Úroky za vás zaplatí stát

Novinku potvrdil Státní fond životního prostředí. Žadatel si vezme úvěr u zapojené banky nebo stavební spořitelny a fond za něj po celou dobu splácení uhradí úroky. Domácnost tedy vrací jen půjčenou částku a drobné správní poplatky — nic navíc.

Jak velký je to rozdíl, ukázalo ministerstvo na jednoduchém příkladu. Úvěr milion korun rozložený na patnáct let by běžně stál zhruba 1,519 milionu korun, z toho 519 tisíc jen na úrocích. Právě těchto přibližně půl milionu teď za žadatele zaplatí program. Úvěr přitom jde splácet až 25 let, takže měsíční splátka může zůstat nízká a rodinný rozpočet ji unese.

Jde o zásadní obrat. Dřívější dotace odměňovaly hlavně ty, kdo měli hotovost na zaplacení celé investice předem a na příspěvek pak čekali. Bezúročný úvěr míří přesně tam, kde dosud podpora nedosáhla — na domácnosti, které chtějí ušetřit, ale nemají v záloze velký balík peněz.

Na co peníze padnou

Úvěr není jen na panely. Podle Státního fondu ho lze použít na zateplení domu, výměnu zdroje tepla, fotovoltaiku, úsporný ohřev vody, rekuperaci, dobíjení elektromobilu i hospodaření s dešťovou vodou. Řada domácností tak může spojit více opatření dohromady — třeba zateplit a zároveň si pořídit solární panely.

Podpora je určená majitelům rodinných domů i společenstvím vlastníků jednotek a bytovým družstvům. Na zranitelné domácnosti, které by ani bezúročný úvěr nezvládly splácet, program pamatuje samostatně: místo půjčky pro ně zůstávají přímé zálohové dotace.

Proč se dotace mění na úvěr

Úvěr přitom klasické dotace nenahrazuje, spíš navazuje na jejich úspěch. Dotační program Oprav dům po babičce, přes který šlo na fotovoltaiku získat až 140 000 korun se zapojením do sdílení vyrobené energie, nebo 100 000 korun bez něj — vždy v kombinaci se zateplením — narazil na tak velký zájem, že se jeho peníze vyčerpaly a příjem žádostí je zatím pozastavený. Právě proto stát přechází na bezúročný úvěr: ten není svázaný s omezenou alokací, a tak může dosáhnout na mnohem víc domácností.

Zmíněné sdílení energie, za které program nabízel vyšší dotaci, je poměrně nová možnost, jak z panelů vytěžit víc. Elektřinu, kterou domácnost sama nespotřebuje, může místo prodeje do sítě za nízkou cenu nasdílet dalším odběratelům — třeba příbuzným nebo sousedům. Chytré řízení spotřeby k tomu pomáhá spotřebovat co nejvíc vyrobené energie přímo doma nebo v okruhu blízkých, což se vždy vyplatí víc než dodávka do sítě.

Co taková podpora udělá v praxi, ukazuje jeden z doložených případů. Domácnost tam získala na systém o výkonu 3,48 kilowattu s baterií dotaci 105 000 korun; panely pak pokryly přes devadesát procent spotřeby domu a účet za elektřinu klesl zhruba na polovinu. Přesná úspora se liší podle spotřeby a velikosti instalace, ale směr je jasný: čím dražší elektřina, tím rychleji se panely zaplatí.

Jak o podporu požádat

Harmonogram je nachystaný. Příjem žádostí o posouzení nároku odstartoval v červnu 2026, samotné úvěry začaly banky a stavební spořitelny nabízet od září 2026. Základní vstupenkou je takzvaný renovační pas.

Renovační pas je odborné posouzení domu, které navrhne, jaká opatření a v jakém pořadí se u konkrétní nemovitosti nejvíc vyplatí. Díky němu domácnost neutrácí ve špatném sledu — třeba nedá panely na střechu, kterou bude za rok stejně předělávat, a nezateplí dům způsobem, který si pak vynutí drahé úpravy. Pas tak šetří peníze i starosti a zároveň slouží jako doklad, o který se žádost o podporu opírá.

První krok je snadný a nic nestojí: na webu programu Nová zelená úsporám se dá ověřit nárok a projít podmínky jednotlivých opatření. Teprve pak se vybírá banka a podává žádost o úvěr. Kdo si není jistý, komu zavolat nebo jak vyplnit formuláře, může využít bezplatné poradenství, které program i řada obcí nabízejí. Vyplatí se také porovnat nabídky víc bank — samotný úvěr je sice bezúročný, ale podmínky a poplatky se mezi institucemi mohou lišit.

