Pro lidi s diabetem je pravidelné měření hladiny cukru v krvi každodenní nutností. Nejčastěji se provádí pomocí drobného vpichu do prstu, z kapky krve se pak změří množství glukózy. Tento postup však může být bolestivý, nepohodlný a mnoho pacientů kvůli němu měření odkládá nebo provádí méně často, což může vést k vážným zdravotním komplikacím.

Vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT) proto hledali způsob, jak měření zjednodušit a obejít se bez vpichu do kůže. Vyvinuli technologii založenou na tzv. Ramanově spektroskopii, která pomocí světla analyzuje chemické látky v těle. Již dřívější výzkum ukázal, že touto metodou lze hladinu glukózy v krvi rozpoznat, ale tehdejší zařízení nebylo praktické pro běžné používání.

Nový systém využívá paprsek blízkého infračerveného světla, který se nasměruje na kůži pod přesně zvoleným úhlem. Díky tomu lze odfiltrovat rušivé signály z tkání a zachytit slabé signály molekul glukózy. V testu si dobrovolník položil paži na zařízení, které původně mělo velikost zhruba krabice od bot. Měření trvalo asi 30 sekund a opakovalo se každých pět minut, zatímco testovaná osoba vypila dva nápoje s glukózou, aby bylo možné sledovat změny hladiny cukru.

Výsledky ukázaly, že zařízení dokáže měřit hladinu glukózy s podobnou přesností jako dva běžně používané nositelné glukometry. Vědci už mezitím zmenšili přístroj přibližně na velikost mobilního telefonu a pracují na jeho dalším zmenšení – ideálně až do podoby zařízení podobného hodinkám. Pokud se technologii podaří dále zdokonalit a potvrdit její spolehlivost u lidí s různými typy pokožky, mohla by jednou přinést pohodlnější a neinvazivní způsob kontroly cukru v krvi.

Glioblastom patří mezi nejagresivnější mozkové nádory a současná léčba jej nedokáže vyléčit. Jedním z hlavních problémů je hematoencefalická bariéra, která brání průniku většiny léků do mozku. Nádor je navíc pro imunitní systém téměř „neviditelný“ a proto špatně reaguje na běžné imunoterapie.

Nová metoda využívá sférické nukleové kyseliny – nanostruktury se zlatým jádrem a obalem z krátkých DNA úseků. Ty jsou navrženy tak, aby aktivovaly imunitní mechanismus STING, který spouští protinádorovou imunitní reakci. Oproti dosavadním STING-aktivátorům jsou stabilnější a není nutné je aplikovat přímo do mozkové tkáně.

Pokusy na myších ukázaly, že se nanostruktury hromadí v nádorové tkáni, aktivují imunitní buňky a při kombinaci s léčivy podporujícími T-lymfocyty vedou k úplnému odstranění nádoru a vzniku dlouhodobé imunity zabraňující jeho opětovnému růstu.

Vědci nyní plánují další rozvoj této technologie a její přípravu pro klinické testování u lidí. Podle vedoucího výzkumu Alexandra Stegha by tento přístup mohl otevřít cestu k bezpečnější a účinnější léčbě glioblastomu i dalších nádorů odolných vůči současné imunoterapii.

Podle WHO trpí po celém světě asi 3,7 miliardy lidí nějakou formou onemocnění úst, přičemž časté je poškození zubní skloviny – pevné, mineralizované vrstvy, která chrání zuby. Sklovinu lze poškodit mnoha způsoby, ale tělo ji samo již nedokáže obnovit, protože nejde o živou tkáň.

Vědci z Nottinghamské univerzity přicházejí s novým gelem, který dokáže obnovit sklovinu tím, že kolem zubu vytvoří proteinovou matrici umožňující vstup iontů vápníku a fosforu ze slin. Na této matrici rostou nanokrystaly hydroxyapatitu, čímž vzniká minerální vrstva velmi podobná přírodní sklovině.

