Od začátku roku 2026 platí ve Francii přísný zákaz používání per- a polyfluoroalkylových látek, známých pod zkratkou PFAS, v kosmetice a většině textilních výrobků. Francouzské úřady zdůrazňují, že u těchto produktů už existují bezpečnější alternativy a další používání PFAS proto není opodstatněné.

Co jsou „věčné chemikálie“

PFAS jsou syntetické chemikálie vyráběné od konce 40. let minulého století. Díky svým vlastnostem – odpuzování vody, mastnoty a nečistot – se rozšířily do obrovského množství výrobků, od oblečení a koberců až po pánve či zubní nitě. Jejich problém spočívá v extrémní odolnosti: v přírodě se prakticky nerozkládají, hromadí se v půdě, vodě i potravinovém řetězci a byly nalezeny po celé planetě, včetně lidské krve a mozku.

Dlouhodobé vystavení i nízkým dávkám PFAS je spojováno s poškozením jater, zvýšeným cholesterolem, oslabenou imunitou, nízkou porodní hmotností i některými typy rakoviny. Právě tato zdravotní rizika stála za rozhodnutím francouzských zákonodárců, kteří zákon schválili už loni v únoru.

Zákaz se vztahuje na výrobu, dovoz i prodej produktů obsahujících PFAS, pokud pro ně existuje náhrada. Výjimku dostaly některé průmyslové textilie a vojenská technika, kde jsou tyto látky zatím považovány za nenahraditelné. Z návrhu zákona byly po tlaku výrobců vyjmuty také nepřilnavé pánve. Francouzské úřady zároveň slibují přísné kontroly a pravidelné testování pitné vody na přítomnost všech typů PFAS.

Budoucnost zákazu v dalších zemích

Zatímco Francie jde cestou plošného zákazu, globální přístup zůstává roztříštěný. Některé PFAS jsou sice zakázané Stockholmskou úmluvou, tu ale nepodepsaly Spojené státy ani Čína, kde se velká část těchto látek vyrábí. Některé americké státy, například Kalifornie, však od roku 2025 zakazují PFAS v kosmetice a další se chystají následovat.

V Evropě se k zákazu chystá i Dánsko, které od poloviny roku 2026 omezí PFAS v oděvech a obuvi. Evropská unie jako celek zatím plošný zákaz nepřijala a Česká republika se proto řídí současnou evropskou legislativou.

Návrh zákona požaduje zákaz staleté tradice, která se stává stále více kontroverznější, během tří let. Od roku 2028 by tak měla být v zemi ilegální. Některé politické a sociální skupiny v zemi chtěly býčí zápasy zachovat s odkazem na její kulturní hodnotu. „Nemyslíme si, že projev mučení a barbarství lze považovat za kulturní,“ řekl zákonodárce Juan Carlos Losada.

Býčí zápasy pocházejí z Pyrenejského poloostrova a jsou stále legální v několika zemích, včetně Španělska, Francie, Portugalska, Peru, Ekvádoru a Mexika. Naopak třeba Kuba nebo Argentina je zakázaly. V Kolumbii, kde se býčí zápasy pořádají od koloniálních dob, pokračují v pořádání těchto akcí méně než dvě desítky obcí. Kdysi to bývala populární zábava, nicméně pohled lidí se mění a mnozí považují za nepřijatelné, aby zvíře trpělo pro zábavu.

Zákaz freonů pomohl ochránit klima dvěma způsoby. Omezil skleníkový efekt těchto chemikálií a díky ochraně ozonové vrstvy zabránil pronikání UV záření, které by svou zvyšující se silou poškodilo rostliny. „Zvýšené UV záření by zásadně omezilo schopnost rostlin nasávat uhlík z atmosféry, což by znamenalo vyšší hladiny CO2 a více globálního oteplování,“ vysvětluje jeden z autorů, Paul Young z Lancaster University. Zachování dobrého stavu rostlin nás zachránilo od oteplení o 0,8 stupně do konce století, zatímco skleníkový efekt způsobený freony by měl na svědomí o 1,7 stupně teplejší klima.