Kromě okamžité úspory na účtech má takový krok i pojistku do budoucna. Ceny energií kolísají a domácnost s vlastní výrobou je na výkyvech trhu méně závislá — část spotřeby si pokryje sama, ať se cena silové elektřiny hýbe jakkoli. U dlouhodobé investice, jakou panely na střeše jsou, je to nezanedbatelná výhoda, která se počítá po celou dobu jejich životnosti, tedy klidně dvě až tři desítky let.

Pro Česko je to dobrá zpráva hned dvakrát. Domácnostem se otevírá cesta k nižším účtům za energie i tam, kde dosud chyběl počáteční kapitál. A energetika jako celek získává další tisíce malých výroben na střechách — čisté a blízko lidem, kteří elektřinu spotřebují. Solární panely tak přestávají být výsadou těch, kdo mají odloženo, a stávají se dostupným krokem k soběstačnějšímu bydlení.

Ověřeno z:

• Nová zelená úsporám – oficiální web programu
• Státní fond životního prostředí ČR – bezúročný úvěr NZÚ 2026+ (9. 3. 2026)
• Nová zelená úsporám – parametry a příklad úvěru
• Oprav dům po babičce – dotace na fotovoltaiku
• Nová zelená úsporám – doložený případ fotovoltaiky na rodinném domě

Při přípravě článku pomohla umělá inteligence dohledat zdroje a zpracovat základní strukturu článku. Výběr tématu, ověření faktů a konečnou podobu zajistila redakce Pozitivní zprávy.

Mira je dílem kalifornského startupu Impulse Space a k orbitě ji dopravila mise SpaceX Transporter 12. Krátce po startu se rozběhly zkoušky Zenno systému a ten obstál. „Je to technologie, která plavidlu umožní neztrácet stabilitu ve vesmíru a mířit správným směrem," řekl serveru Space.com zakladatel a šéf Zenno Astronautics Max Aršavskij.

Princip je jednodušší, než se zdá. Uvnitř jednotky sedí několik supravodivých magnetů namířených do různých os. Když se zapnou, vytvoří magnetické pole, které reaguje s magnetickým polem Země. „Protože dokážeme ovládat magnetické pole na satelitu, dokážeme řídit, jak se natáčí vůči Zemi," vysvětlil Aršavskij.

Chladit v kosmu, kde je horko

Supravodivé magnety tvoří cívky z drátu s nulovým elektrickým odporem. Tím pádem jimi projde mnohem větší proud než běžnými vodiči a výsledkem je silnější magnetické pole. Háček je v tom, že supravodivé materiály získají své vlastnosti až po zchlazení na extrémně nízké teploty. V pozemských laboratořích se k tomu používají nádrže s tekutým heliem nebo dusíkem. Ve vesmíru to nejde, jednotka proto musí přebytečné teplo odvádět přímo do okolního prostoru.

„Magnety potřebují pracovat při minus 200 stupních Celsia," popsal Aršavskij. „Ale i když je kosmos studený, samotný satelit studený není. Má kolem dvaceti stupňů, je docela teplý, protože míříme na Slunce." Řešením je pouzdro obalené vrstvami izolace a doplněné tepelným čerpadlem, které odsává veškeré přebytečné teplo. Kdykoliv satelit potřebuje pohnout, cívky se napájejí z baterie, kterou dobíjejí solární panely.

„Přeměňuje to solární energii přímo v užitečnou práci," dodal Aršavskij. „Energie je jediná věc, které je ve vesmíru nadbytek, a můžete ji použít k pohonu magnetu, který vytvoří zrychlení. Dá vám to zrychlení bez paliva."

Firma vznikla v roce 2017, když Aršavskij ještě studoval inženýrství na Univerzitě v Aucklandu. O rok později se prosadila díky vítězství v soutěži Velocity $100K Challenge a později do ní vstoupili investoři: úvodní kolo ve výši 10,5 milionu novozélandských dolarů vedla firma GD1, jak popisuje Univerzita v Aucklandu. Test na satelitu Mira navazuje na dřívější úspěch. Už v prosinci 2023 vynesla raketa SpaceX Falcon 9 systém Z01, což byla podle univerzity vůbec první demonstrace vysokoteplotního supravodivého elektromagnetu ve vesmíru.