Studie publikovaná v Nature Communications popisuje testy na vytržených lidských zubech s různým stupněm poškození skloviny. Účinnost gelu byla ověřena moderními zobrazovacími metodami, včetně elektronové mikroskopie.

Start-up Mintech-Bio už připravuje komerční verzi gelu, která by mohla být dostupná již příští rok. Vědci doufají, že pomůže pacientům po celém světě.

Lidé, kteří ztratili schopnost komunikovat, jsou často doslova uvězněni ve vlastním těle. Mozkový implantát by jim mohl pomoci tuto bariéru prolomit. Drobné zařízení, které připomíná knoflíkovou baterii, chirurgové umístí přímo do mozku. Je vybaveno miniaturními jehličkovými elektrodami, které snímají elektrickou aktivitu neuronů.

Princip fungování spočívá v tom, že implantát zachytává mozkové signály a převádí je do podoby, které rozumí počítač. Ten je pak dokáže transformovat například do umělé řeči nebo konkrétních pohybů. Mozek totiž komunikuje pomocí elektrických impulsů a rozhraní mezi mozkem a počítačem umožňuje tyto signály zaznamenat a smysluplně využít.

Podle odborníků má technologie smysl zejména pro pacienty, kteří mají zachované myšlení, ale ztratili schopnost své myšlenky převést do řeči nebo pohybu. Pokud si například představí konkrétní slovo či pohyb, zařízení se pomocí složitých algoritmů snaží tuto aktivitu rozluštit a přetvořit do srozumitelné podoby.

První praktická zkouška proběhla už letos v červnu, kdy lékaři implantát na krátkou dobu vložili do mozku pacienta operovaného kvůli epilepsii. Test dopadl úspěšně a umožnil společnosti získat povolení k dlouhodobějšímu testování u dvou dobrovolníků. U jednoho se zaměří na řečová centra, u druhého na centra hybnosti.

Podobné technologie dnes testují i další firmy, například Neuralink, jejíž pacienti už dokážou pomocí myšlenek ovládat digitální i fyzické nástroje.

V současné medicíně trvá kompletní přečtení a vyhodnocení lidské DNA obvykle několik dní, často i déle. To představuje problém zejména v případech, kdy je pacient v kritickém stavu a lékaři musí rozhodovat velmi rychle. U novorozenců s podezřením na genetickou poruchu mohou hodiny znamenat rozdíl mezi včasnou pomocí a nevratnými následky.

Právě proto je nový výsledek týmu z Bostonské dětské nemocnice považován za průlom. Lékaři a vědci ve spolupráci s dalšími pracovišti vyvinuli systém, který dokáže celý proces výrazně zrychlit. Místo dnů nyní stačí necelé čtyři hodiny, aby vznikl kompletní genetický profil pacienta.

Základem této metody je nový prototyp technologie SBX, tedy Sequencing by Expansion, od společnosti Roche. Vědci ji otestovali na patnácti lidských vzorcích, mezi nimiž byly jak starší případy vzácných onemocnění, tak i vzorky odebrané přímo na jednotce intenzivní péče pro novorozence.

Podle odborníků může rychlá genetická diagnostika výrazně změnit přístup k léčbě. Namísto obecného a často nejistého postupu by lékaři mohli během několika hodin nasadit cílenou terapii. V prostředí intenzivní péče přitom i krátká časová úspora může rozhodnout o přežití dítěte a jeho dalším vývoji.

Vitamin K je známý především pro svou roli při srážení krve a zdraví kostí. Vědecký tým z Technologického institutu Shibaura ale vyvinul jeho novou syntetickou variantu, která u myší zvýšila tvorbu neuronů až trojnásobně.

Tato syntetická verze vitaminu K působí na metabotropní glutamátové receptory (mGluRs), které jsou klíčové pro komunikaci mezi neurony. Aktivace těchto receptorů u myší pak vyvolala chování podobné symptomům demence, což dle výzkumu naznačuje, že správná léčba může cíleně ovlivnit funkce mozku.

