Zlatý list na obličeji symbolizoval bohatství a také odpovídal starověkým představám, že bohové mají zářící, neposkvrněnou kůži. Řemeslníci tepali zlato do tenkých plátků a poté je nanášeli na obaly, kde lepkavá pryskyřice ztvrdla a zpomalila rozklad. Většina lidí si nemohla dovolit ani jediný list, takže zlacení obvykle označovalo jen malou část egyptské elity. Nález je cenný nejen svým stářím, ale i tím, co vypovídá o životě a víře ve starověkém Egyptě.

V okolí se našly také další hrobky, sošky, amulety, kosmetické předměty a nádoby, které archeologům pomáhají lépe porozumět pohřebním zvyklostem tehdejší elity. Sakkára, která patří mezi památky světového dědictví UNESCO, tak opět odhalila dosud nepoznaný příběh.

Dárky bývaly skromné, často čistě praktické a někdy žádné. Lidé si nadělovali jídlo, oblečení nebo drobnosti vyrobené doma, protože kupované dary byly pro většinu rodin nedostupným luxusem. Vánoce tehdy nebyly o spotřebě, ale hlavně o společném čase, modlitbě a dodržování tradic, které se lišily kraj od kraje. Děti si svátky spojovaly spíš s vůní jídla a příběhy než s balením dárků.

Teprve 20. století přineslo podobu Vánoc, jak ji známe dnes. Se světýlky, výzdobou a nadílkou. I tehdy se ale pravidelně objevovaly hlasy, že jsou svátky příliš drahé a ztrácejí svůj původní smysl. Historie tak připomíná, že debata o „správných“ Vánocích se vlastně vede už celé generace a každá doba si je utváří podle sebe.

Za jejich znovuzrozením stojí letecký inženýr Patrick Schlott. Uprostřed lesů, kde sám žije, lidem nefungují mobily. „Jednoho dne jsem si řekl, wow, vždyť v okruhu 16 kilometrů není žádný signál,“ řekl Schlott. Do této hluché oblasti proto nainstaloval několik starých telefonních budek, které za 100 až 500 dolarů nakupuje na internetu nebo bleších trzích.

Telefony fungují zdarma, bere projekt jako veřejnou službu. Každý automat je připojený ke kabelovému internetu i telefonní lince. Signál se přenáší analogově, takzvaně po drátě. V případě, že by něco nefungovalo, stačí vytočit 0 a automat se spojí se Schlottovým mobilem. Provozovatel za každou budku ze svého platí měsíčně 2 až 3 dolary, zhruba na 5 dolarů pak vyjdou všechny hovory. Rád by bezplatný provoz zachoval dál, hledá ale i sponzory.

Kosterní pozůstatky vojáka nalezli archeologové při výzkumu v roce 2012 v Majetíně na Olomoucku, následně je zkoumali několik let. „Zkoumali jsme kostru muže s odhadem dožitého věku mezi 30 až 50 lety, vysokého asi 174 centimetrů, která nesla několik traumat. Například jeho spodní tři řezáky nesly netypické poškození, které jsme podrobněji analyzovali. Muž zemřel pravděpodobně na přelomu 18. a 19. století,“ uvedl antropolog Lukáš Šín, který vedl studii. Otázka, jak poškození vzniklo, přivedla odborníky k historickým pramenům, které ukazují, že vojáci do první poloviny 19. století používali zuby k otevírání prachových nábojů. Vojáci museli podle archeologů náboje doslova trhat zuby, aby oddělili část se střelným prachem od kule. 

Voják z Majetína je zatím jediným celosvětově publikovaným důkazem, jak vojáci plnili prachové zbraně, dodali zástupci Archeologického centra Olomouc, v jehož depozitáři jsou nyní kosterní pozůstatky vojáka uloženy. Nález podle odborníků otevírá nové možnosti pro výzkum vojenské historie a fyzických dopadů na život vojáků.

Nedávné archeologické objevy ze slavného druhohorního naleziště Star Carr v Severním Yorkshiru nám poskytly zcela nový pohled a vrhly světlo na domácí životy našich dávných předků. Odlišné vzorce chování uvnitř jejich obydlí naznačují, že vytvořili „zóny“ pro specifické domácí práce. Výzkum ukázal, že se tam pravděpodobně odehrávaly různé činnosti, jako je zpracování dřeva, kostí a paroží, rostlin, činění kůží, příprava masa a ryb. „Zjistili jsme, že existovala různá místa pro různé typy činností, takže řezničina se prováděla ve vyhrazeném prostoru, odděleném od úkolů čističe, který měl na starosti výrobu kostí a dřevěných předmětů, nástrojů nebo šperků,“ prozradil doktor Jess Bates z University of York.

