Minerální vody nejsou jen tak ledajakou tekutinou. Jedná se o biopotravinu, která si zachovává své vlastnosti bez ohledu na dočasné klimatické výkyvy na povrchu. Jde o nejkvalitnější a nejčistější nápoj, který si můžeme dopřát. Přírodní minerální a pramenité vody jsou pomocí přísně kontrolovaných a chráněných vrtů čerpány z velké hloubky, a jsou chráněny vrstvami horniny proti jakémukoliv znečištění. Zdroje minerálních vod mají vyhlášená ochranná pásma, kde jsou zakázány činnosti, které by mohly ohrozit podzemní zdroje, a většina z nich se nachází v chráněných oblastech.

Nejvíce minerálních pramenů je v západní části Čech na území Chebské, Sokolovské a Karlovarské vrchoviny. V západních Čechách díky vysoké koncentraci zřídel leží nejvíce významných lázeňských měst, mezi nimiž dominují světově proslulé Karlovy Vary a Mariánské či Františkovy Lázně. Významné zdroje minerálních vod jsou i v Novohradských horách nebo v Českém středohoří a na Moravě. Na severní Moravě a ve Slezsku se pásmo minerálních vod Českého masivu stýká s pásmem minerálních vod Západních Karpat a výskyt minerálních zřídel zde kopíruje průběh horských pásem a sníženin. Směřuje od Ostravy a Beskyd směrem na jihozápad k Brnu a Mikulovu a pak dále do Rakouska.

Zdroj: Ekolist

Hned čtyřikrát má Česká republika na seznamu kulturního dědictví zastoupena historická centra měst. Centra Prahy, Českého Krumlova a Telče byla v roce 1992 vůbec prvními zápisy na seznamu památek UNESCO. O tři roky později přibylo také historické jádro Kutné Hory, která má kromě centra města na seznamu zapsán také Chrám sv. Barbory a Katedrálu Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci.

V roce 1994 dostal ocenění památka UNESCO i Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou. Stavba ve stylu barokní gotiky pochází z počátku osmnáctého století a je charakteristická svým tvarem pěticípé hvězdy.

Dvakrát jsou na seznamu zastoupeny zámky. Starší z nich se nachází v Litomyšli a pochází z druhé poloviny šestnáctého století. Druhým je zámek v Kroměříži, kde jsou kromě barokní stavby oceněny také rozsáhlé zahrady. V souvislosti se zámky je pak třeba zmínit také Lednicko-valtický areál, což je panství sestávající z architektury zámků, drobných staveb v romantickém duchu a krajiny v anglickém stylu.  

Protipólem honosných zámků je vesnická rezervace v Holašovicích. V této tradiční středoevropské vesnici lze najít množství kvalitních venkovských staveb z osmnáctého a devatenáctého století, jež jsou postaveny ve stylu zvaném jihočeské selské baroko.

Z dalších historických staveb na seznamu figuruje pětatřicet metrů vysoký sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci či židovská čtvrť a bazilika svatého Prokopa v Třebíči, které symbolizují blízké soužití křesťanské a židovské kultury od středověku až do dvacátého století.

Novodobá architektura je pak zastoupena brněnskou vilou Tugendhat. Stavba z přelomu dvacátých a třicátých let dvacátého století představuje jedno z nejvýznamnějších funkcionalistických děl německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe.

Díky více než osm set let trvající soustavné těžbě a zpracování rud se oceněním UNESCO může chlubit také Hornický region Erzgebirge, česky Krušnohoří. Jedinečnost zdejší hornické krajiny tkví v množství památek v nadzemí i podzemí a s hustou sítí horních měst.

Jiná lidská činnost, a sice chov koní, je pak na seznamu zastoupena památkou nazvanou Krajina pro chov koní v Kladrubech nad Labem. Místo zahrnuje kromě hřebčínů také okolní pastviny včetně uměle zbudovaných vodních kanálů a přímých komunikací lemovanými alejemi. Hřebčín po staletí slouží k chovu takzvaných starokladrubských běloušů, kteří představují celosvětově unikátní podobu barokního koně, jenž se nevyskytuje nikde jinde na světě.

V letošním roce na seznam přibyl Západočeský lázeňský trojúhelník. Lázně Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně byly na seznam UNESCO zapsány spolu s dalšími osmi evropskými lázeňskými městy, a souhrnně se tak tyto přírůstky označují jako Slavné lázně Evropy.

Druhým letošním přírůstkem jsou Jizerskohorské bučiny. Území rozkládající se na necelých třiceti kilometrech čtverečných vyniká smíšenými a bukovými lesy na strmých svazích s unikátní geomorfologií. Jedná se o vůbec první českou přírodní lokalitu na tomto seznamu.

Zdroj: unesco-czech.cz, aktualne.cz

„Jedinou náplní pobytu bude čtení, procházky a poznávání kulturního života města. Chceme vás podpořit. Chceme podpořit čtenářskou a knižní kulturu, duševní a fyzické zdraví,“ uvádí iniciativa na svém webu. Účastníky čtenářských pobytů bude čekat seznam doporučené četby z pera ambasadora projektu Jaroslava Rudiše. Ten také chystá autorské čtení z připravovaného překladu své první německy psané knihy Witenbergova poslední cesta.

