Už její latinský název Thiomargarita magnifica upozorňuje, že půjde o pořádný kousek. Tuto bakterii můžeme vidět pouhým okem a její velikost je připodobňována právě k lidské řase. Vyskytuje se v karibských mangrovových vodách a vypadá jako bílá vlákna.
Unikátní objev učinili vědci v bažinách francouzského zámořského departmentu Guadeloupe v Karibském moři. Zdejší pobřeží je typické postupným přechodem pobřežních lesů v moře, kde se v propletencích kořenů rozkládají ve slané vodě listy stromů. Právě na jejich povrchu byla Thiomargarita magnifica pozorována. Živí se oxidací síry, což je pro organismy žijící v mangrovovém pobřeží běžné. Její průměrná délka je 9000 mikrometrů (0,9 centimetru), což je téměř 50krát více než měří běžné bakterie, které dosahují 2 mikrometrů. Celý organismus je navíc tvořen jednou jedinou buňkou.
Velikost nového druhu je překvapivá z hlediska studia celé domény bakterií. Ty nejdelší, které dosud věda znala, měřily 750 mikrometrů. Podle modelů buněčného metabolismu by bakterie vůbec neměla takové délky dosahovat. Předpokládalo se, že limit bakteriálního růstu leží na hodnotách, které jsou 100krát menší. „Kdybych to měl nějak přiblížit, tak je to jako kdyby člověk potkal jiného člověka, co by byl vysoký jako Mount Everest,“ popisuje Jean-Marie Volland z Národní laboratoře Lawrence Berkeleyho, jeden ze spoluautorů studie, která bakterii představila světu.
Největší částí těla bakterie je vakuola, prostor, který je ohraničený membránou a naplněný tekutinou. Na jejím okraji jsou membránově vázané struktury, které vědci nazývají pepiny. Ty jsou podobné organelám nacházejícím se převážně v eukaryotických buňkách, což jsou buňky rostlin a živočichů, jež mají jádro. Zajímavý je i bakteriální genom, který narozdíl od ostatních bakterií také nabyl na velikosti. Místo jednoho volně plujícího kruhovitého chromozomu se v Thiomargaritě magnifice nalézají stovky tisíc pepinů, ve kterých je uložena DNA spolu s ribozomy, což jsou molekulární stroje překládající instrukce z DNA do proteinů. Kolik kopií genu se v bakterii nachází, musí vědci teprve zjistit.
Vědci spekulují, že se Thiomargarita magnifica vyvinula do takové velikosti, aby se vyhnula predátorům, které nyní předčí, protože ji zkrátka nebudou moci zkonzumovat. Zároveň tím ztrácí některé z typických výhod, které bakterie mají, jako je jedinečná schopnost se šířit a kolonizovat nová teritoria. „Opuštěním mikroskopického světa tyto bakterie definitivně změnily způsob interakce se svým prostředím,“ dodává Volland.
Autorský článek Kláry Šubíkové s využitím deníku The Guardian, časopisu Nature, tisková zprávy Národní laboratoře Lawrence Berkeleyho a anotace studie vydané v časopise Science
Amputací nohy život nekončí, říká plavkyně Věra Závorková
Ve 13 letech jí lékaři diagnostikovali nádor v koleni, následná léčba včetně chemoterapie ovšem nepomohla, a tak musela podstoupit amputaci. I přes to se Věrka nevzdává a vyhrává jednu medaili za druhou. Jejím snem je paralympiáda.
Inspirace z knihovny: Naplňte svůj život radostí. Objevte Moc přítomného okamžiku
Zastavit se a jenom být. Dokážete to? Zní to velice jednoduše, ale provedení v praxi se mnohdy…