Tato úroveň organizace je překvapivá. Je totiž dobře známo, že lovci a sběrači vedli vysoce mobilní životní styl, ovlivněný neustálou potřebou shánět potravu a přizpůsobovat se měnícímu se prostředí. Přesto se zdá, že zaujali ke svým domovům spíše organizovaný a promyšlený přístup a vytvořili vyhrazená místa pro různé aktivity, připomínající to, jak si dnes pečlivě zařizujeme své životní prostory.

Donedávna se přitom odborná veřejnost domnívala, že lidský polibek vznikl přibližně před 3 500 lety v jižní Asii. Toto tvrzení však nabourala nejranější lidská společnost Mezopotámie, která poskytla poznatky o této prastaré tradici. „Lidé psali klínovým písmem na hliněné tabulky. Několik tisíc těchto hliněných tabulek se dochovalo dodnes, přičemž obsahují jasné příklady toho, že líbání bylo ve starověku považováno za součást romantické intimity, stejně jako polibky mohly být součástí přátelství a vztahů mezi členy rodiny,“ vysvětlil doktor Troels Panka Arbøll z univerzity v Kodani.

Podle doktora Arbølla není akt líbání kulturním jevem specifickým pro konkrétní civilizaci nebo oblast. Naopak to vypadá, že se jedná o univerzální chování praktikované mnoha starověkými kulturami po několik tisíciletí. „Výzkum bonobů a šimpanzů, nejbližších žijících příbuzných lidí, ukázal, že oba druhy se líbají. To může naznačovat, že líbání patří lidí mezi základní chování, což vysvětluje, proč se s ním můžeme setkat napříč kulturami,“ poznamenala doktorka Sophie Lund Rasmussen, která se na analýze podílela.

Slovo nostalgie se skládá z řeckých slovíček nostos (návrat domů) a algos (bolest). Pro mnoho lidí je vzpomínání na staré časy hořkosladké, sami psychologové proto nostalgii nazývají ambivalentní emoční zkušeností, protože se do obrazů starých dobrých časů často promítají i smutné momenty a ztráty.

Dalo by se předpokládat, že nostalgičtí jedinci budou mít tendence k melancholii a sentimentalitě. Výzkumy však poukazují na to, že nostalgické pocity bývají naopak často spojeny s optimismem a pozitivními pocity. Jak je to možné a co nám může vzpomínání na minulost přinést?

Pozitivní přínosy nostalgie

Proč bychom se neměli vyhýbat občasnému pohledu do minulosti? Podle odborníků nám takové rozjímání pomáhá zvládat nepříjemné emoce v současnosti. Dává nám totiž tolik důležitou perspektivu, a to ať už jsme v minulosti zažili špatné nebo dobré okamžiky. Cítíme-li se například osaměle, naše minulost nám může dodávat naději, že bolavý pocit přejde a my zase budeme šťastní.

Pohled zpět v nás samozřejmě může probudit i pocity smutku, na druhou stranu často pociťujeme také vděčnost, za to, co máme nyní, nebo co nám život dal. Minulost nám zároveň dává pocit jistoty, který je tolik důležitý, když stojíme tváří v tvář nejisté budoucnosti.

Nostalgie nás rovněž vybízí k akci a pomáhá nám vybičovat se k činnosti. Lidé si často myslí, že kvůli přemýšlení o minulosti v ní zůstanou uvíznutí a nebudou mít prostor k tvorbě budoucnosti. Většinou je to však přesně naopak. Díky vzpomínkám na minulé prožitky můžeme snáze navigovat budoucnost a poučit se z chyb našeho dávného já. Také kreativita, motivace a inspirace pramení z nostalgie.

To ale stále není všechno. Vzpomínání tvoří náš život smysluplným, umožňuje nám propojení se sebou samým a pěstování vlastní identity.

Pozitivní přínosy nostalgie shrnula pro web PsychCentral sociální psycholožka Dr. Clay Routledge, která nostalgii zasvětila svůj výzkum. Podle ní nostalgie: „podporuje pozitivní náladu, zvyšuje sebevědomí, přináší pocity sociálního propojení, optimismus ohledně budoucnosti a vnímání smyslu života. Dále nostalgie motivuje lidi, aby se zaměřili na pěstování smysluplných vztahů a sledovali důležité životní cíle. Navíc, jak lidé stárnou, nostalgie v nich probouzí mladistvé a energické pocity. Snižuje existenční obavy ze smrti.“

Jak nostalgii praktikovat?  

Budeme-li se utápět v myšlenkách na minulost dnes a denně, pozitivní benefity nostalgie to pravděpodobně oslabí. I zde proto platí pořekadlo všeho s mírou. Jakými technikami v sobě nostalgii probudit a zavzpomínat na minulost?

Není to nic složitého. Stačí poslouchat staré písničky, prohlížet si fotografie z dětství a mládí, vyprávět si příběhy a historky z minulosti se svými blízkými. Obzvlášť krásná je nostalgie, když ji můžete sdílet s druhými lidmi. Vzpomeňte si, jak příjemně se cítíte, když jste na srazu se spolužáky. Čas, který utekl od doby, co jste spolu sdíleli školní lavice, jako by nebyl, a vy se společně smějete nad nezapomenutelnými zážitky.