Zájemci o srpnové pobyty se mohou přihlašovat do 15. června, vyhlášení se uskuteční na konci toho samého měsíce. Stačí vyplnit dotazník na webových stránkách kniznilazne.cz. Uchazeči musí být plnoletí a splňovat podmínku, že poslední rok strávili v České republice. Tři vybraní knihomolové pak zamíří do Mariánských lázní, Karlových Varů a Františkových lázní, kde budou nejen číst, ale i poznávat tamní prostředí a kulturní život.

Před deseti lety prohlásil litomyšlský starosta Miroslav Brýdl s partou svých přátel město za lázeňské. Obroda duše je totiž stejně důležitá jako hýčkání těla. A jak se léčí v Lázních ducha? No přece kulturou, laskavým humorem a dobrou společností. Vždy na jaře se proto historické město Litomyšl zaplní lidmi v maskách, hudebníky a divadelníky.

Letošní desáté výročí akce sice nemůže slíbit průvod, oslavy se ale uskuteční alespoň na dálku. V sobotu 24. dubna ve 14 hodin začne program plný živých rozhovorů moderátora akce Václava Žmolíka, výborné muziky Jana Smigmatora a zajímavých informací o městě Litomyšl. Osvěžit svého ducha můžete posloucháním České rozhlasu Dvojka nebo sledováním živého vysílání na webu akce, YouTube kanálu města Litomyšl nebo sociálních sítích. Živé vysílání vám přineseme také na facebooku Pozitivních zpráv. Radost v našich duších by totiž neměla zakrnět ani v době pandemie.

Nasadit brýle, nastavit nejvhodnější cvičení a rehabilitace může začít. Tak jednoduše cvičení ve virtuální realitě probíhá. Původně mělo pacientům s míšními lézemi trvale upoutaným na invalidní vozík ulevit od spasmatických křečí. „Oslovila nás studentka fyzioterapie, že by ráda vyzkoušela virtuální realitu na pacientech s míšními lézemi. Inspirací jí byl probíhající výzkum Univerzity Karlovy, který zjistil, že rehabilitace s použitím prvků virtuální reality je mnohem rychlejší,“ popisuje Jana Trdá vznik demoverze VR Vitalis.

Sama Trdá přiznává, že pro firmu, která se věnuje převážně aplikacím pro průmysl, byla tvorba virtuálního rehabilitačního prostředí původně jen chvilkovým zpestřením. Po kladné odezvě od dobrovolníků z Centra Paraple, kteří demoverzi testovali, i pozitivních zkušenostech členů rodiny se ale rozhodli pokračovat a vyvinout funkční aplikaci.

I vozíčkáři se mohou projít v parku

Aplikace je určena primárně pro lázně, rehabilitační zařízení, nemocnice nebo domovy důchodců. Pomoci jim může hned v několika ohledech. „Umožňujeme pacientům rychleji se dostat k rehabilitačnímu cvičení, navyšujeme kapacitu jednotlivých pracovníků a samotným pacientům přinášíme nový zážitek,“ vyjmenovává Jana Trdá z VR Life. Cvičení klienty motivuje, zaznamenává výsledky a detailně navádí. Vozíčkářům například simuluje procházku v parku, prostřednictvím interaktivních úkolů umí trénovat také pohyblivost horních končetin.

Při práci na VR Vitalis spolupracují ostravští vývojáři s celou řadou zdravotnických odborníků v čele se zástupci Ústavu rehabilitací Ostravské univerzity nebo Lázní Darkov, kde se aplikace začala používat jako první. „Nejlepší jsou samozřejmě zpětné vazby od pacientů, kteří přicházejí se zajímavými nápady na cviky nebo oživení aplikace. Je to takový nikdy nekončící proces vylepšování a dopracovávání. Ale nesmírně motivující,“ uzavírá Trdá. Společnost momentálně pracuje na cloudové verzi aplikace a administraci, která umožní fyzioterapeutům nastavovat obtížnost a výběr cviků přímo z počítače i sledovat progres pacienta.

Pracovní skupina navrhla tyto české lázně nominovat společně s dalšími pěti evropskými lázněmi, mezi něž patří například anglické lázně Bath, německé Baden-Baden či francouzské Vichy.

Odborníci posuzovali u lázní jejich integritu a autenticitu společně s dalšími kritérii pro udělení nominace. Lázně v České republice byly součástí nominace Významná evropská lázeňská města a zaujaly především šířením kulturním vlivů souvisejících s lázeňstvím. Původně odborníci plánovali nominovat i lázně v Luhačovicích, avšak kvůli nesplnění určitých kritérií byly lázně společně s dalšími evropskými středisky ze seznamu odebrány.

V současné době se předkladatelé návrhu snaží vypracovat své nominace co nejdůkladněji a poté je hodlají předložit výboru UNESCO k posouzení. Česká republika tak má novou šanci dostat se na seznam památek UNESCO a změnit dosavadní počet dvanácti zápisů. Přestože má Česko oproti ostatním zemím dvojnásobný počet oceněných památek, odborníci nechtějí usnout na vavřínech a snaží se zápisy získávat dále. Výhodou zapsání na seznam UNESCO je například zvýšení turismu nebo získání státních dotací na památky s nejvyšší ochranou.

Zdroj: ČTK