Studie tedy ukazuje, že vitamin K může být základem bezpečného a účinného léku proti neurodegenerativním onemocněním. Pokud se tyto pozitivní účinky prokážou i u lidí, mohl by takový lék nejen zpomalit progresi demence, ale také zlepšit kvalitu života těchto pacientů a následně snížit náklady na jejich dlouhodobou péči. Tento objev tak otevírá novou cestu pro terapii závažných neurologických onemocnění.

Tým výzkumníků z Katalánského institutu pro bioinženýrství a Západní nemocnice univerzity v Sichuanu ukázal, že obnovení funkce krevně-mozkové bariéry umožňuje mozku sám se uzdravovat. Oprava této bariéry podporuje odstraňování škodlivých proteinů, které u pacientů s Alzheimerem narušují činnost neuronů.

Testy na myších s příznaku Alzheimerovy choroby pak ukázaly, že se hladiny amyloidu snížily o 50–60 % během jediné hodiny. Funkce mozku se zlepšily dlouhodobě, přičemž nebyly zaznamenány žádné vedlejší účinky. U starších myší byla po šesti měsících kognitivní výkonnost srovnatelná s mladými zdravými jedinci.

Lékaři také zjistili, že obnovená bariéra mozku mu umožňuje znovu aktivovat své přirozené systémy čištění, což vede k postupné obnově rovnováhy celého nervového systému. Tím se nejen odstraňují toxické proteiny, ale zlepšuje se i celková funkce našeho mozku.

Ačkoli jsou výsledky slibné, lidské testy jsou zatím v nedohlednu. Pokud se metoda ukáže jako bezpečná, mohla by zpomalit postup Alzheimerovy choroby, podpořit účinnost stávajících léčebných postupů a zlepšit kvalitu života pacientů i jejich rodin.

Zatímco děti berou ztrátu mléčného zubu jako součást dospívání, dospělí s chybějícími zuby čelí nepohodlí, estetickým i zdravotním problémům. Výzkumníci z Kjótské univerzity nyní vyvíjejí léčbu, která by mohla dorůst zuby lidem všech věkových kategorií.

Klíčem k objevu je kombinace dvou biologických látek spojených s tvorbou zubů: BMP a USAG-1. Interakce těchto dvou molekul brání růstu zubů. Vědci se proto zaměřili na způsob, jak potlačit USAG-1, aniž by narušili BMP, který je důležitý pro vývoj dalších orgánů.

Po sérii pokusů výzkumníci objevili protilátku, která dokáže právě zmiňované USAG-1 potlačit, aniž by ovlivnila jiné klíčové biologické procesy. Testy na hlodavcích, kteří se narodili bez zubů, pak ukázaly, že jediná dávka vyvinuté protilátky může vyvolat růst celého zubu.

Dalším krokem bylo klinické testy na lidech. V první fázi se zkoumala účinnost u 30 dospělých s vrozenou ztrátou zubů, včetně pacientů s oligodoncií. Po úspěšném dokončení této fáze plánují vědci testovat protilátku u dětí ve věku 2 až 7 let, které se narodily s chybějícími zuby. Pokud se prokáže bezpečnost a účinnost léčby, mohla by být schválena pro běžné použití. Tým výzkumníků zároveň doufá, že lék pomůže i těm, kteří zuby ztratili kvůli úrazu nebo kazu a že otevře cestu k nové éře stomatologie, ve které ztráta zubu nebude automaticky znamenat implantát, ale možnost toho, že pacientovi doroste zub vlastní.

Výzkumníkům se podařilo vypěstovat rané embryonální modely z lidských kmenových buněk, které samovolně začaly tvořit krevní buňky. Hlavní autor studie Jitesh Neupane popsal okamžik objevení krevně červeného zabarvení v kultivační misce jako mimořádně silný moment. Kmenové buňky, z nichž jsou tyto struktury tvořeny, lze přitom získat z téměř jakékoli buňky v těle, což otevírá cestu k budoucí výrobě krve, která bude plně kompatibilní s dárcem.

