Jednou za pět let se vrátí kometa Tempel 2, a letos v červenci ji uvidíte triedrem, který máte doma třeba od divadla. A to je jen jeden ze tří úkazů, které česká obloha nabídne během jediného měsíce. Kdo má rád procházky pod hvězdami, měl by si letošní červenec zarámovat v kalendáři hned několika fixami. Během jediného měsíce se na české obloze potkají tři hlavní úkazy, o kterých je řeč v titulku, a k nim ještě pár dalších bonusů, jako je setkání Měsíce se Saturnem nebo meteorický roj. Takové nahromadění se jindy sejde jen zřídka. Nemusíte mít drahý dalekohled ani jezdit stovky kilometrů. Stačí trocha plánování, trpělivosti a ideálně tma daleko od pouličních lamp.
Pokud si z celého měsíce vyberete jen jednu noc, ať je to noc kolem 14. července. Tehdy nastává nov, tedy chvíle, kdy Měsíc na obloze prakticky nesvítí a neruší svým odraženým světlem pohled na hvězdy. Právě tehdy je podle astronomů nejlepší příležitost roku spatřit zářící jádro naší galaxie, zvlášť z míst daleko od světel měst.
Hledat je potřeba v jižní části oblohy, v souhvězdí Střelce. Orientačním bodem je útvar, kterému astronomové kvůli jeho tvaru říkají „konvice na čaj". Jádro Mléčné dráhy se s ním zdánlivě protíná, takže stačí najít tuto nápadnou skupinu hvězd a od ní se posunout pohledem výš.
Kde v Česku má člověk nejlepší šanci? Podle přehledu pozoruhodných úkazů roku 2026 jsou to oblasti tmavé oblohy, tedy místa, kde obce záměrně omezují světelné znečištění. Mezi ně patří Manětín na Plzeňsku, Jizerské hory a Beskydy. Právě tam se dá spatřit stříbřitý pás hvězd s bohatou strukturou, který se táhne až k jižnímu obzoru, kde se v souhvězdích Štíra a Střelce Mléčná dráha opticky rozšiřuje a vypadá nejpůsobivěji.
Pro obyvatele velkých měst je to skvělá záminka na letní víkendový výlet. Cesta do jedné z těchto oblastí navíc nemusí být složitá logistická operace, stačí vyrazit večer, počkat na úplnou tmu a nechat oči pár minut zvyknout na tmu, než se galaktické jádro naplno rozzáří.
Druhým hostem letošního léta je kometa 10P/Tempel 2. Tohle nebeské těleso obíhá kolem Slunce jednou za přibližně pět let, takže jeho návštěva rozhodně není každodenní záležitostí. Ke konci července a na začátku srpna se podle odborníků může přiblížit k jasnosti kolem 7. magnitudy, což je optimistický odhad horní hranice její jasnosti. I v tom případě však zůstane v dosahu obyčejného triedru, zatímco pouhým okem ji nezahlédnete.
Pro laika je dobré vědět, že čím nižší je číslo magnitudy, tím jasnější objekt na obloze je. Hvězdy viditelné pouhým okem za dobrých podmínek mívají hodnoty do zhruba šesté magnitudy, takže i optimistický odhad sedmé magnitudy komety Tempel 2 je na hraně možností lidského oka a triedr je tu nutnou pomůckou.
Hledat ji je potřeba poblíž souhvězdí Kozoroha, a to na obou zemských polokoulích. V první polovině měsíce budete potřebovat spíš malý dalekohled, teprve ke konci července a začátkem srpna, kdy kometa dosáhne svého maxima jasnosti, by mohl stačit i zmíněný triedr. Kdo vyrazí příliš brzy, s triedrem nepořídí, na maximum jasnosti si tedy počkejte až na přelom července a srpna. Kdo má doma triedr určený třeba na pozorování ptáků nebo z divadla, může ho tentokrát vytáhnout i na zahradu po setmění.