Cesta k Měsíci i ochrana před zářením

Novozélandský tým není jediný, kdo v téhle oblasti tlačí hranice. Vývoj pohonů AF-MPD se supravodiči běží už od sedmdesátých let, ale výzkumníci z institutu Paihau-Robinson překonali zásadní překážku, když místo měděných elektromagnetů nasadili vysokoteplotní supravodiče s téměř nulovým odporem. V roce 2023 instalovali svůj první prototyp na iontový pohon na Nagoya University v Japonsku a thruster podle magazínu IEEE Spectrum úspěšně odpálili víc než stokrát.

Zenno má ambice mnohem větší než jen stabilizovat satelity. Firma chce v budoucnu vypustit rozměrnější systémy, které by umožnily kosmickým plavidlům dokovat nebo provádět operace v těsné blízkosti jiných objektů, opět jen s pomocí solárně napájených magnetů. Aršavskij si představuje magnety tak silné, že by dokázaly hnát plavidla k Měsíci a Marsu čistě na sluneční energii.

„Jakmile máte supravodivou technologii ve vesmíru, můžete vytvářet velmi silná magnetická pole a využít je k různým věcem," řekl. „Můžete věci ve vesmíru zrychlovat, nebo úplně změnit dráhu satelitu bez paliva." Podle něj je cíl jasný: „V podstatě se snažíme odstranit veškerou závislost na pozemských zdrojích, abychom mohli budovat udržitelný průmysl ve vesmíru."

Silné magnety by mohly řešit i jeden z největších strašáků dlouhých misí. Kosmické záření patří k nejvážnějším zdravotním hrozbám pro astronauty, kteří opustí ochranné magnetické pole Země. Vysoce energetické galaktické paprsky pronikají běžnými stínicími materiály a poškozují DNA. Evropský projekt Space Radiation Superconducting Shield, ukončený v roce 2015, ukázal, že právě supravodiče jsou slibnou cestou k magnetickému stínění posádek, a to hlavně kvůli nižší hmotnosti oproti klasickým magnetům, jak uvádí databáze CORDIS.

„Když letíme do vesmíru, ubližuje nám radiace, a tyhle supravodivé magnety kolem plavidla vytvoří jakési magnetické deštníky, které chrání jeho vnitřek," vysvětlil Aršavskij. „Takže dokážeme lidi ve vesmíru před tím zářením ochránit."

Zenno Astronautics chce ještě letos vypustit větší demonstrátor v rámci mise, kterou zatím nezveřejnila.

Ověřeno z:

• Univerzita v Aucklandu — článek o Zenno Astronautics (březen 2025)
• IEEE Spectrum — článek o elektropohonném thrusteru
• CORDIS databáze — projekt Space Radiation Superconducting Shield (ukončen 2015)
• Space.com — rozhovor s Maxem Aršavským

Při přípravě článku pomohla umělá inteligence dohledat zdroje a zpracovat základní strukturu článku. Výběr tématu, ověření faktů a konečnou podobu zajistila redakce Pozitivní zprávy.

Britská společnost NPK Recovery, která vznikla při Univerzitě západní Anglie v Bristolu, sbírá moč na akcích, jako jsou Londýnský maraton nebo festival Boomtown, a přímo na místě ji zpracovává na hnojivo. Speciální technologií z ní odstraňuje nežádoucí látky a následně koncentruje tři klíčové živiny pro růst rostlin – dusík, fosfor a draslík. Dosavadní testy ukázaly, že výsledné hnojivo dosahuje srovnatelných účinků jako běžná syntetická hnojiva a navíc je bez zápachu.

Nyní tato společnost zahajuje svůj dosud největší projekt. Díky grantu britské Lesnické komise ve výši téměř 436 tisíc liber bude během tří let pěstovat 4 500 sazenic původních britských dřevin, včetně buku a borovice lesní. Stromy vyrostou ve školce poblíž velšského města Abergavenny, kterou provozuje charitativní organizace Stump up for Trees. Po vypěstování budou vysazeny v národním parku Bannau Brycheiniog. Jde o první případ, kdy se ve Spojeném království použije hnojivo vyrobené z lidské moči při pěstování lesních stromů.

V průběhu následujících tří let budou vědci sledovat rychlost růstu stromů, porovnávat jejich vývoj s rostlinami hnojenými syntetickými přípravky a ověřovat účinnost hnojiva u různých druhů dřevin i typů půdy. Pokud se metoda osvědčí, mohla by nabídnout udržitelnější způsob využití živin, které dnes běžně končí v odpadu.