Tým vědců replikoval buněčné procesy typické pro třetí a čtvrtý týden těhotenství, aby lépe porozuměl ranému vývoji krve a srdce. Podle nich může schopnost vytvářet krevní kmenové buňky v laboratoři jednou sloužit i pro bezpečnější transplantace kostní dřeně založené na vlastních buňkách pacienta. Výzkum tak zapadá do rychle se rozvíjející oblasti modelů embryí vytvářených bez vajíček a spermií, která poskytují unikátní vhled do nejranějších fází lidského vývoje.

Vědci zároveň zdůrazňují, že práce proběhla v souladu s přísnými etickými pravidly a byla schválena příslušnými komisemi i recenzenty.

Vědci z Goddardova kosmického střediska NASA a Pensylvánské státní univerzity otestovali, jak dobře mohou biologické molekuly přežít v podmínkách podobných těm na Marsu. V laboratoři zmrazili bakterie E. coli na teploty kolem –50 °C a vystavili je dávkám záření odpovídajícím milionům let na povrchu rudé planety. Ukázalo se, že fragmenty proteinů by v marťanském ledu zůstaly rozpoznatelné déle než 50 milionů let, a to i přes neustálé kosmické záření.

Výsledky publikované v Astrobiology ukazují, že permafrost a polární čepičky Marsu mohou uchovávat pozůstatky mikroorganismů mnohem lépe než kameny či jíl. Podle vedoucího studie Chrise House jsou povrchové uloženiny ledu často staré méně než dva miliony let, což znamená, že případné dávné organismy by v nich byly stále detekovatelné.

Experiment, který simuloval celkem 50 milionů let působení marťanského prostředí, ukázal, že více než deset procent aminokyselin zůstalo zachováno. To výrazně posiluje naději, že by budoucí robotické či pilotované mise mohly najít stopy dávného života právě v marťanském ledu.

Podle amerických vědců mohou borůvky už od prvních příkrmů dětem pomoci snížit alergie a podporovat zdravé střevní bakterie. Pro nejmenší děti je vhodné ovoce rozmixovat, u starších jej klidně rozmačkat nebo nakrájet na malé kousky. Došli k tomu na základě klinické studie, které se účastnilo 61 dětí ve věku 5 až 12 měsíců. Ty pak denně dostávaly prášek z lyofilizovaných borůvek, případně placebo.

Výsledky ukázaly, že děti s borůvkovým práškem měly méně alergických příznaků, snížený zánět a příznaky silnější imunitní odpovědi. Rovněž došlo k pozitivním změnám ve složení střevních bakterií. „Pro dlouhodobou podporu zdraví dítěte stačí jen pár borůvek denně,“ říká profesorka Minghua Tang. Výzkum tak potvrzuje, že důležitost kojeneckého období v životě člověka a také to, jak moc může mít správná strava dlouhodobý vliv na naše zdraví.

Jedním z klíčových objevů je narušení tzv. vnitřního dialogu. U zdravých lidí mozek při vnitřní řeči snižuje aktivitu oblastí zpracovávajících zvuky, protože očekává zvuk vlastního hlasu. U schizofreniků, kteří slyší hlasy, však tato předpověď selhává – mozek reaguje, jako by hlas patřil někomu jinému, což vysvětluje, proč jsou hlasy tak reálné.

Vědci využili EEG, aby zaznamenali mozkovou aktivitu během vnitřní řeči. Zdraví účastníci vykazovali snížení aktivity, zatímco lidé se sluchovými halucinacemi naopak zvýšenou odezvu, což potvrzuje teorii, že vnitřní hlas je mozkem mylně interpretován jako vnější. Experiment pak zahrnoval tři skupiny – osoby se schizofrenií s aktuálními halucinacemi, osoby se schizofrenií bez aktuálních hlasů a zdravou kontrolní skupinu. Výsledky poskytly nejsilnější důkaz, že u lidí se schizofrenií vnímá mozek vlastní myšlenky jako cizí.

