Vědci z Univerzity z Lipsku dokázali novou metodou získat DNA starověké severoeuroasijské ženy, která žila před 19 až 25 tisíci lety. Jako vzorek použili přívěsek s jelením zubem, který nalezli v Denisově jeskyni v Rusku na jihu Sibiře. Tento nový způsob na rozdíl od ostatních metod získávání DNA neničí zkoumaný předmět. O studii informoval časopis Nature.
Zub patřil duhu jelena s názvem wapiti. Právě kosti nebo zuby jsou dobré pro uchovávání DNA, protože mají póry, do kterých mohou pronikat tělesné tekutiny, jako je pot, krev nebo sliny. Kosti také obsahují minerál s název hydroxyapatit, který má vysokou schopnost vázat právě DNA. Podle vědců, kteří ve studii tento nový přístup přirovnávají k modernímu forenznímu vyšetřování, může objev poskytnout nový pohled na původ lidí, kteří s předměty manipulovali.
„Tento přístup otevírá mimořádně zajímavé perspektivy; například analýza starověké DNA v kostěných nebo slonovinových nástrojích by mohla umožnit lepší pochopení sociální organizace starověkých populací,“ říká francouzská historička z Lyonské univerzity Sophie Archambault de Beauneová. Vědci upozorňují, že je v této oblasti nutná další práce, a vyzývají ostatní archeology, aby během vykopávek manipulovali s nalezenými předměty co nejméně a nekontaminovali je vlastní DNA.
Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt
GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…
Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.
Inspirace z knihovny: Úžasné ženy, které změnily svět, mají sílu inspirovat malé i velké
Coco Chanel, Eliška Junková, Marie Currie nebo Anne Franková. Co mají tyto ženy společného?…