Podle dat sdružení si ale lidé vedou lépe než v minulosti. Většina z nich už ví, že menší a čisté kusy patří do žlutého kontejneru, případně že větší obaly je nejlepší odvézt do sběrného dvora. Právě čistota materiálu je pro úspěšnou recyklaci klíčová. Polystyren se pak může znovu využít například při výrobě izolačních desek, obalů nebo lehčeného betonu, což zapadá do principů cirkulární ekonomiky.

Pozitivní zprávou je i rostoucí zájem o lepší systém třídění. Více než polovina Čechů podporuje zavedení samostatných kontejnerů na polystyren a vítá větší osvětu. Vánoční období tak není jen zátěží pro odpadové hospodářství, ale také příležitostí připomenout, že i obaly z dárků mohou dostat druhý život. Stačí vědět, kam s nimi a udělat z dobrého úmyslu i správný krok.

Vždy nebo často třídí odpad 92 procent domácností a pět procent třídí občas. Tato data získala agentura CVVM ve svém průzkumu, který se uskutečnil v druhé polovině března a zúčastnilo se ho 1037 lidí starších 15 let. Vlastní tašku si na nákup nosí 90 procent dotázaných, dalších šest procent ji nosí občas. Jako další aktivity přispívající k ochraně životního prostředí respondenti uváděli kompostování či třídění bioodpadu (63 procent), vyhýbání se jednorázovým plastovým výrobkům, jako jsou příbory či brčka (61 procent), nošení znovu použitelné láhve (55 procent) či nákupy potravin vyrobených v ČR (také 55 procent). Produkty šetrné k životnímu prostředí používá asi třetina dotázaných a pětina nakupuje do znovu použitelných sáčků na ovoce a zeleninu. Bezobalové nakupování preferují dvě procenta respondentů.

Lidé nad 55 let uváděli většinu zmiňovaných aktivit. Naopak v nejmladších věkových skupinách, do 19 let a do 29 let, dotázaní častěji uváděli, že netřídí běžný odpad. Dopad výroby nakupovaných potravin na životní prostředí považuje za důležitý 58 procent lidí a tento podíl od roku 2022 mírně vzrostl. Dvě pětiny Čechů se zajímají o obaly, v kterých nakupují potraviny.

Je jasné, že o ekologickou záležitost nejspíš nikdy nepůjde, přesto se počítá každý krok, který alespoň trochu pomůže šetřit životní prostředí. Třeba Colours of Ostrava letos přidaly speciální nádoby na tabákové náplně do nahřívacích zařízení. Sesbíraný materiál se po úpravě přidává do asfaltových směsí. Nedopalky běžných cigaret se zase rozhodli využít na festivalu Brutal Assault – vyrábí se z nich biologické uhlí, které slouží jako hnojivo.

Na ekologičtější dopravu se zase rozhodly zaměřit festivaly Rock for People a Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava. Kromě využívání elektromobilů se snaží motivovat návštěvníky k používání sdílených kol. Rock for People také využíval úsporné LED osvětlení a zálohoval kelímky a plechovky. Festival také zvýhodnil gastrostánky, které nabízely více rostlinné stravy, nebo se zcela obešly bez masa.

Pomoc pro lidi i planetu

Oděvní banka, založená v roce 2022 Klubem svobodných matek a nyní fungující samostatně, sbírá dámské, pánské a dětské oblečení od firem i jednotlivců. Darované oděvy jsou tříděny a baleny v pražském skladu, odkud putují do potravinových bank a více než 200 organizací pomáhajících lidem v nouzi. Kromě oblečení banka provozuje tři charitativní obchody v Praze a Hovorčovicích, kde lze darovat i zakoupit oblečení.

Společné úsilí proti textilnímu odpadu

Do sbírek se zapojily také státní instituce – zaměstnanci šesti ministerstev, Úřadu vlády a Národního bezpečnostního úřadu darovali oblečení, které osobně předal ministr životního prostředí Petr Hladík. Ten upozornil na problém rychlé módy a rostoucího textilního odpadu, kterého se v Česku ročně vyhodí kolem 180 tun. Oděvní banka plánuje letos spustit interaktivní platformu, která bude informovat o možnostech využití nepotřebného oblečení a podpoří tak udržitelné nakládání s textilem.