Síly nostalgie však nemusíte využívat pouze v osobním životě. Také firmy a podniky mohou ohlédnutí do minulosti využít k budování identity a nasměrování do plodné budoucnosti.

Autorský článek Anety Šmejcové s využitím informací z psychcentral.com a hellogiggles.com

Jedná se o speciální aplikaci MemoGIS Praha, kterou si může spustit každý na svém počítači, tabletu nebo telefonu. Není tedy za mapou potřeba vyrážet někam ven, vše se zvládne z pohodlí domova. Za aplikací stojí Akademie věd ČR, která ji představila při příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holokaustu. Na projektu spolupracovali odborníci z Masarykova ústavu a Archivu AV s Institutem Terezínské iniciativy a Multikulturním centrem Praha.

„Na mapu Prahy aplikace promítá informace o více než 30 tisících obětech holokaustu, místech pronásledování a případech porušování protižidovských nařízení,“ uvedl historik Michal Frankl, který se na projektu podílel. Mapa je unikátní v tom, že si díky ní člověk lépe uvědomí, co se v jeho bezprostředním okolí odehrávalo. Třeba v ulici, ve které nyní žije. Dojde mu, že nešlo o osamělé jednotlivce, ale spoustu případů, kdy lidé přišli o život či byli nějak poškozeni. Aplikace by měla pomoci i při výuce dějepisu.

Zdroj: České noviny

Aplikace s rozšířenou realitou je součástí naučné stezky Po stopách života na území geoparku Železné hory. Interaktivní aplikace ukazuje stopy po cestách trilobitů na mořském dně, po lezení permských obojživelníků krytolebců v bahně nebo stopy malého dravého dinosaura rodu Coelophysis z období triasu. Její součástí je i animace vzniku skalního útvaru Na Deblově v katastru obce Mladoňovice, který se na stezce také nachází. Tu si mohou návštěvníci přehrát přímo na stanovišti pomocí QR kódu, který odkazuje na youtube kanál České geologické služby.

Národní geopark Železné hory byl vyhlášen v roce 2012. Rozkládá se v Pardubickém kraji a zčásti i na Vysočině. V oblasti je více než sto významných lokalit. Na ploše téměř 780 kilometrů čtverečních se nachází krajina, horniny a minerály, které vznikaly v období delším než 600 milionů let. Geopark zahrnuje více než desítku naučných stezek a cyklostezek. Jedná se vskutku o poklad, který je součástí naší malebné kotliny.

Zdroj: Ekolist, Česká geologická služba

1. Dobrovolníci v Indii vysázeli 50 milionů stromů za 24 hodin.
2. Vzrostl počet tygrů i pand žijících ve volné přírodě.
3. Lidé poslali autistické dívce 157 kusů jejího oblíbeného trička.
4. Bylo prokázáno, že konzumace kávy snižuje riziko rakoviny i sebevraždy.
5. Portugalsko fungovalo 4 dny pouze na obnovitelnou energii.
6. Díky Ice Bucket Challenge vědci objevili gen zodpovědný za nemoc ALS.
7. Uživatelé Airbnb nabídli zdarma bydlení evakuovaným po hurikánu Matthew.
8. Kalendář Pirelli ukázal herečky bez make-upu i retuše.
9. Dvě stovky neznámých lidí navštívily pohřeb veterána bez domova, který neměl žádné příbuzné.
10. Klesla dětská úmrtnost a klesá i nadále.
11. Pět stovek slonů bylo přemístěno do lepšího a bezpečnějšího domova.
12. Nestlé objevilo způsob, jak značně snížit obsah cukru bez vlivu na chuť.
13. Nová terapie vyvinutá v Izraeli dovede léčit radiační onemocnění.
14. Řidič autobusu slavící narozeniny rozdával cestujícím bonbony.
15. TripAdvisor ukončil prodej atrakcí, které ubližují zvířatům.
16. Nový lék dokáže snížit šanci na přežití melanomu o 40 procent.
17. Dívka, která se narodila bez rukou, vyhrála soutěž v psaní.
18. Norsko se rozhodlo nepovolit od roku 2025 prodej aut se spalovacím motorem.
19. Kocour z útulku získal místo na britském ministerstvu.
20. Český nevidomý běžec zdolal maraton na Velké čínské zdi
21. Obchod s hračkami Toys R Us zavedl tichou nákupní hodinku pro děti s autismem.
22. Modelka s Downovým syndromem se poprvé stala tváří kosmetické firmy.
23. Americká studie prokázala, že čtení knih podporuje dlouhověkost.
24. V Leedsu vyrobili unikátní pivo s nulovým odpadem.
25. Leonardo DiCaprio dostal Oscara. Konečně.