Zařízení vyvinuli vědci z Jihočeské univerzity a Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Snadno ovladatelná bezdrátová kamera přesně a včas rozpozná napadené stromy, lesníci je díky tomu můžou rychle pokácet a zdravé stromy zachrání. Do budoucna by měla najít využití i v městských parcích. Vědci nyní už pracují na vylepšené verzi sondy, která by měla pomocí umělé inteligence dokázat lépe rozpoznat napadené stromy.

K sondě se dostali vlastně přes drony. Tato technologie ale podle entomologa Biologického centra Akademie věd Petra Doležala ještě nedokáže odhalit čerstvě napadené stromy. „Když dron odhalí strom napadený kůrovcem, většinou už je napadení v takové fázi rozvoje, že lesníci nemají moc času ty stromy odstranit. Oproti tomu sonda napadení detekuje v době, kdy zbývá ještě zhruba jeden měsíc na to, aby se se stromem něco udělalo, takže nedojde k přerojení brouků do okolí. Tím pádem se vytěží jenom skutečně napadené stromy a snižuje se celková škoda v místě,“ uvedl pro iRozhlas entomolog Biologického centra Akademie věd Petr Doležal.

Do porostů vojtěšek nebo trav vjíždí zemědělci naposledy v září a pak až v květnu následujícího roku. V mezičase nastává období klidu, kdy má zvěř tendence plochy obydlovat. Usmrcená mláďata jsou tak při prvních sečích letitým problémem. Nový systém by tedy mohl pomoci něčemu takovému předejít. Součástí jsou totiž i drony pro mapování terénu a cvičený pes, jenž také dokáže mláďata najít. Kombinací těchto metod chce podnik ztráty na divoké zvěři při senosečích úplně eliminovat.

Do loňského roku v Žabčicích detekovali divokou zvěř pouze ve spolupráci s myslivci. Ztráty byly jen v několika případech. K úplnému zamezení mají nově přispívat i drony pro mapování terénu.

Na cílenou aplikaci pesticidů se zaměřuje tzv. precizní zemědělství a zároveň je tato optimalizace jedním z dlouhodobých cílů evropské politiky. „Výsledky řady výzkumů ukazují výraznou úsporu herbicidů při jejich cílené aplikaci, ať už v podobě bodového využití nebo plošného variabilního dávkování. Objem použitého postřiku se může snížit o 30 až 80 procent,“ přiblížil Vojtěch Slezák z Ústavu agrosystémů a bioklimatologie AF MENDELU.

Kromě úspory nákladů pro pěstitele je výsledkem cílené aplikace menší zátěž pro životní prostředí. Drony zaznamenávají RGB a spektrální snímky pomocí senzorů. „Jejich použití se liší podle potřeby s ohledem na fáze růstu rostlin. Například u spektrálních snímků můžeme využít toho, že plevele a plodiny mají v růstových fázích různou spektrální odrazivost. To znamená, že jsme schopní na snímku obě rostliny rozlišit,“ popsal Slezák. Kvalita sběru a dat závisí na mnoha faktorech v celém procesu.

Akční plán se zabývá inovativními druhy dopravy, hlavně na bázi leteckých a dronových dopravních prostředků. Zavést by se měly létající taxíky typu eVTOL s kolmým startem a přistáním. Tyto dopravní prostředky fungují na elektrický pohon a jejich kapacita bývá kolem pěti lidí. Využívány by měly být hlavně pro dopravu na delší vzdálenosti a zpočátku pravděpodobně budou nahrazovat hlavně vrtulníkové lety, než se poptávka rozšíří do všech vrstev populace.

Vláda si od novinek slibuje nejen zlepšení dopravní sítě, ale i nakopnutí ekonomiky. „Od létajících taxíků po drony záchranné služby. Zajistíme, aby Spojené království stálo v čele této dramatické změny v dopravě, která zlepší životy lidí a podpoří ekonomiku,“ uvedl ministr letectví a technologií Anthony Browne.

Stabilizovaný roj nízkoletících robotů vybavených kamerou s neuronovou sítí je schopen proletět nad nehostinným terénem pouště. Přitom je připravený vyhledat osoby v nouzi, přistát a předat jim balíček první pomoci. „Při realizaci tohoto projektu jsme se nechali inspirovat přírodou. Hejna ptáků za letu či plovoucích ryb jsou vybavená smyslovým orgánem, který jim umožňuje držet se pohromadě a reagovat na situaci, například se vyhnout predátorovi. Náš roj napodobuje tento skupinový pohyb, autonomní roboty si během letu vyměňují jen minimum informací, přesto postupují koordinovaně,“ uvedl doktor Martin Saska, vedoucí skupiny Multi-Robot Systems, která se ve výzkumu angažuje.

