Zjištění provedli američtí vědci s pomocí výkonného teleskopu Jamese Webba. Použili při tom jeho infračervené vidění, aby zmapovali povrch měsíce Europa. Největší koncentrace oxidu uhličitého výzkumníci objevili v oblasti široké přibližně 1 800 kilometrů, která se ukrývá pod povrchem plným vyvýšenin a propadlin. To podle nich vylučuje možnost jiného vysvětlení přítomnosti CO2, například z meteoritů. Jedna z tezí hovoří o tom, že by oceán pod ledovým povrchem mohl být teplý a tím způsobovat zmíněné nepravidelnosti terénu.

Vědci jsou již delší dobu přesvědčeni, že Europa a další dva ledové měsíce na oběžné dráze největší planety sluneční soustavy – Callisto a obrovský Ganymedes – obsahují vodu. Potvrzená tato informace však zatím není. Mimo jiné jde o jeden z důvodů, proč letos Evropská vesmírná agentura (ESA) vyslala k planetě svou první misi v podobě sondy Juice. Na místo by měla dorazit za osm let.

Sonda Juice měla odstartovat předchozí den, ESA však start odložila kvůli výstrahám před blesky. Sonda s raketou tak do vesmíru vyletěla 14. 4. z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Podle plánů by k Jupiteru měla doletět v červenci v roce 2031 a o tři roky později by se měla dostat na oběžnou dráhu největšího měsíce Sluneční soustavy Ganymeda. Stane se tak první družicí, která obíhá měsíc jiné planety než Země. Celá mise se uzavře na konci roku 2035, kdy by měla sonda dopadnout na měsíční povrch.

Akademie věd se na vývoji celého projektu podílela velmi výrazně. Čeští vědci z Astronomického ústavu navrhli pro sondu napájecí systém, který získává energii ze Slunce. Vědci a technici z Ústavu fyziky atmosféry vyvinuli pro misi měřič radiových a plazmových vln. „Z předchozích měření sondy Galileo také víme, že měsíc Ganymedes má své vlastní magnetické pole, ve kterém se šíří elektromagnetické vlny na slyšitelných kmitočtech. O nich a o podobných jevech v magnetosféře Jupiteru zatím mnoho nevíme, ač by mohly být velmi důležité pro úroveň radiace v okolí planety,“ říká vedoucí českého výzkumného týmu z Ústavu fyziky atmosféry Ondřej Santolík.

Češi také spolupracovali na výrobě rakety Ariane 5, na jejím vytváření pomáhala klatovská firma ATC Space. Mezi další oblasti, kde budou čeští vědci pracovat, patří vývoj nových verzí softwaru. „Během letu sondy k Jupiteru budeme pracovat na dokončení vývoje nových verzí programů pro palubní zpracování dat, jejich testování a postupné odeslání do paměti přístroje. Pak bude, doufejme, připravena na překvapení, která nás u Jupiteru a jeho ledových měsíců za 8 let čekají,“ uzavírá Santolík.

Bouře, silné větry, polární záře. Jupiter je největší planetou sluneční soustavy, na které se toho děje opravdu hodně. Webbův teleskop, který byl vyslán do vesmíru, aby odhalil jeho samotné počátky i tajemství jiných galaxií, pomůže vědcům také s pochopením toho, co se na tomto plynovém obrovi odehrává.

Veřejnosti i odborníkům poslal Webbův teleskop úžasnou fotografii Jupiteru v celého jeho kráse. Její detaily si vychvalují i astronomové: „Upřímně řečeno, nečekali jsme, že to bude tak dobré,“ přiznala pro NASA profesorka planetární astronomie Imke de Pater z Kalifornské univerzity v Berkeley. „Je opravdu pozoruhodné, že na jednom snímku můžeme vidět detaily Jupiteru spolu s jeho prstenci, malými satelity a dokonce i galaxiemi,“ řekla.

Zdroj: blog.nasa.gov, washingtonpost.com

Podle astronomů se pod zmrzlým povrchem Europy nachází podpovrchový oceán, který by podle současného pozorování mohl být teplý, slaný a bohatý na živiny umožňující primitivní formy života.

