„Průměrný počet se pohybuje mezi třemi či čtyřmi orgány od jednoho dárce. Protože dárců je nedostatek, museli jsme významně snížit i indikační kritéria, například není horní věková hranice,“ popsala transplantační koordinátorka Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Eva Pokorná s tím, že ne všichni dárci jsou vhodní k odběru všech orgánů. Právě v IKEMu transplantují ledviny, srdce, slinivku, játra, tenké střevo, dělohu nebo kombinaci několika orgánů. V FN Motol se transplantují plíce, přičemž transplantacím se věnují také fakultní nemocnice v Brně, Plzni, Ostravě, Olomouci či Hradci Králové. Vedle celých orgánů je možné transplantovat i tkáně či buňky, v IKEM například vkládají buňky slinivky do jater pacienta nebo využívají cévy. Ve světě se transplantují také například končetiny, český plastický chirurg Bohdan Pomahač v USA úspěšně transplantoval obličej, testují se také orgány od zvířat.

Zcela zásadní je pro úspěch transplantací funkce koordinátora. Jemu mohou nemocnice kdykoliv zavolat s nabídkou orgánů. V ČR bylo v roce 2022 transplantováno 867 orgánů, z toho 528 v IKEM. Zemřelých dárců orgánů, které transplantovali v IKEM, bylo 162. Nejčastěji se transplantují ledviny, vedle zemřelých dárců je jako párový orgán darují také živí lidé. Na čekací listině na nové orgány je v současné době asi 1 100 lidí.

Jednou z nejzajímavějších chystaných novinek, která by mohla mít dopad na léčbu našich zdravotních neduhů, je rozšíření nástroje pro genetické inženýrství CRISPR do oblasti zdravotní oblasti. Léčit se s ním bude například zvýšená hladina cholesterolu. Také by mělo dojít k masovému rozšíření nástrojů využívajících umělou inteligenci k vytváření ilustrací a obrázků. Magazín předpovídá, že rychlý vývoj a zlevňování běžných spotřebních technologií se promítne na trhu se zbraněmi. Údajně bychom se tak zanedlouho mohli dočkat zmasovění trhu s válečnými drony.

Kromě toho bychom se měli dočkat i vytváření lidských orgánů na objednávku za pomoci kombinace zvířecích orgánů a 3D tisku, což by opět mohlo pomoci ve zdravotnictví. Podobný postup loni úspěšně provedli vědci z University of Maryland u muže se srdečními problémy a osvědčil se. Dále bychom díky vědeckým objevům měli být schopni efektivně recyklovat baterie nebo lépe analyzovat DNA pravěkých lidí. Zároveň bychom měli získat zajímavé informace z vesmíru pomocí Webbova teleskopu.

Zdroj: Radio Wave, MIT Technological Review

V roce 2021 provedlo centrum celkem 542 transplantací, z toho zdravotníci operovali 306 ledvin, 143 jater, 41 srdcí, 39 slinivek, 10 Langerhansových ostrůvků a 3 tenká střeva. „Čísla jsou o to výjimečnější, že se jich podařilo dosáhnout v probíhající epidemii. Navzdory okolnostem IKEM nemusel dramaticky omezovat transplantační péči, spíše naopak,“ uvedl ředitel IKEM Michal Stiborek.

Důvodem k nebývalému úspěchu je i používání takzvané přístrojové perfuze ledvin a jater, která dokáže výrazně zvýšit kvalitu orgánu k transplantaci. Pomohly také převozy dárců z oddělení různých nemocnic do IKEM k příjemcům. „Situace byla mimořádně náročná hlavně pro intenzivisty, na kterých je celý dárcovský program závislý. A přesto, že většina lůžek ARO byla obsazena covidovými pacienty a ti ostatní vyžadující intenzivní péči byli na lůžkách různých oddělení, podařilo se nám společně dosáhnout rekordního počtu dárců v našem regionu,“ řekla Eva Pokorná z Odborného edukačního pracoviště pro dárcovství orgánů.

Zdroj: IKEM

Podle závěrů výzkumu vědců z Lékařské univerzity Rosalind Franklin publikovaných v časopise Neuroscience and Behavioral Reviews jsou mozky mužů a žen stejné z hlediska struktury i proporcí. Studie založené na magnetické rezonanci potvrdily, že mozkové procesy žen a mužů zodpovědné za jazyk, paměť, prostorovou orientaci nebo emoce fungují velmi podobně. Jde tak o univerzální orgán, jako je třeba srdce a plíce.

Hlavní rozdíl způsobuje skutečnost, že jsou muži obecně těžší a vyšší než ženy, a proto je jejich mozek o jedenáct procent větší. Velikost ovlivňuje i proporce bílé a šedé hmoty mozkové. Ta je u velkých mozků v průměru o tři procenta větší, protože je potřeba přenášet v nich informace na delší vzdálenosti.

Ženy a muži se v chování opravdu většinou liší. Není to však způsobeno jejich mozky a predispozicemi, ale rozdílným přístupem v rámci fungování společnosti. Schopnosti a dovednosti se mozek učí opakováním a napodobováním vrstevníků a vzorů v okolí.

Nejmladší pacientka, kterou operoval bývalý ředitel Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně Jan Černý, byla dvouletá dívka s vážnou srdeční vadou, která ji ohrožovala na životě. „Dívka promodrávala i při krmení, téměř se nemohla pohnout. Za několik dní se poprvé postavila v postýlce, za týden běhala po oddělení jako normální zdravé dítě,“ řekl Černý. Kvůli nemoci bylo srdce holčičky zvětšené, lékaři jí tak mohli dát srdce zemřelého osmiletého chlapce. „Transplantační chirurgie je jeden z nejkrásnějších oborů, protože výsledek operace vidíte téměř okamžitě,“ dodal Černý.

V Česku zákon předpokládá souhlas s darováním orgánů. „Pokud rodina nesouhlasí, tak se k odběru nepřistupuje. Většinou je to u některých menšin,“ vysvětlil ředitel Koordinačního střediska transplantací Miloš Adamec. Lidé také mohou svůj nesouhlas evidovat už za života ve speciálním registru. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha nyní poslanci projednávají novelu transplantačního zákona, který by umožnil získat orgány i od cizinců, kteří zemřeli v Česku. „Měl by postačovat souhlas osoby blízké. Ročně přicházíme zhruba o patnáct dárců, tedy asi sto orgánů,“ uvedl ministr Vojtěch.

Zdroj: České noviny