Deset procent složení tvoří recyklovaný textil a celulóza, které by jinak skončily na skládce nebo ve spalovně. Zbytek pochází z obnovitelných rostlin, které jsou dostupné po celém světě. Výsledný materiál je navržen s důrazem na recyklovatelnost a biologickou rozložitelnost a neobsahuje žádné syntetické látky.

Společnost Alt. Leather spolupracuje také s australskou vědeckou organizací CSIRO, aby zajistil, že nový materiál splňuje mezinárodní normy ISO pro pevnost, pružnost a odolnost. Výrobky byly mimo jiné úspěšně otestovány v Indii, kde vznikly prototypy kabelek a bot.

Alt. Leather chce materiál dál vylepšovat a hledá partnery mezi značkami, které sdílí jejich závazek k udržitelnosti. Cíl je jasný – globální expanze a transformace kožedělného průmyslu.

Studie vedená Mezivládní vědecko-politickou platformou pro biodiverzitu a ekosystémové služby se zaměřila na základní příčiny zhoršování životního prostředí. Zpráva shromáždila poznatky od více než 100 odborníků ze 42 zemí, z nichž každý přináší jedinečný pohled na ochranu planety. Shodli se na tom, že je zapotřebí zásadní posun v tom, jak společnost pohlíží na přírodu a jak s ní interaguje. V současnosti se často zaměřujeme na zničení škod, ale dlouhodobá udržitelnost vyžaduje hlubší změny hodnot a priorit. „Vždy jsem věřil, že propojenost s přírodou je zásadní a mocná strategie pro transformační změny potřebné k řešení ekologických krizí,“ řekl k tomu profesor Miles Richardson z University of Derby.

Podle závěrů zprávy je potřeba zaměřit se na obnovu a regeneraci míst kulturního a ekologického významu. Rovněž je důležité klást důraz na vztah mezi člověkem a přírodou. Po desetiletí se environmentální politiky zaměřovaly na řešení konkrétních problémů, jako je odlesňování a snižování emisí. I když jsou tyto snahy důležité, často selhávají v řešení hlubšího problému – jak lidé vnímají přírodní svět a jak s ním interagují. Zpráva klade důraz nejen na změny v politikách, ale i malé změny v každodenních návycích, jako je trávit více času venku a ocenit přírodní krásy. To vše může přispět k větší transformaci.

Projekt Smart Food II se nyní testuje ve vybraných školách, jeho hlavním cílem je inspirovat žáky k odpovědnějšímu zacházení s jídlem. Nové výukové materiály mají dětem ukázat, jak mohou změny v jejich každodenním životě přispět k omezení plýtvání potravinami i ke snížení dopadů domácnosti na životní prostředí. Jde o pokračování projektu Smart Food, který děti učí, jak správně s potravinami zacházet.

Na vytvoření projektu spolupracovala Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze a Provozně ekonomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně. „Projekt ukazuje, že i malé změny v každodenním životě mohou mít výrazný pozitivní dopad na životní prostředí,“ řekl Igor Červený, zástupce Pedagogické fakulty UK, spoluautor projektu Smart Food a portálu FutureBooks. Součástí výukových materiálů jsou nově i videa. Interaktivní digitální materiály mohou žáci využívat ve školách i doma. Rodinné aktivity podle zástupců projektu zahrnují například společné plánování jídel, tvorbu seznamů potravin pro nákup nebo sledování množství vyhozeného jídla.

Efektivní využití času šetří nejen peníze, ale i energii

Každá neefektivně využitá minuta může v dnešním světě znamenat nejen finanční ztráty, ale také zbytečně vynaloženou energii. Ať už jde o lidskou práci nebo provoz technologických systémů, správné řízení času pomáhá minimalizovat plýtvání. K efektivnějšímu nakládání s časem tak může přispět digitalizace a automatizace procesů. Jedním z důležitých nástrojů je time tracking (neboli měření času), které nám umožňují lépe porozumět tomu, kam náš čas investujeme, a identifikovat oblasti, kde ho primárně ztrácíme. Měření času přitom není jen o sledování odpracovaných hodin, ale i o analýze trendů a optimalizaci procesů.

Plánování a jeho dopad na udržitelnost

Dobře promyšlené plánování má zásadní vliv na udržitelnost nejen v oblasti práce, ale i na osobní rovině. Strategické řízení času totiž pomáhá eliminovat zbytečné přetěžování lidí, snižuje energetickou náročnost provozu a umožňuje plynulejší a efektivnější chod pracovních procesů.