Studie vypočítává model na základě dat o úbytku ozonové vrstvy, poškození rostlin UV zářením, uhlíkovém cyklu a klimatické změně. Vědci díky tomu došli k závěru, že nebýt zákazu freonů, jejich využití by stále rostlo asi o tři procenta ročně. Následkem by byl kolaps ozonové vrstvy po roce 2040, na přelomu století by od tropů na sever bylo o 60 procent méně ozonu, což je horší stav než v ozonové díře nad Antarktidou, a do roku 2050 by síla UV záření ve středních zeměpisných šířkách připomínala dnešní hodnoty v tropech.

Zdroj: University of Exeter

„Docházelo často k různým zraněním nejen lidí. Každoročně jsme museli ošetřovat spoustu poraněných divokých zvířat, zejména labutí,“ uvedl náměstek primátora hlavního města Prahy Petr Hlubuček. Příroda navíc potřebuje uprostřed zimy klid. Hlasité výbuchy i světelné efekty zvířata stresují. Při útěku pak spotřebují velké množství energie nezbytné pro přežití zimních měsíců. Dezorientovaní jsou také ptáci, kteří vylekaní hlukem ve tmě narážejí do překážek a často si přivodí zranění vedoucí i ke smrti.

Zákaz se vztahuje na všechny náplavky, parky i okolí vodních toků, přírodních rezervací, nemocnic a domovů pro seniory. O konkrétních oblastech spadajících pod vyhlášku magistrát informuje pomocí interaktivní mapy.

Omezení se nevztahuje na profesionální pyrotechniku, hlavní město však ohňostroje neplánuje. Vyhláška také na celém území Prahy zakazuje používání lampionů štěstí, kvůli kterým vznikají požáry v těžko přístupných místech.

„Je to obrovský úspěch! Česká republika se zákazem klecových chovů zařadila po bok vyspělých států, jakými jsou Německo, Rakousko nebo Švýcarsko, a spolu s nimi udává trendy v ochraně zvířat,“ reagoval na úspěch v senátu předseda spolku OBRAZ – Obránci zvířat Marek Voršilka.

Celý průběh kampaně za zákaz klecových chovů doprovázel velký zájem veřejnosti. V nejnovějším průzkumu agentury PPM Factum z letošního jara se pro zákaz klecových chovů vyslovilo 78 procent Čechů. Veřejnost se do boje za lepší životní podmínky slepic aktivně zapojovala po celou dobu trvání kampaně. Celkem se podařilo sesbírat přes 105 tisíc podpisů proti klecím.

Kampaň nejrůznějšími způsoby podpořila také řada celebrit a influencerů. Mezi nimi nechyběl například zpěvák Ben Cristovao, herec Zdeněk Troška, zpěvačka Ewa Farna, písničkář Tomáš Klus i celý fotbalový klub Baník Ostrava. „Všem lidem, kteří se nejrůznějšími způsoby zapojili do kampaně, se sluší poděkovat. Bez jejich podpory by se slepice v malých drátěných klecích tísnily dál,“ uzavřel Voršilka.

Zatímco dosud nemohly cirkusy využívat pouze primáty, nosorožce, žirafy či hrochy, nově už se bude zákaz týkat všech divokých zvířat včetně slonů nebo delfínů. Kromě 66 poslanců, kteří pro návrh hlasovali, se o zákaz odchovu a drezury zvířat zasazovali také členové České asociace veterinárních lékařů volně žijících zvířat a zvířat zoologických zahrad. Ve svém prohlášení ze začátku letošního roku uvedli, že využívat divoké druhy zvířat pro účely zábavy je mimo kulturu a poznání lidské společnosti současné Evropy.