Tento objev je důležitým krokem k lepšímu pochopení schizofrenie a otevírá cestu k budoucím metodám diagnostiky či terapií založeným na biologických projevech choroby.

Radnice oslovila školky v městské části s výzvou, aby děti nakreslily vlastní představy vánočních ozdob. Z došlých obrázků bylo následně vybráno pět motivů – anděl, dárek, sněhulák, vánoční stromek a ryba – podle nichž vznikly originální světelné dekorace. Projekt podle starosty Prahy 3 Michala Vronského dává dětem možnost aktivně se podílet na podobě svého okolí a posiluje jejich vztah k místu, kde vyrůstají. Zároveň podporuje pocit sounáležitosti v celé čtvrti.

Pozitivní reakce přišly nejen ze strany školek, ale i rodičů. Maminka Mikuláše, autora motivu sněhuláka, popsala, že světelná dekorace bude pro jejich rodinu trvalou vzpomínkou na jeho dětské kresby. Zároveň vnímá projekt jako hezký vzkaz všem dětem – že jejich nápady mají hodnotu a mohou se stát skutečností i mimo papír.

Zapojení dětských návrhů přitom nemá zůstat jednorázovou záležitostí. Podle starosty Vronského chce městská část v této myšlence pokračovat i v dalších letech a postupně z ní vytvořit novou vánoční tradici, která propojí obyvatele Prahy 3 napříč generacemi.

Citlivost zubů vzniká ve chvíli, kdy se obnaží dentin – vrstva pod sklovinou plná mikroskopických kanálků vedoucích přímo k nervům. Když se sklovina opotřebuje, studené či sladké podněty způsobují prudkou bolest. Běžné přípravky dokážou tyto kanálky jen částečně a krátkodobě zablokovat.

Tým vědců proto vyvinul nanoroboty široké pouhých 400 nanometrů a vyrobené z magnetického oxidu železa a speciální biokeramiky podobné sklovině. Pomocí magnetického pole jsou nasměrováni přímo do otevřených tubulů, kde během dvaceti minut vytvoří hluboké a stabilní zátky. Ty fungují jako náhradní sklovina a brání pronikání dráždivých látek k nervům.

Testy na lidských zubech i na myších ukázaly silné a měřitelné zlepšení – zvířata po ošetření znovu pila studenou vodu, které se kvůli bolesti dříve vyhýbala. Úspěch naznačuje, že tito nanoboti mohou přinést dlouhodobou, možná až trvalou úlevu.

Technologii nyní vědci komercializují prostřednictvím firmy Theranautilus a připravují kroky k budoucím klinickým studiím. Pokud vše dopadne dobře, léčba by mohla od základů změnit péči o citlivé zuby – a nabídnout řešení, které skutečně nahrazuje ztracenou ochranu, místo aby jen tlumilo symptomy.

Vědci z Southwest University v Číně použili simulátor jízdy v autě, aby u účastníků vyvolali mírnou nevolnost, a následně jim pouštěli různé druhy hudby. Nejlepší účinky měly radostné a jemné skladby, které symptomy snížily až o 57 procent. Naopak smutná hudba byla méně účinná než nechat účastníky odpočívat bez hudby.

Výzkum ukázal, že kinetóza souvisí s napětím a očekáváním nevolnosti, které spouští fyzickou reakci. Hudba dokáže uvolnit napětí a zároveň aktivovat odměňovací systémy mozku, což usnadňuje zotavení. EEG měření přitom ukázala, že při zlepšení stavu se aktivita v týlním laloku mozku vrací k normálu.