Firmy, které investují do inteligentního plánování, mohou například optimalizovat využití pracovních prostor, což vede ke snížení nákladů na energie a zlepšení pracovního prostředí, nebo také lépe rozvrhnout logistické operace, minimalizovat nadbytečné cesty a podobně.

V oblasti HR se efektivní řízení času projevuje například v lepší organizaci pracovních směn, rovnoměrnějším rozložení úkolů a podpoře flexibilních pracovních modelů. Díky tomu mohou lidé pracovat efektivněji, což má pozitivní dopad nejen na jejich výkon, ale i na jejich spokojenost a zdraví.

Digitální nástroje jako klíč k efektivitě

Digitální technologie dnes významně usnadňují organizaci času nejen firmám, ale i jednotlivcům. Aplikace na správu času nám pomáhají lépe si rozvrhnout denní aktivity, minimalizovat prostoje a efektivněji se soustředit na důležité úkoly. Díky nim můžeme lépe pochopit své pracovní návyky, identifikovat časové úseky, kdy jsou nejproduktivnější, a efektivněji plánovat své úkoly. Automatizované plánovací aplikace pak často pomáhají s organizací pracovního i osobního života, což vede ke snížení stresu a zlepšení rovnováhy mezi prací a volným časem.

Pokud tedy začneme vědomě pracovat se svým časem a zapojíme digitální nástroje do své každodenní praxe, můžeme nejen zvýšit svou produktivitu, ale také zlepšit kvalitu svého života a přispět tak ke svému udržitelnějšímu a vyváženějšímu životnímu stylu.

Díky letošní regionální expanzi se Nesnězeno stalo celorepublikovou službou a nejrozšířenější anti food-waste platformou v České republice. Její úspěch potvrzuje i meziroční 260% nárůst počtu prodaných balíčků, který se vyšplhal na 700 tisíc, z toho celých 530 tisíc připadá na letošní rok. Uživatelé tak na platformě zachránili 725 tun potravin, které by se jinak musely vyhodit kvůli nadbytečnosti nebo blížící se době spotřeby.

Platforma na záchranu jídla vznikla v roce 2018 jako lokální komunitní projekt na sociální síti. Koncept se rychle přerodil v ambiciózní startup. K záchraně jídla stačí stáhnout si aplikaci Nesnězeno, ve které uživatel najde výhodné balíčky, které si může zakoupit. Nejprodávanějším typem balíčků jsou smíšené potraviny, hlavně z obchodních řetězců, které tvoří více než 39 % z celkového počtu. Následují hlavní jídla z restaurací a bister, která představují 20,87 % prodaných balíčků, a pečivo, které tvoří téměř 20 %. Mezi další oblíbené kategorie patří sendviče a zákusky z kaváren (9,88 %) a dezerty (6,99 %).

V balíčku je vždy to, co daný podnik potřebuje doprodat. Produkty už nemusí být v té nejlepší kvalitě, co se vizuální stránky týká – polámaná laskonka, mírně unavená paprika nebo ulomená špička u dortu, všechna taková jídla se můžou v balíčku objevit. Zároveň se však jedná o takové jídlo, které je kvalitní a zdravotně nezávadné.

„Jako asociace producentů dlouhodobě vytváříme co nejlepší podmínky, analyzujeme situaci a pomáháme producentům, aby byla jejich natáčení v souladu s principy udržitelného natáčení a dopady na životní prostředí minimální. Jde o celosvětový trend a snažíme se také o zvyšování standardů natáčení v Česku a o konkurenceschopnost audiovizuálního průmyslu v celosvětovém měřítku. Velké společnosti typu Netflix nebo Disney+, které u nás natáčejí, už nechtějí bez dodržování aktuálních principů udržitelnosti spolupracovat,“ řekl předseda Asociace producentů v audiovizi Vratislav  Šlajer. Cílem je minimalizovat environmentální dopad při výrobě filmů a dalších audiovizuálních děl. Mezi principy udržitelného natáčení patří využívání elektřiny ze sítě, nikoli z agregátů, omezování využívání letecké dopravy, důsledné třídění odpadu v místě natáčení, využívání omyvatelného nádobí, minimalizace tisku ve prospěch digitálních materiálů či eliminace kosmetiky testované na zvířatech. Po skončení natáčení mají filmaři také zajistit, aby jen minimální množství využitého materiálu skončilo v odpadu.

