Jak mohou zelené a modré plochy ovlivňovat zdraví srdce? Podle vědců může větší množství těchto ploch poskytovat lepší příležitosti pro fyzické aktivity, sociální interakce, úlevu od stresu a regeneraci. To vše se odráží na kvalitě metabolického a kardiovaskulárního zdraví. Navíc se odborníkům podařilo prokázat, že vystavení zeleným a modrým plochám posiluje imunitní systém lidí, snižuje chronický zánět a zpomaluje proces biologického stárnutí. To všechno má vliv na celkové a kardiovaskulární zdraví u lidí.

Výzkumníci proto apelují na zlepšení městského plánování, aktivní zapojení veřejnosti a změnu politik. Naším cílem by mělo být vytvořit zdravější životní prostory. Díky nim dojde nejen ke zlepšení našeho fyzického zdraví, ale i duševní pohody a celkové kvality života.

Nizozemský mezinárodní neziskový projekt The Ocean Cleanup chce tyto peníze použít hlavně k rozvoji nového Systému 03. Ten má být ještě efektivnější než současný Systém 02, který se nachází v takzvané Velké tichomořské odpadové skvrně a který dosud odstranil téměř 200 tisíc kilogramů plastu. Podle zakladatele a generálního ředitele organizace Boayna Slata bude Systém 03 čistit oceán až desetkrát rychleji než předchozí systém.

„Jsem hrdý na to, že mohu být partnerem The Ocean Cleanup v jejich zásadní práci na odstranění škodlivých plastů z našich oceánů,“ říká Gebbia. „The Ocean Cleanup vytvořil systémy a technologie, které skutečně fungují ve velkém měřítku. Doufám, že tento dar inspiruje ostatní, aby jednali.“

Jako neziskový projekt potřebuje tato organizace k dosažení vytyčených cílů finanční dary. „Joeova pokračující podpora mise The Ocean Cleanup má přímý dopad na naše operace po celém světě,“ říká Slat a doplňuje: „Částečně díky jeho štědré pomoci jsme schopni rozšířit naši práci v oceánech a řekách, což nám pomáhá dosáhnout našeho cíle zbavit světové oceány plastů. Jménem největšího světového ekosystému jsme nesmírně vděční za podporu.“

Speciální technické opatření nebude mít zásadní vliv na hydrologii toku, bude odolné nepříznivým podmínkám, jako jsou například povodně nebo ledochody, a navíc bude mobilní. Neomezí například ani vodáky při splouvání Vltavy. Umožní však rozvoj původní rybí obsádky. „V horní Vltavě se tím zlepší podmínky pro rozmnožování například perlorodky říční. Perlorodka je v některých zemích již zcela vyhubena, u nás se jedná o kriticky ohrožený druh,“ upozornil Petr Konvalinka, předseda Technologické agentury České republiky.

Technologie bude využitelná i na řadě dalších míst. Především tam, kde je vhodné odklonit migraci ryb, ale není možné pro tyto účely budovat pevné stavby. V některých lokalitách totiž nelze postavit standardní jezy vzhledem k ochraně daného území. Funkčnost zařízení a jeho vliv na vodní živočichy výzkumníci monitorují nejmodernějšími metodami, jako jsou akustika a telemetrie.

„Cílem je umístit překážku citlivě tak, aby se i nepůvodní druhy ryb, které osídlily nádrž, mohly úspěšně rozmnožovat,“ vysvětlil Milan Hladík, hlavní řešitel projektu ze společnosti Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s. Ten na projektu spolupracuje s Biologickým centrem Akademie věd České republiky a Českou zemědělskou univerzitou v Praze. Na konzultační úrovni se na něm podílejí i Správa Národního parku Šumava a Povodí Vltavy.

Finální podoba zařízení má být k dispozici v roce 2022. Své využití najde i na dalších přítocích do přehradních nádrží v České republice. Posloužit může i pro směrování migrujících ryb v řekách tak, aby nedošlo k jejich poškození v hydroelektrárnách.

Během února a března umístili ichtyologové do schránek sto tisíc jiker ve vývojovém stádiu takzvaných očních bodů. „Z velké části se z jiker již vykulil takzvaný váčkový plůdek, tedy rybka vyživovaná žloutkovým váčkem. Rybky setrvají v inkubačních schránkách do doby, než žloutkový váček stráví. Poté, zřejmě ve druhé polovině dubna, budou vypuštěny do říček, které mohou považovat za rodné a ve kterých prodělají další vývojová stadia před svou cestou do Atlantiku,“ uvedl tiskový mluvčí parku Tomáš Salov. Do Kamenice se lososi mají vrátit, aby se pokusili rozmnožit již přirozenou cestou. Tento cyklus trvá zhruba čtyři roky.

Inkubaci lososích jiker v Národním parku České Švýcarsko zajišťuje od roku 2018 nezisková organizace Beleco. V předchozích letech testovala účinnost a využitelnost různých typů inkubačních schránek. Akce navazuje na projekty zaměřené na návrat lososů do českých řek zahájené Českým rybářským svazem v roce 1998 a doplněné Správou Národního parku České Švýcarsko o další aktivity od roku 2008.