Autoři studie upozorňují, že výsledky je třeba potvrdit u většího počtu účastníků a při různých typech pohybu, včetně letecké nebo námořní dopravy. Zatím však doporučují, aby lidé trpící kinetózou během cest poslouchali veselé nebo jemné skladby, což je jednoduchý a dostupný způsob, jak zmírnit nevolnost.

Pacientovi byl zub přeměněn na speciální implantát, který slouží jako nosič umělé čočky. Díky tomu se obnovuje schopnost ostře vidět, a to i po dvaceti letech ztráty zraku. Operace byla provedena týmem specialistů, kteří propojili své znalosti z oblasti oční chirurgie a dentální regenerativní medicíny.

Zub jako nosič implantátu poskytuje stabilní a biologicky kompatibilní oporu, kterou běžné syntetické materiály nenabízejí. Díky tomu se minimalizuje riziko odmítnutí a komplikací a zajišťuje dlouhodobá funkčnost implantátu. Pacient nyní postupně získává zpět schopnost rozeznávat tvary a světlo, což zásadně zlepšuje jeho každodenní život.

Tento případ ukazuje, že moderní medicína dokáže hledat nečekaná řešení a otevírá dveře novým metodám léčby, které ještě donedávna patřily spíše do oblasti vědecké fantazie. Zároveň inspiruje další výzkum kombinace biologických materiálů a inovativních chirurgických postupů, které mohou změnit životy lidí se ztrátou zraku.

Kde se vzal prvotní nápad malovat rakve?
Miroslava: Seděly jsme u Markéty v kuchyni a řešily, co bychom mohly tvořit, protože zrovna byly takové hluché měsíce. Asi měsíc předtím jí zemřela babička, takže jsme přirozeně kroužily kolem tohoto tématu. Její manžel tehdy řekl, že kdyby přišla válka, začne vyrábět rakve, a já na to: „Tak ty je, Markét, budeš malovat a já je budu prodávat.“ No a chytly jsme se toho.

Pro mě má celé téma velký duchovní podtext – pohřeb není nic negativního, beru ho jako součást životního procesu. A když se na pohřbu díváte na černou rakev, je to náročné. Rády bychom to nasměrovaly k pozitivnějšímu pojetí, protože pohřeb má oslavit život člověka.

To může „barevná rakev“ změnit?
Markéta: Pomalovaná rakev má vyvolat jiné než tíživé a skličující pocity. I já sama bych na ty okamžiky vzpomínala jinak, kdyby byly vizuálně „veselejší“. Nabízíme možnost objednat rakev na zakázku s motivy, které si rodina přeje – vychází to z toho, co měl zesnulý rád, čemu se věnoval, jaký byl jeho život. Myslivec tak může mít rakev s motivem lesa a zvířat. Také dáváme možnost vytvořit si rakev sami – rodina se může sejít a společně ji namalovat na počest zesnulého.

Miroslava: Nemáme žádné limity v tom, co lze na rakev znázornit. Kdyby šlo o hodně kontroverzní nápad, musely bychom to zvážit, ale jinak jsme schopné namalovat téměř vše. Markéta je skvělá umělkyně.

Souzní to i s novými možnostmi pohřbívání?
Miroslava: Přiznám se, že jsme si nedělaly úplně širokou rešerši, když jsme se rozhodly nápad uskutečnit. Ale dívala jsem se na různé rozptylové louky, lesy a další alternativní možnosti. Určitě je skvělé, že se to posouvá pozitivnějším směrem. Myslíme si, že náš nápad může pomoci otevřít cestu k novému pojetí pohřbů širší veřejnosti.

Dokonce jsme dělaly anketu a bylo vidět, že se lidem nápad opravdu líbí. Ze strany pohřebních služeb i zájemců jsou zatím ohlasy pozitivní. Zjistily jsme ale, že v České republice, kde není tak velká základna věřících, se méně pohřbívá v rakvích – častěji se volí kremace.