Za práva zvířat dlouhodobě bojuje také nezisková organizace Svoboda zvířat a podle výsledků sociologického výzkumu agentury Focus z roku 2018 má krok podporu také od české veřejnosti. Ze sociologického zkoumání, kterého se zúčastnilo přes tisíc respondentů, vyplynulo, že 39 procent respondentů souhlasí se zákazem využívání divokých zvířat, dalších 35 procent lidí by pak zakázalo využívání všech zvířat v cirkusech.

Aby se změna zákona stala definitivní, musí ji ještě odsouhlasit senát a prezident Miloš Zeman. Nevyužívání divokých druhů zvířat v cirkusech je nicméně celosvětovým trendem. Podobnou změnu zákona v minulosti již zavedlo dalších patnáct evropských států včetně Belgie, Norska, Rakouska, Řecka nebo Slovenska.

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyslechl doporučení Národní lovecké federace a zakázal pro letošní rok tradiční lov zpěvných ptáků pomocí lepidla. Tato kontroverzní metoda ve Francii přetrvávala i přesto, že ji Evropské právo již od roku 1979 zakazuje. Poté, co si na tuto záležitost letos v červenci posvítil Evropský soudní dvůr, se prezident Macron rozhodl po poradě s francouzskou ministryní životního prostředí Barbarou Pompiliovou udělat vstřícný krok, a zároveň tak přispět k zachování biodiverzity.

Do nastražených pastí se totiž kromě ptáků, které je povoleno lovit, chytala také spousta chráněných druhů zvířat. Podle ochránců přírody se tak jedná o velký úspěch. Zákaz prozatím platí pouze pro letošní sezónu, která probíhá vždy od října do poloviny prosince. Nezbývá tak než doufat, že se toto rozhodnutí ve Francii podaří prosadit natrvalo.

Zdroj: Deník LeMonde

Rozhodnutí učiněné Evropským parlamentem chrání oběhové hospodářství před toxickými látkami. Došlo zároveň k upřednostnění ochrany lidského zdraví. Olovo je totiž toxický těžký kov, který je nebezpečný už v malých koncentracích a může způsobit trvalé zdravotní následky. Ovlivňuje krvetvorbu, nervovou soustavu, imunitní systém, trávení i rozmnožování.

PVC neboli polyvinylchlorid patří k nejrozšířenějším plastům ve všech odvětvích (od stavebnictví po hračky či potraviny). Problematický je zejména kvůli úniku toxických látek, a to nejen při výrobě a likvidaci, ale i během jeho používání. Šetrnější druh plastů nově vyvinuli výzkumníci z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Informovali jsme o tom zde.

Indonésie patří mezi země, kde je odlesňování původních zelených ploch nejrychlejší. „Prezident podepsal příkaz, kterým zastavuje vydávání nových povolení, s cílem zlepšit správu pralesních a rašeliništních oblastí,“ uvedl v prohlášení ministr životního prostředí Siti Nurbaya Bakar.

Přesto si někteří myslí, že vládní kroky pro ochranu zbývajících tropických lesů na indonéském souostroví nejsou dostatečné. Například podle Arie Rompase z organizace Greenpeace je problematické, že za porušování moratoria nepadají žádné tresty a v samotných nařízeních jsou mezery, které porušování umožňují.

Zdroj: Ekolist.cz

Novela zákona na ochranu zvířat proti týrání vydaná Ministerstvem zemědělství zpřísňuje podmínky pro zájmové chovy zvířat, které vyžadující zvláštní péči. Zájemci budou potřebovat nejen povolení o chovu samotném, ale i vyjádření stavebního úřadu, že je stavba pro chov způsobilá k tomuto účelu.

Změny se dotýkají také veřejných vystoupení. K zákazu drezúry nově narozených primátů, ploutvonožců, některých kytovců, nosorožců, hrochů a žiraf platícího od roku 2004 se nově přidává úplný zákaz drezírování delfínů a slonů. Speciální licenci k veřejnému vystupování s šelmami budou potřebovat nejen cirkusy, ale například i filmaři a televizní štáby.