Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.

Oheň jako ochrana i pomocník aneb Proč vlastně pálíme čarodějnice?

3 minuty radosti
Ilustrační foto: Depositphotos

Velká hranice s hadrovou čarodějnicí na vrcholu, dobré jídlo a zábava. Tak většinou vypadá pálení čarodějnic. Možná vás proto překvapí, že historie tohoto zvyku nemá s oslavami moc společného. Přečtěte si, proč v noci z 30. dubna na 1. května zapalujeme ohně a na jaké zvyky jsme už dávno zapomněli.

Odkryté poklady i řádící čarodějnice

Filipojakubská noc byla považována za posvátnou už v pohanských dobách. Lidé věřili, že jsou tajemné síly v tento čas mocnější než kdy jindy a prováděli celou řadu rituálů. Tradovalo se například, že se právě v tuto noc otevírají jeskyně, aby lidem vydaly ukryté poklady. Také oheň hrál už tehdy magickou úlohu. Věřilo se, že popel z ohně zapáleného večer před filipojakubskou nocí má moc zlepšit úrodu. Skákání přes oheň pak mělo ženám zajistit plodnost a půvab.

Oheň ale sloužil také jako ochrana. Svatojakubská noc totiž podle pověstí byla časem pro rej čarodějnic. Ty se slétaly k oslavám sabatu, tančily a hodovaly. Na ochranu před čarodějnicemi se na vyvýšených místech zapalovaly velké vatry. V době inkvizice pak upalovaní čarodějnic dostalo zcela nový, tragický rozměr. Už v 19. století byl ale zvyk zakazován jako pověrečný, problematický byl také v době komunismu. Slaměné nebo látkové čarodějnice jsou tak dnes už spíše symbolem loučení se starým a vítání jara.

Symbol čarodějnice je na hranicích vidět dodnes. Ilustrační foto: Pixabay

Zvyky známé i neznámé

Pálení ohně na vyvýšeném místě již pro dnešní oslavy není podmínkou. S ohněm se ale pojily i další zvyky, které téměř vymizely. Typické bylo například vyhazování zapálených košťat do vzduchu. Netradiční rozsvícení oblohy mělo pomoci při odhalování a srážení poletujících čarodějnic. Ohořelé části košťat poté posloužily k ochraně hospodářství. Před příchodem prvomájového dne se také na mnoha místech stavěly vysoké májky. Ty můžeme vídat dodnes.

Jak slaví svět?

Valborg ve Švédsku, Valborgsaften v Dánsku a Valborgsnatten v Norsku. Ač pod různými názvy, v severských i pobaltských zemích je pálení čarodějnic velmi populární. Vítání jara je zde obvykle spojené s velkými společenskými oslavami, na kterých samozřejmě nechybí velké ohně. V některých místech dokonce stále dodržují staré zvyklosti a oheň zapalují pomocí tření dvou dřívek. Také v Německu mají oslavy filipojakubské noci dlouhou tradici. Na severu země se oslavy příliš neliší od těch českých. Ve venkovských oblastech na jihu se podobají spíše prvnímu dubnu, kdy na sebe lidé vymýšlejí nejrůznější nachytávky a vtipy.

Související články

Zaručeně zlepší den

Nizozemský supermarket zavádí pomalé pokladny. Chce tak předcházet samotě seniorů

Inspirace z knihovny: Uzavřete se sebou čtyři dohody, které vám změní život

Degustační soutěž České pivo zná své vítěze. Kralovaly jí tři moravské pivovary

Česká zmrzlina slaví mezinárodní úspěch. V evropské soutěži obsadila druhé místo

Inspirativní rozhovor

Důležité je srdce a dobrá parta, říká branišovický starosta Marek Sovka

Důležité je srdce a dobrá parta, říká branišovický starosta Marek Sovka

Přečtěte si rozhovor s Markem Sovkou, který patří k nejmladším starostům v republice.

Pozitivní kniha

Inspirace z knihovny: Óda na nevinnost a laskavost. Chlapec, krtek, liška a kůň mají klíče od lidských srdcí

Inspirace z knihovny: Óda na nevinnost a laskavost. Chlapec, krtek, liška a kůň mají klíče od lidských srdcí

Znáte takové ty knihy, které můžete otevřít na náhodné stránce a cokoliv si z nich v ten moment…