Neberou lidé malování rakví jako něco výstředního?
Miroslava: Když jsme zveřejnily první výtvory na sociálních sítích, ohlasy byly velmi pozitivní. Otevřelo to debatu a lidé viděli, že to nemusí být všechno jen černé a smutné. Schválně jsme téma otevřely na dušičky, kdy se o smrti v rodinách více mluví. Objevilo se samozřejmě pár komentářů, že to „není normální“, ale to je jen proto, že na to nejsou lidé zvyklí. Negativní komentáře se vždycky najdou. Nebereme to nijak špatně a pokračujeme dál. Je určitě rozdíl vidět tu rakev osobně a zažít ten „jiný“ pohřeb.

Viděly jste někde u nás nebo ve světě malované rakve?
Miroslava: Víme o tom, že existují rakve i v jiných barvách nebo z jiných materiálů než dřeva, ale většinou jde o dražší varianty. Jinak jsme toho moc nenašly – občas nějakou rakev pomaloval umělec na počest někoho, ale nic, co by se dělalo na zakázku nebo pravidelně. Už jsme zkoušely oslovit i kolegy na Slovensku a chtěly bychom jít i dále.

Jaké máte pocity při malování rakví? Není to deprimující?
Markéta: Úplně první rakev byla trochu náročnější, člověk se do toho musí naladit. Ale další už šly lépe – beru to jako každý jiný obraz nebo projekt. Musím vymyslet, co na rakev dát, jak to pojmout, sbírám nápady. Malování je pro mě radost a neberu to negativně.

Malovaná rakev
Miroslava Kosečková – maluje a tvoří ve volném čase, zajímá se o rituály, šamanství a duchovní svět. Pracuje v zemědělství a je hlavou celého projektu.
Mgr. Markéta Pešková – bývalá policistka, která našla nové poslání a zálibu v malování nábytku a obrazů, je hlavní umělkyní projektu.
Více informací najdete na jejich facebookových stránkách.

Není potřeba hned sahat po nejdražších darech – i cenově dostupné dárky dokážou děti potěšit. Nejzásadnější je při výběru zaměřit se na kvalitu a bezpečnost produktu. Hezkou třešničkou na dortu pak může být i pěkné balení. S ním si můžete vyhrát sami, nebo využít profesionální balicí služby, které během adventu nabízejí mnohé obchody i velká obchodní centra.

Jak už jsme zmínili, je dobré vyslechnout přání dětí samotných (nebo nahlédnout do dopisu Ježíškovi), případně výběr konzultovat s rodiči. Přinášíme ale i několik tipů, které jsou právě teď obzvlášť oblíbené.

Dárky pro malé děti (0–5 let)

• Klasické hračky s moderním twistem
• Plyšáci s interaktivními prvky (reagují na hlas nebo dotek)
• Dřevěné stavebnice
• Montessori hračky
• Puzzle a senzomotorické hračky
• Interaktivní knihy
• Vodní hračky do vany
• Hudební nástroje pro nejmenší
• Malování bez barev (např. vodní omalovánky)
• Kuchyňky, obchody, nářadí apod.
• Lego Duplo

Trendy dárky pro školáky (6–12 let)

• STEM hračky – robotické stavebnice, kódovací hry
• Experimentální sady (např. výroba slizu, chemické sady)
• Dětské chytré hodinky s GPS
• Bezpečný dětský tablet s rodičovskou kontrolou
• Malířské sety, keramika, modelína
• DIY sady – výroba šperků, vlastních plyšáků
• Puzzle a knihy
• Lego (klasika, která vždy potěší)

Pro teenagery (13–18 let)

• Bezdrátová sluchátka
• Poukaz na koncert, festival, laser game, únikovku či jiné zážitky
• Kurzy – tanec, kreslení, programování, pečení a další
• Mini tiskárny na fotky z mobilu
• Doplňky – kvalitní batoh, kabelka, ledvinka apod.
• Merchandise oblíbených kapel, influencerů a dalších tvůrců