Memorandum podepsali představitelé českého audiovizuálního průmyslu. Jde například o tři televizní společnosti – Českou televizi, FTV Prima a TV Nova. Dále o APA, Filmovou a televizní fakultu Akademie múzických umění (FAMU) a Asociaci režisérů, scenáristů a dramaturgů.

Na tento udržitelný způsob výroby elektrické energie přišel pěstitel David Jiménez Zamora, který žije na statku z 18. století. „K vytápění bazénu, podlahového topení a ohřevu vody používám olivové pecky z našich stromů. Obvykle s tím začínáme od září,“ řekl Zamora, který má olivovníky v provincii Granada v jižní Andalusii. Olivové pecky mimo jiné pohánějí také stroje na výrobu proslulého španělského „tekutého zlata“ ve dvou zemědělských družstvech, kterých je členem. O zbytek jejich energetických potřeb se starají solární panely.

Využívání pecek jako paliva do kotlů v domácnostech a malých podnicích, mlýnech a dokonce i při létání v srdci olivového regionu ukazuje, jakou roli může toto odvětví a obrovský zemědělský sektor hrát při dekarbonizaci takových odvětví, jako je například letectví. Energetický šok po ruské invazi na Ukrajinu, evropské snahy o dekarbonizaci a problémy olivového průmyslu s kolísajícími cenami v posledních letech podle zemědělců a průmyslových podniků vyvolaly nový zájem o co největší zhodnocení této plodiny.

Amoniak neboli čpavek je jedním z několika alternativních paliv, která zkoumají lodní dopravci ve snaze snížit emise oxidu uhličitého. Výroba čpavku za pomoci energie z obnovitelných zdrojů je podle vědců nejlevnější alternativou k benzinu. Je také levnější na skladování a distribuci než další alternativní palivo – vodík.

Wärtsilä dodá veškeré zařízení nutné k přestavbě plavidla. Přestavba by měla být dokončena začátkem roku 2026 a očekává se, že loď vypluje v první polovině roku 2026. Wärtsilä uvedla svůj první čtyřtaktní motor na amoniak na trh ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku. Tato technologie může podle firmy pomoci snížit emise skleníkových plynů ve srovnání s podobným řešením na naftu o více než 70 procent.

Vracet zálohované nápojové obaly mohou Češi v destinacích, jako je Chorvatsko, Malta, pobaltské státy či Skandinávie, zálohuje však i sousední Slovensko a Německo a od letošního roku jsou nápojové obaly se zálohou nově také v Irsku, Maďarsku a Rumunsku. Obaly však lze vracet pouze v zemi, kde byly zakoupeny. „Zálohovanou petku a plechovku lidé jednoduše poznají, protože každý zálohovaný obal je označený výší zálohy a ve většině zemí také logem zálohování. Na Slovensku tak například na obalu najdou označení 15 centů a Z v recyklačním kroužku, v Irsku výši zálohy a ikonku lahve R v kroužku,“ uvedla Kristýna Havligerová z Iniciativy pro zálohování, která za interaktivní mapou stojí.

V Česku by podle dřívějších vyjádření ministra životního prostředí Petra Hladíka mohl systém zálohování PET lahví a plechovek začít fungovat nejdřív v druhé polovině roku 2025. Novela ministerstva životního prostředí má zavést v Česku čtyřkorunovou zálohu na PET obaly a konzervy a zřídit 11 000 míst pro jejich sběr, vedle obchodů by se do něj měly zapojit i čerpací stanice. Podle ministerstva by zálohování obalů mělo přenést větší finanční zodpovědnost na spotřebitele a zefektivnit systém třídění.

Firma Nyobolt sídlící v Cambridge se nedávno dostala na titulní stránky novin s 35kWh lithium-iontovou baterií. Dokáže se totiž nabít z 10 % na 80 % za něco málo přes čtyři a půl minuty. To je významný posun od obvyklých 20 minut strávených na rychlých nabíječkách, jako je Tesla Supercharger.

Tato mimořádná technologie je výsledkem desetiletéHO výzkumu řízeného vědci z University of Cambridge. Jedinečný design baterie minimalizuje tvorbu tepla během nabíjení a snižuje riziko přehřátí, které by mohlo vést k požáru a následnému výbuchu. Kromě toho materiály použité v anodách baterie zvyšují rychlost přenosu elektronů, což přispívá k rychlejšímu nabíjení. V současné době Nyobolt spolupracuje s osmi výrobci elektromobilů, aby potenciálně integrovali baterie do budoucích vozidel.

