skoro pokaždé z toho vzešel úplně jiný obchodní model! A když jsme pak e-shop spustily, byly první objednávky jen od našich kamarádů. Z první objednávky od někoho, koho jsme ani jedna neznaly, jsme měly obrovskou radost.
Š: Zašívárna měla původně jiný název – Tvořením proti depresi. Chtěly jsme totiž více vyzdvihnout terapeutický účinek ručních prací. Ale postupem času jsme od tohoto negativního označení ustoupily a vymyslely si Zašívárnu. Zašívárna je takový náš prostor, kde čas může plynout pomaleji. Kde můžeme vyprázdnit hlavu, zaměstnat ruce a dát průchod fantazii.
Jaká je vaše cílová skupina? Zajímají dnes ruční práce i mladé generace?
H. Ruční práce se dnes čím dál více vrací do módy a my jsme rády, že se na této „renesanci“ můžeme podílet. Většina našich zákazníků pracuje u počítače a jsou rádi, když ve svém volném čase můžou zaměstnat ruce u činnosti, kde si může hlava odpočinout. Na naše workshopy, kde učíme např. úplné základy vyšívání nebo vyšíváme populární geometrická zvířata, chodí nejčastěji ženy ve věku 25-40 let.
Do zakázkové výroby zapojujete tzv. vyšívací babičky. Jak je vybíráte, kolik jich máte a jak jsou aktuálně vytížené?
H: Vlastně nás na tu myšlenku přivedl kamarád, který nám radil s vhodnou platformou pro web. Díval se na naše vzory a najednou řekl: a co když neumím vyšívat, ale ten vyšívaný polštář bych moc chtěl? Tak jsme začaly přemýšlet, jak bychom mohly nabízet i výšivky na zakázku a neomezovat se přitom naší vlastní vyšívací kapacitou. Jako ideální nás napadly právě seniorky, které často umí velmi dobře vyšívat, ale nikdo z jejich okolí už dnes o další vyšívané dečky nestojí. V tu chvíli nám celý projekt začal dávat opravdu smysl – nedělat něco jen pro vlastní potěchu a zisk, ale i pro druhé.
Š: Zprvu jsme kontakty na potenciální vyšívačky získávaly přes známé. Pak nám hodně pomohla výzva v článku v časopise Vlasta, na kterou se ozvaly desítky dam z celé republiky. I teď se ještě občas nějaká ozve, řekne jí o nás třeba dcera, která narazí na naši stránku na Facebooku. V současné době máme 15 vyšívacích babiček ze všech koutů Česka, které nezapojujeme pouze do zakázkové výroby, ale postupně jsme je začlenily i do příprav vyšívacích sad. Nově nám některé i šijí oblečení podle našich vlastních střihů.
Právě vám vychází nová kniha. Co se v ní ukrývá?
H: Knížka má téměř 200 stran a je nabitá informacemi, fotografiemi, návody a inspirací o současné moderní ruční výšivce. Obsahuje velmi podrobné nákresy a návody k 12 vyšívacím technikám, kterými si pak mohou zájemci zkusit vyšít jeden z 19 vzorů, které jsme do knížky vybraly. K více než polovině z nich jsme přidaly i podrobné návody a nějaké bonusy navíc. V knížce rozhodně nešetříme inspirací, ať už od nás ze Zašívárny, nebo také od jiných českých i zahraničních textilních tvůrců, kteří se ve své tvorbě zaměřují na ruční výšivku.
Jaký nejkrásnější zážitek vás díky Zašívárně potkal?
H. Za tři roky existence Zašívárny jsme hodně vyrostly – stále vymýšlíme nové vzory, přibývá nám zakázek, začaly jsme šít vlastní kolekci oblečení (samozřejmě s ruční výšivkou) a v neposlední řadě jsme vydaly knížku. Zhruba jednou za dva měsíce pořádáme workshopy, letos jsme začaly i s dlouhodobými kurzy výšivky. Nejvíc nás ale stejně pořád baví a naplňuje spolupráce s našimi vyšívacími babičkami. Zrovna nedávno nám od jedné z nich přišel dopis, jak moc je ráda, že pro nás může vyšívat a že jí to dává znovu pocit užitečnosti. A to je prostě nejvíc. 🙂
Digitální odpadové tržiště pomohlo prodat střešní krytinu, celý most nebo 50 tun pomerančových slupek. Pokud tento projekt ještě neznáte, přečtěte si o něm rozhovor přímo se zakladatelem.
Inspirace z knihovny: Africký příběh holky z Trutnova
Pro Hanu Hindrákovou je Afrika osudná. Řadu let zde působila jako dobrovolník a v africkém…