Dárky napříč věkem

• Společný výlet do zoo, aquaparku či lanového centra
• Dětské divadlo nebo kino
• Víkendový pobyt
• Dárky podle zájmů: sportovní vybavení, mikroskop pro malé badatele, hudební nástroje, výtvarné potřeby a další tvoření

Pokud už děti na Ježíška nevěří, můžete se vypravit na nákup dárků společně a dopřát jim přesně to, po čem touží nebo co potřebují. Někteří prarodiče volí i jednoduchou variantu – darovat dětem peníze od „Ježíška“, aby si samy vybraly, co chtějí. I když je to praktické, působí to trochu neosobně, a tak se alespoň drobný osobní dárek hodí přidat.

Vědci z Nemocnice Tel ha-Šomer a Telavivské univerzity publikovali v EMBO Journalu výsledky studie, podle nichž se jim podařilo vytvořit lidské ledvinové organoidy – syntetické 3D tkáně ledvin z kmenových buněk. Tato metoda umožňuje sledovat vývoj ledvin „naživo“ a představuje zásadní krok vpřed oproti dosavadní práci s pluripotentními kmenovými buňkami, které žijí jen krátce a mohou se nežádoucím způsobem diferencovat.

Izraelský tým izoloval kmenové buňky přímo z ledvin, což umožnilo pěstovat organoidy, které se vyvíjely podle fetálních stádií až do 34. týdne těhotenství – mnohem déle než u předchozích modelů. Tento postup otevírá cestu k lepšímu porozumění vzniku ledvinových onemocnění a vývoji inovativních léčebných metod.

Další potenciál spočívá v testování toxicity léků během těhotenství a v možnosti transplantací ledvinové tkáně přímo do poškozené ledviny, čímž by se snížila potřeba celých dárcovských ledvin. Tento objev ukazuje, že lidská inovace dokáže posouvat hranice medicíny a zlepšovat kvalitu života.

Když v listopadu 2013 explodovala podmořská sopka u Nišinošimy, ostrov byl během krátké doby překryt novou vrstvou lávy a popela. Krajina zčernala, původní ekosystém byl smazán a dlouhé roky se zdálo, že se tu život jen tak neobjeví. Přesto se příroda postavila na odpor. Nišinošima, ležící asi 850 kilometrů jižně od Tokia, dnes znovu ukazuje známky obnovy.

Při výzkumu v roce 2019 – těsně před další erupcí – botanici z Tokijské metropolitní univerzity našli na ostrově první rostlinu: šruchu zelnou (Portulaca oleracea). Tahle nenápadná bylinka roste po celém světě, ale zde měla zvláštní význam. Jak se její semínka na čerstvě vzniklý sopečný povrch vůbec dostala?

Odpověď přinesla genetická analýza. Ukázalo se, že rostliny z Nišinošimy jsou příbuzné populacím na nedalekém ostrově Čičidžima, avšak nejsou totožné. Nesou známky tzv. zakladatelského efektu – genetické stopy dokazující, že celou novou populaci vytvořilo jen pár semínek, která přežila cestu oceánem, větrem nebo uvnitř ptáků. Z těchto několika „pionýrů“ se zrodila zcela nová, izolovaná linie.

Šrucha je díky lehkým, drobným semenům téměř ideálním kolonizátorem. Snadno se šíří a dobře snáší extrémní podmínky. Proto dokázala obsadit i Nišinošimu, kde se půda teprve formuje a kde i malé klimatické změny mohou mít zásadní dopad.

Budování nového ekosystému tu ale zůstává křehké. Sopka je stále aktivní a každá další erupce může doslova přepsat zdejší mapu i vývoj rostlinných populací. Přesto studie publikovaná v Plant Systematics and Evolution ukazuje, že život má neuvěřitelnou schopnost vracet se i tam, kde byl zničen do posledního stébla. Nišinošima tak dnes slouží jako živá laboratoř přírody – místo, kde lze sledovat zrození nového ekosystému od úplného začátku.