O oceánech na Europě vědci věděli už dříve. Současný model však přinesl nové zajímavé poznatky. Měsíc pravděpodobně stahuje kyslík pod svůj ledový krunýř. Pokud by se vědecké modely potvrdily, znamenalo by to velkou šanci na nalezení života.

Také jiná hlediska hrají životu na Europě do karet – především je zde dostatek vody, dokonce více než na Zemi. Příliv a odliv způsobený Jupiterem zase vytváří nezbytnou energii, která zabraňuje zamrznutí oceánů.

O existenci života na Europě však dosud nemáme žádné důkazy, ačkoliv o tom ve vědeckých kruzích probíhá vášnivá debata. Jak je to s Europou doopravdy, zjistíme teprve až NASA vyšle sondu Europa Clipper, která prozkoumá chemické složení tohoto vzdáleného měsíce. Do té doby si vědci musejí vystačit s různými simulacemi a modely.

Zdroj: sciencealert.com

Za odolným materiálem stojí výzkumníci z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd České republiky. Ti jej testovali pro Evropskou vesmírnou agenturu. „Ten materiál je poměrně známý. Je to v podstatě směs keramik, keramických prášků, spojený křemičitanovým pojivem. Je to vymyšleno tak, aby to dobře drželo na hliníku a je to zcela anorganická záležitost zřejmě kvůli tomu, aby to vydrželo i velmi vysoké teploty, kterým to může být vystaveno. Aby se to neodplyňovalo třeba ve vakuu. Ten povrch musí splnit spoustu dalších fyzikálních vlastností, co se týče odolnosti,“ popsal Tomáš Králík, který se na vývoji podílel. Materiál bude muset obstát ve velmi vysokých, ale i nízkých teplotách. Je tedy multifunkční.

Sondu čeká dlouhá cesta. K Jupiteru by měla dorazit až v roce 2030. Následně na planetě stráví minimálně tři roky vědeckými měřeními a pozorováním. „Jupiter je pravzorem pro velké planety ve sluneční soustavě stejně jako pro mnoho obřích planet, které jsme nalezli u cizích hvězd,“ vysvětlil ředitel Evropské vesmírné agentury pro vědu a robotický průzkum profesor Alvaro Giménez Cañete. „Mise JUICE nám napoví, jak se plynoví giganti jako Jupiter a jeho oběžnice formují a jaký mají potenciál stát se hostiteli života.“ Ve hře je tedy i varianta, že by lidé jednou mohli žít i jinde než na Zemi. Na radost je však ještě brzy, více budeme vědět za několik let.

Autorský článek Gabriely Brázdové s využitím informací z iRozhlasu a ESA

Jejím cílem bude výzkum Jupiterových měsíců, například zamrzlé Európy, která pod svou ledovou krustou skrývá obří oceán. Čeští vědci pro tuto příležitost sestrojili model speciálního napájecího zdroje pro přístroj, který spolu s dalšími ponese kosmická sonda Juice.

Vědecký tým Jaroslava Laifra z Astronomického ústavu Akademie věd vytvořil prototyp, podle kterého vybraná česká firma vytvoří samotný letový kus. Výsledkem tak bude nízkopaměťový napájecí zdroj, který má vysokou energetickou účinnost a nízkou úroveň tvorby vlastního rušení. „Kolegové s ním chtějí napájet přístroje, které 200 kilometrů nad povrchem zamrzlého měsíce hluboko ve vesmíru mají na dálku měřit elektrické proudy indukované vodou tekoucí pod ledovou krustou,“ vysvětlil pro ČTK Laifr.

Český vědecký tým na mezinárodním projektu Evropské kosmické agentury podporuje ministerstvo školství díky programu vývoje vědeckých experimentů asi šedesáti miliony korun. Na přípravě sondy Juice se podílí kromě Astronomického ústavu Akademie věd ČR i Ústav fyziky atmosféry. Ten vytváří zařízení, které bude zkoumat radiové a plazmové vlny v prostředí Jupiteru a jeho měsíců.

Zdroj: ČTK