Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.

Monitorovací čidla Černobylu jsou zpátky online a hlásí stejnou úroveň radiace jako při odpojení

Ilustrační foto: Unsplash

Když se areál bývalé jaderné elektrárny Černobyl dostal do rukou ruské armády, mnozí se báli možných děsivých následků. Okupanti se ze zóny se zvýšenou radiací stáhli již před týdny a nyní jsou zpět v provozu i monitorovací přístroje. Dobrou zprávou je, že jejich měření nijak nevyčnívá z obvyklých hodnot, jak uvádí agentura Reauters.

Většina z 39 zařízení posílajících data z uzavřené zóny je nyní viditelná na mapě Mezinárodního informačního systému monitorování radiace (IRMIS),“ uvedla v úterý 7. června Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA). „Měření, která jsme doposud obdrželi, ukazují, že úroveň radiace je v souladu s tím, co bylo naměřeno před konfliktem,“ dodávají.

Areál elektrárny Černobyl. Foto: Unsplash

IAEA provedla v Černobylu od začátku války dvě kontrolní mise, které jsou součástí snahy o znovuzabezpečení komplexu elektrárny. Právě po té poslední mohla vyhlásit, že čidla znovu fungují. Bylo tomu tak poprvé od 24. února, kdy se areálu zmocnila ruská armáda, která monitorovací přístroje vypnula a několikrát elektrárnu odstavila i od proudu, což je pro ni kvůli chlazení rizikové. Toto chování vedlo k obavám o bezpečnost uloženého materiálu i spekulacím, jestli se ho Rusové nechtějí zmocnit. Nebezpečí hrozilo i kvůli samotné přítomnosti armády, která s sebou nese riziko ostřelování. Rusové se z Černobylu stáhli 31. března.

Zdroje: Reuters, Univerzita v Oxfordu

Související články

Zaručeně zlepší den

Češi chtějí zálohované PET lahve. Jejich zavedení podporuje 74 procent z nich

Byla vytvořena dosud nejdetailnější mapa centra paměti mozku

Jak brát digitální detox vážně: inspirujte se indickou vesnicí

Zájem o fotovoltaiku a tepelná čerpadla trhá v Česku rekordy

Inspirativní rozhovor

Národní obrození si zaslouží u studentů více pozornosti, říká Karolína „Zoe“ Meixnerová o svém projektu Literární hysterie

Národní obrození si zaslouží u studentů více pozornosti, říká Karolína „Zoe“ Meixnerová o svém projektu Literární hysterie

Přečtěte si rozhovor s Karolínou Meixnerovou, autorkou knihy Průvodce literární hysterií 19. století a také vtipných videí o spisovatelích z téže doby. Proč se zaměřila na toto období? A jak vypadají její besedy? To vše se dozvíte.

Pozitivní kniha

Inspirace z knihovny: Kniha, která zaujala svět. Malý princ potěší i utěší

Inspirace z knihovny: Kniha, která zaujala svět. Malý princ potěší i utěší

Mám pro vás hádanku. Pochází z planetky B612, přeje si nakreslit beránka a už více než…