Od nano k eko. Fatma Yalcinkaya a její výzkum

Fatma Yalcinkaya, vědkyně z Technické univerzity v Liberci, se specializuje na výzkum nanovláken a jejich využití v ochraně životního prostředí. Její práce se zaměřuje na membránové technologie pro čištění a znovuvyužití vody, odstraňování mikroplastů a odsolování. Díky úzké spolupráci s průmyslem nachází její výzkum konkrétní uplatnění v praxi.

Fatma dorazí na náš rozhovor přesně podle plánu, připravená odpovědět na jakoukoli otázku. Na první pohled je zřejmé, že má jasnou vizi a pevně stanovený směr, kterým se chce ve své kariéře ubírat, přesto působí skromně a přátelsky.

Když pavouk začne tkát supervlákna

Fatma Yalcinkaya se věnuje výzkumu v oblasti nanotechnologií s významnými úspěchy na poli environmentálních aplikací. Před více než deseti lety ji na Technickou univerzitu v Liberci přilákal program Erasmus, díky kterému se poprvé setkala s nanosvětem. Tato fascinace jí zcela změnila směr kariéry. Liberec si vybrala kvůli jeho světovému postavení v nanotechnologiích a na univerzitě se setkala s významným českým vědcem Oldřichem Jirsákem, tvůrcem průmyslového nanospideru, který ji svou technologií ohromil. Nanospider si lze opravdu představit jako pavouka, který tvoří vlákna tak tenké, že je potřeba mikroskop, aby byly hezky vidět. Jenže toto zařízení pracuje mnohem rychleji a je o něco větší než člověk. A právě v rychlosti je nanospider přelomový.

V roce 2010 se Fatma rozhodla přestěhovat do Liberce natrvalo. Přestěhovala se i se svým manželem, který na Technické univerzitě v Liberci také krátce působil, než se vydal pracovat do průmyslu. Manžel jí byl vždy oporou, a to i ve vědecké práci, i když jí jednou omylem pustil elektrický proud do těla. „Po dlouhém dni měření jsem ještě měla prsty na jehle, kde se tvoří nanovlákna. Manžel si nevšiml a pustil do mě proud,“ vzpomíná Fatma s úsměvem. „Nebolelo to, ale bylo to velmi nepříjemné.“

Odpad jako zdroj energie

Z Fatmy vyzařuje nadšení, když se pustí do vysvětlování svého výzkumu mikrobiálních palivových článků. Tyto inovativní systémy využívají mikroorganismy přítomné v odpadní vodě, která slouží jako zdroj organických látek, tedy potravy pro mikroorganismy. Bakterie dokážou přeměnit organické látky na elektrony, čímž vytvářejí energii. Ta se následně může využít pro napájení různých zařízení, což otevírá nové možnosti využití energie z odpadu, který by jinak nebyl využit.

„Mikrobiální palivové články nejsou jen laboratorní experiment. Naopak, tento systém už byl nasazen v praxi. Například sloužil k napájení festivalu Glastonbury, kde se využil jako udržitelný a ekologický zdroj energie,“ vysvětluje Fatma. Výzkum těchto článků se však neomezuje pouze na západní svět. Fatma zdůrazňuje, že v Africe se mikrobiální palivové články používají na veřejných toaletách, kde slouží jako zdroj světla. To má navíc důležitý sociální dopad. „V Africe je klíčové mít osvětlení zejména na dámských toaletách, protože osvětlené prostory mohou výrazně přispět k prevenci přepadení a zvýšení bezpečnosti žen,“ dodává.

Nanovlákna spojují svět

Fatma nyní pracuje na mezinárodním projektu financovaném Visegradským fondem, jehož cílem je vytvořit síť excelence v oblasti nanovláken mezi Českou republikou, Polskem, Maďarskem a průmyslovými partnery. Tento projekt podporuje sdílení zkušeností mezi akademickými institucemi a průmyslem, což přináší konkrétní řešení na problémy, které průmysl aktuálně řeší. „Pokud věda zůstává za zavřenými dveřmi, nemá smysl. Podporuji otevřenou vědu, která napomáhá výměně znalostí a rozvoji na mezinárodní úrovni,“ vysvětluje Fatma.

Přestože Fatma měla možnost pracovat ve výzkumné firmě zaměřené na základní výzkum s vynikajícím přístrojovým vybavením, nakonec se rozhodla zůstat na univerzitě. „V průmyslu jsem byla blíže reálné aplikaci, ale začít nový výzkum nebylo tak snadné. Na univerzitě mám více možností, jak začít nový výzkum, a také mám příležitost spolupracovat s průmyslem,“ říká Fatma.

Nový domov v Česku

Věda, kterou Fatma dělá, má skutečný dopad. Vidí, jak její výzkum nanovláken a membránových technologií nachází uplatnění v průmyslu a v řešení environmentálních problémů. „Technická univerzita v Liberci, a především CXI TUL se stal mým vědeckým domovem,“ uzavírá Fatma, která si navíc velmi cení osobního přístupu a vstřícného kolektivu, se kterým má možnost spolupracovat na globálně významných výzkumech.