Třetím zajímavým momentem měsíce je červencový úplněk, kterému se v angloamerické tradici říká jelení měsíc, anglicky Buck Moon. Název pochází z období, kdy jelenům rychle dorůstá paroží, a tradičně se pojí právě s tímto letním měsícem. Podle dostupných údajů dosáhne maximálního osvětlení 29. července odpoledne, přibližně kolem 16:35 středoevropského letního času, tedy ještě za denního světla, takže pro pozorování je klíčové zvolit správný okamžik po setmění.
Kdo chce zážitek umocnit, měl by si najít čas na jeho východ večer 28. nebo 29. července, případně na západ ráno 29. července. Právě tehdy, když je Měsíc nízko nad obzorem, funguje takzvaná měsíční iluze. Jde o optický klam, díky kterému se Měsíc poblíž horizontu jeví o poznání větší, než když stojí vysoko na obloze. Fyzicky se jeho velikost nemění, ale lidský mozek si ji poblíž krajiny vykládá jinak. Pro pozorovatele to znamená jediné: vyplatí se najít místo s volným výhledem k obzoru, ideálně bez budov a stromů, které by výhled clonily.
Kdo si na hvězdy vyjde už na začátku měsíce, může zažít setkání Měsíce se Saturnem, které astronomové z Hvězdárny a planetária Brno očekávají v noci na 8. července, konkrétně kolem půlnoci a v časných ranních hodinách. Doporučují sledovat krátce po půlnoci východní až jihovýchodní obzor, a to i bez jakékoli pomůcky, mimo světelný smog měst je úkaz viditelný pouhýma očima. S dalekohledem navíc roste šance zahlédnout i Saturnovy prstence.
Astronom Rostislav Rajchl z Hvězdárny a planetária v Uherském Brodě k tomu napsal pro server Deník.cz: „Na ranní obloze můžeme pozorovat seskupení tenkého srpku Měsíce, otevřené hvězdokupy Plejády a Marsu."
Samotný Saturn stojí za pozornost i sám o sobě. Ve druhé polovině noci je před svítáním už dost vysoko nad obzorem a jeho prstenec je letos oproti loňsku podle Astronomického ústavu AV ČR i dalších pozorování výrazně víc rozevřený a snáz viditelný i v malých dalekohledech. Prstence se totiž od března roku 2025 postupně znovu otevírají poté, co jsme je předtím viděli takřka z boku, a tak jsou teď jasnější a výraznější. Na ranní obloze je vedle Saturnu vidět i Mars.
Měsíc uzavřou takzvané jižní delta-Akvaridy, meteorický roj, který letos vrcholí v nocích z 30. na 31. července. Trpěliví pozorovatelé za skutečně tmavé oblohy mohou při troše štěstí spatřit až 20 meteorů za hodinu. Letos jim ale bohužel bude trochu překážet jasné světlo Měsíce, takže na výraznější „hvězdný déšť" bude potřeba víc trpělivosti než jindy.
Kdo chce z letošního léta vytěžit maximum, může si naplánovat rovnou několik výletů pod hvězdy. Nejdřív kolem 8. července na setkání Měsíce se Saturnem, o pár dní později, 14. července, na Mléčnou dráhu při novu, na konci měsíce pak na kometu Tempel 2 a jelení úplněk kolem 28. a 29. července, a nakonec 30. a 31. července na meteory.
Pro každé pozorování platí podobná pravidla. Vyplatí se sledovat předpověď počasí a vybrat noc s jasnou oblohou, dát očím aspoň dvacet minut na přivyknutí tmě a pokud možno se vzdálit od svícení měst. A hlavně, není potřeba drahé vybavení. Na Mléčnou dráhu a úplněk stačí vlastní oči, na kometu obyčejný triedr a na Saturnovy prstence postačí i menší dalekohled. Letošní červenec tak nabízí ukázku toho, že hvězdářství může být koníčkem prakticky pro každého, kdo má chuť vyjít jednou za čas ven po setmění.
Ověřeno z:
Při přípravě článku pomohla umělá inteligence dohledat zdroje a zpracovat základní strukturu článku. Výběr tématu, ověření faktů a konečnou podobu zajistila redakce Pozitivní zprávy.
Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt
GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…




Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.
Pozitivní čtení: Princezna bez vlásků
Krátká, zato velmi poučná knížka nejen pro děti od Sabriny D. Harris by neměla chybět ve vaší…