Čapí mládě se dostalo do Záchranné stanice živočichů Soos nedaleko Františkových Lázní poté, co je zabrala webkamera namířená na jeden z komínů v Chebu. Tehdy si sledující všimli úrazu a zkontaktovali záchrannou stanici. Mládě si vzal na starost veterinář Michal Houtke, který také přišel s nápadem na výrobu protézy. Malý čáp se tak stal prvním zvířecím pacientem v Česku, který obdržel protézu vytištěnou pomocí metody 3D tisku. Navrhl a vyrobil ji pro něj sedmnáctiletý student Matyáš Michl. Ten svůj výtvor stále zdokonaluje.

Důkazem budiž fakt, že dnes čáp nosí už třetí verzi protézy. U první verze byl problém s odíráním pahýlu nohy a s příchytnými pásky, které si čáp sundával. Druhá protéza zase začala být rostoucímu čápovi malá. Ovšem ani u třetího modelu práce nekončí. „Třetí protéza, nejnovější model, je o něco zkrácená, protože se čápovi začaly v místě dělat otlaky.  Má kolenní kloub, díky kterému se protéza neprotáčí,“ popsal student Michl pro Novinky. Ani tím však jeho práce nekončí. Mladík totiž připravuje i čtvrtou verzi náhradní končetiny, kterou by měl doplňovat i umělý kotník pro lepší chůzi. Necháme se překvapit, co všechno ještě vymyslí.

Zdroj: Novinky

Simon Schuß a Dominik Hogen spolu studovali na univerzitě v Augsburgu. Nápad se zrodil během jednoho ze seminářů věnovaných 3D tisku a aditivní výrobě, kdy se na sebe pokládají souvislé vrstvy materiálu. „Ve Friedbergu, kde žijeme, jsme pravidelně potkávali staršího pána s amputovanou nohou, tak jsme chtěli moderní technologii využít k něčemu užitečnému,“ popisuje Simon Schuß. Následně se jim povedlo získat prvního partnera projektu, a to jezevčíka Bruna. Tomu byla po infekci amputována tlapka a nerovné rozložení váhy mu působilo zdravotní problémy.

Úspěšná výroba první tlapkové protézy vyvolala vlnu zájmu. Studenti se proto rozhodli věnovat se tomuto projektu naplno. Název Pawthesis pak vznikl kombinací anglických slov paw – tlapka a prosthesis – protéza. Brzy se jim podařilo získat podporu od ministerstva hospodářství a energetiky a nyní se tak mohou soustředit na zdokonalování svého produktu.

Každá prostetická tlapka je vyrobená na míru konkrétního psa, zohledňuje jeho rozložení váhy či styl chůze. Nošení protézy zabraňuje přetížení ostatních končetin a snižuje riziko vyhřeznutí plotýnky nebo artritidy. Zároveň díky vnějšímu upevnění není nutná operace a protéza se snadno udržuje. „Na psy se zaměřujeme, protože zvířata jako kočky umí ztrátu končetiny lépe kompenzovat. Psů s amputací je na světě více než jakýchkoli jiných takto postižených zvířat,“ vysvětluje zaměření firmy mladý inženýr.

V současné době studenti pracují na vývoji sady, která majitelům umožní přeměřit své mazlíčky bez nutnosti náročného cestování. Stačí tak pořídit otisk tlapky, který tvůrci protéz zpracují do digitálního modelu. Navázali také spolupráci se dvěma veterinárními klinikami a doufají, že se jim napříč Evropou podaří dostat psy se zraněnými a nemocnými tlapkami znovu na procházky.

Dnes čtyřiadvacetiletý Easton LaChappelle vyrůstal v americkém Coloradu a už jako dítě miloval vědu a techniku. Že se z koníčku stane jeho poslání, zjistil student v roce 2013, kdy mu bylo pouhých sedmnáct let. „Během vědeckého veletrhu State Science Fair se na můj projekt přišla podívat malá dívka. Viděl jsem, že jí chyběla pravá ruka a měla protézu. Vypadala ale jako lidský dráp, uměla se jen otevřít nebo zavřít a připadala mi zastaralá,“ popisuje Američan ve videu, které o něm natočil Youtube.

LaChapelle postupně zjišťoval, jak drahé a často nedostupné protézy jsou a jak velký problém to pro spousty lidí je. „Na světě je čtyřicet milionů lidí s amputovanými končetinami a jen pět procent z nich má přístup k protéze,“ vysvětluje. O problematiku se začal víc a víc zajímat, protože ve škole ale neměl příliš mnoho možností se problému věnovat do hloubky, informace čerpal z videí na youtube.

Postupně se jeho prototypy zlepšovaly, podařilo se mu úspěšně umístit na několika prestižních soutěžích a svůj projekt představil i v Bílém Domě, kde se setkal s tehdejším americkým prezidentem Barackem Obamou. Poté založil společnost Unlimited Tomorrow, která se zabývá vývojem a výrobou protéz pomocí 3D tisku.

„Chtěli jsme tyto děti naučit řešit vlastní problémy a vytvořit jejich jedinečný design. Nabídli jsme jim trochu jiné možnosti, než jsou běžně na trhu. Také jsme chtěli, aby děti sebe samy viděly nejen jako ty s handicapem, ale aby se se svými nápaditými protézami cítily dobře,” vysvětlila pro Huffington Post Kate Ganim, členka designové společnosti KidMob, jež se zabývá výukou technického kreslení, 3D modelování a tisku, a která projekt umožnila. Během pětidenního workshopu pro děti, pojmenovaném Superhero Cyborgs 2.0, si děti navrhly prototypy svých protéz. Některé vypadaly jako vodní pistole, jiné zas kolem sebe tryskaly třpytky.

„Viděli jsme děti, které akceptovaly svoje protézy s nadšením a užívaly si, že mají kyborgovou ruku. Říkali jsme si pak se spolupracovníky, proč se pro děti vyrábí obyčejné protézy končetin, když tato zařízení mohou být pro děti mnohem zábavnější a nápaditější,” doplnila Kate Ganim. Na začátku tohoto roku se tak jednalo už o druhý workshop pro handicapované děti, který společnost vytvořila. Podle organizátorů by další měly časem následovat.

Zdroj: Huffington Post