 Loni přibylo bezmála 400 000 metrů čtverečních ozeleněných střech. Ve srovnání s rokem 2016, kdy se poptávka začala zvyšovat, je to trojnásobná plocha. Vyplývá to z průzkumu Green Market Report, který publikovala odborná Sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně. Odhad ozeleněných ploch vychází z množství dodaného střešního substrátu, který je hlavní součástí vegetačních střech. „Zelené střechy se používají od nepaměti, v poslední době ale kvůli adaptaci na rostoucí teploty zažíváme boom a poptávka se výrazně zvyšuje,“ řekl novinářům David Podhorský z firmy Dawyck, která dodává pásy se substrátem a zelení určené pro tento typ izolace střech.

Zelené střechy fungují jako ideální izolant, díky kterému lze snížit účet za energie a zároveň zpříjemnit místní klima. Do ozelenění střešních konstrukcí nejčastěji investuje soukromý sektor, loni stál za víc než třemi čtvrtinami všech projektů. Vegetační střechy odborníci zakládají především na rodinných domech (48 %), komerčních objektech (15 %) a bytových domech (15 %). Necelou čtvrtinu zelených střech instalovali zástupci veřejného sektoru na školách a dalších institucích.

Příkladem je rýžové pole šedesátiletého Vo Van Vana, které se od tisíců dalších v provincii Long An v deltě Mekongu na jihu Vietnamu liší tím, že není zcela zaplavené a pravidelně nad ním prolétá dron. Ten na sazenice rýže vysoké po kolena rovnoměrně dávkuje organické hnojivo. Klasické pěstování rýže je totiž náročné na vodu. Plodina se musí pěstovat odděleně od ostatních a sazenice se musí vysazovat jednotlivě na zaplavených polích. Vzniká u toho také velké množství metanu, skleníkového plynu, který dokáže v atmosféře krátkodobě zadržet až 80krát víc tepla než oxid uhličitý.

Vietnamská vláda doufá, že nová metoda pomůže vyřešit paradox pěstování rýže. Její pěstování totiž klimatická změna ohrožuje, ale také k ní jedinečným způsobem přispívá. Pěstitel Van poslední dva roky spolupracuje s jedním z největších vietnamských vývozců rýže, společností Loc Troi Group, a používá metodu zavlažování, známou jako střídavé zvlhčování a sušení – jeho rýžová pole nejsou neustále ponořena. Produkují také méně metanu. Použití dronu k hnojení plodin šetří náklady na pracovní sílu.

V čem je houbová kůže tak pozoruhodná? Vše začíná myceliem, vláknitou, hustou buněčnou strukturou, která tvoří vegetativní část houby. Mycelium se skládá ze sítě jemných bílých vláken zvaných hyfy. Ty mohou pronikat do různých substrátů, včetně půdy, dřeva a organické hmoty. Jedná se o hlavní růstovou strukturu hub, která hraje klíčovou roli při vstřebávání a rozkladu živin. Mycelium má různé aplikace, včetně zemědělství (jako přírodní hnojivo), lékařství (antibiotika a další léky), čištění životního prostředí (bioremediace) a nyní textilie (houbová kůže). Zkoumá se také jeho použití v udržitelných materiálech, jako jsou biologicky rozložitelné obaly a stavební materiály.

Vědci a designéři zjistili, že mycelium lze využít k vytvoření materiálu, který se svou strukturou, odolností a všestranností velmi podobá tradiční kůži. Na rozdíl od zvířecí kůže, která vyžaduje intenzivní zpracování a vytváří škodlivé odpadní produkty, je pěstování myceliové kůže daleko přátelštější k životnímu prostředí. Tradiční kožedělná výroba výrazně poškozuje životní prostředí. Chov hospodářských zvířat pro kůži zahrnuje odlesňování, znečištění vody a značné emise skleníkových plynů. „S tím, jak náš svět hledá udržitelné alternativy k tradičním materiálům, roste zájem o využití živých organismů k výrobě biologicky odbouratelných náhražek materiálů s nízkým dopadem na životní prostředí – jako je například myceliová kůže, která je ekologickou alternativou kůže,“ vysvětlila hlavní autorka studie Assia Crawford z University of Colorado ve Spojených státech. Tato alternativa nepotřebuje velké plochy půdy, což snižuje tlak na přírodní stanoviště a lesy.