Projekt vychází ze spolupráce s firemním partnerem Technology Innovation Institute se sídlem v Abú Zabí. Ten si vybral českou skupinu s ohledem na její světovou dominanci v oblasti rojování a stabilizace nízkoletících robotů. Slibný výzkum prozatím stále ověřuje základní principy. „K dalšímu rozšíření určitě může přispět přistoupení dalších firemních partnerů, které projekt dotáhnou do fáze jeho aplikace. Tady se otevírá prostor pro české firmy, které budou chtít navázat na naše výsledky v oblasti základního výzkumu,“ poznamenal Saska.

Města Bournemouth, Christchurch a Poole nabízejí Britům možnost zažít příjemné okamžiky u moře, aniž by museli cestovat na kontinent. Letní nával turistů toužících po teple však s sebou nese i násobné zvýšení produkce odpadů. Regionální radnice se proto v partnerství s řetězcem McDonald’s, charitou Hubbub a analytickou firmou Ellipsis rozhodla do sběru dat zapojit drony, kamery, mobilní aplikace i monitorovací vozidla. Umělá inteligence pak dokáže určit konkrétní typ a původ znečištění. Města díky tomu vytvoří odpadovou mapu a následně přizpůsobí rozmístění kontejnerů a zacílí osvětovou kampaň.

Ve Spojeném království jde o první projekt tohoto druhu. „Těší nás, že jsme byli přizváni k této národní spolupráci, která pro radnici nenese žádné náklady a vylepší naše plány nakládání s odpadem,“ řekl regionální radní Mark Anderson. Podobný přístup se loni osvědčil v italském Sorrentu, kde se podařilo snížit produkci odpadu o 45 procent. Cigaretové nedopalky pak končily v koši o 69 procent častěji. Klíčem byla komunikace s veřejností, majiteli obchodů a restaurací a také strategické rozmístění popelníků a kontejnerů po městě.

Knihovnice Kelly Passek je nadšenou uživatelkou dronové rozvážkové služby. Její nápad rozvážet pomocí dronů knihy by měl zásobit literaturou na 600 studentů místních veřejných škol. „Přístup ke zdrojům školní knihovny je zásadní pro úspěch našich studentů,“ řekla pro Wing Medium Kelly Passek.

Passek se ujala odbavení celého procesu. Přijímá objednávky studentů, knihy pak vyhledá v místních knihovnách, zabalí a zašle dronem k adresátovi. Služba je pro děti bezplatná. O rozvážky se stará společnost Wing, která zajišťuje obyvatelům Spojených Států rozvoz různého zboží, od jídla až po nářadí.

Zdroj: Wing medium

Při výsadbě používají pracovníci kromě speciálních dronů také software pro letecké plánování a automatizaci, díky čemuž mohou vysázet při plném nasazení až sto tisíc stromů denně, s hustotou zalesnění dva tisíce stromů na hektar. „Každý dron může sázet tak rychle jako deset lidí. Zároveň, na ovládání deseti dronů je potřeba pouze jeden člověk,“ přiblížili pracovníci mechanismus ve videu, které o projektu natočili.

Semena do země sází ve speciálních obalech, ve kterých je také speciální kyselina urychlující růst stromů a dostatek živin pro přežití semene až na devět měsíců. Nejvíc sází firma břízy a javory, mezi další druhy pak patří borovice, smrky nebo jedle. Cílem startupu je vysadit do roku 2028 miliardu nových stromů.

Srnčí mláďata ohrožená při kosení luk se dobrovolníci snaží chránit již několik let. Při senosečích jich totiž jen v České republice zahyne až 60 tisíc ročně. Do záchranné akce v jižních Čechách se navíc dobrovolníci pustili s novými posilami – drony a termovizí. Jakmile se podaří srnče objevit, účastníci akce zvíře vyplaší nebo vynesou.

Záchranu srnčat podporuje také jihočeská agrární komora. Spolupracuje se zemědělci a myslivci a snaží se o jejich osvětu. S tou pomůže i aplikace Senoseč online, za jejímž vývojem stojí Česká zemědělská univerzita. Aplikace uživatele naučí, jak srnčata a drobnou zvěř před sečením porostů správně plašit.

Zdroj: Ekolist