Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.

Žábám díky lékům dorostla amputovaná končetina. Dočkají se i lidé?

Drápatka vodní. Foto: Ben Rschr, Wikimedia Commons

Vzrušující objev zaznamenali vědci z Tufts University v americkém státě Massachusetts. Jedné z laboratorních žab, drápatek vodních, které nejsou schopné regenerace, dorostla během 18 měsíců amputovaná končetina.

Drápatce vodní byla amputována zadní noha a rána byla zakryta silikonovou čepičkou obsahující koktejl pěti léků, které měly za cíl snížit zánět nebo produkci kolagenu tak, aby se nevytvořila zjizvená tkáň. Další zase podporovaly růst nervových vláken, krevních vlásečnic a svalů. Za rok a půl měla pokusná žába téměř celou nohu zpět. Následovalo opakování na dalších desítkách žab, z nichž vysokému počtu začala rychle dorůstat tkáň. Dalším dorostla téměř plně funkční končetina včetně kostí a prstů, která se hýbala, reagovala na podněty a žáby s ní mohly plavat.

Koktejl léků byl přitom žábě podáván pouze po dobu 24 hodin. „Skutečnost, že k nastartování několikaměsíčního regeneračního procesu stačilo krátké působení léků, naznačuje, že žáby a možná i další živočichové mohou mít spící regenerační schopnosti, které lze spustit,“ vysvětluje nadšení vědců Nirosha Murugan z Tufts University, jedna z autorek studie.

Celá končetina nebo její část dokáže dorůst salamandrům, hvězdicím, krabům nebo ještěrkám. I lidé mají částečné regenerační schopnosti. Naše játra dokážou dorůst z poloviny zpět na původní velikost, dětem dorostou konečky prstů. Žádní savci si však v přírodě nedokážou poradit se ztrátou celé končetiny – rychle se jim vytvoří zjizvená tkáň, která brání infekci a ztrátě krve, ale také zabraňuje dodatečné obnově ztracené části těla.

Pozitivním zjištěním pro lidi je, že v prvních dnech léčby vědci pozorovali aktivaci molekulárních drah, které se běžně používají k určení polohy končetin ve vyvíjejícím se embryu. Domnívají se, že dospělí lidé si stále uchovávají informace potřebné k vytváření tělesných struktur a že by teoreticky mělo být možné tuto spící schopnost využít. „Pokrytí otevřené rány silikonovou čepičkou s tekutým prostředím se správným koktejlem léků by mohlo poskytnout nezbytné první signály k uvedení regeneračního procesu do pohybu,“ věří Michael Levin, ředitel Allenova výzkumného centra na Tufts University.

Vědci nyní budou techniku testovat na savcích. Už nyní však vzbudila nadšení mezi výzkumníky v oboru regenerační medicíny, kteří se snaží lidem vrátit ztracené funkce a schopnosti. Podle Michaela Schneidera z Imperial College London je to také cesta k možnosti bezjizvového hojení po infarktu.

Zdroje: The Guardian, Science

Související články

Zaručeně zlepší den

Sportovci a umělci zaujali porotu. Nejšikovnější děti z Česka získaly ocenění

Brit uběhl v roce 2022 každý den maraton a výtěžek věnoval na pomoc lidem s rakovinou

Proběhl 26. ročník závodu psích spřežení Šediváčkův Long

Dospívající, kteří prožijí pocit lásky, vyrůstají ve zdravé dospělé, zjistili vědci

Inspirativní rozhovor

Amputací nohy život nekončí, říká plavkyně Věra Závorková

Amputací nohy život nekončí, říká plavkyně Věra Závorková

Ve 13 letech jí lékaři diagnostikovali nádor v koleni, následná léčba včetně chemoterapie ovšem nepomohla, a tak musela podstoupit amputaci. I přes to se Věrka nevzdává a vyhrává jednu medaili za druhou. Jejím snem je paralympiáda.

Pozitivní kniha

Inspirace z knihovny: Co by můj syn měl vědět o světě? Kniha oblíbeného autora neporadí, ale pobaví

Inspirace z knihovny: Co by můj syn měl vědět o světě? Kniha oblíbeného autora neporadí, ale pobaví

Jak funguje svět? Na co si v něm dát pozor? Co v životě hledat a před čím se naopak skrýt…