Když se přes Portoriko v září 2017 přehnal hurikán Maria, zničil dvě třetiny jeho vegetace. Většina z tamní populace makaků rhesus však přežila, a vědci tak mohli v přímém přenosu pozorovat, jak se s katastrofou vypořádají. Zjistili, že se to primátům povedlo díky rozšíření jejich společenských vazeb. Co si z toho mohou vzít lidé pro život po pandemii?
Po bouři se makakové museli vypořádat se zcela novými podmínkami, které jim nabízely méně potravy i stínu. Výzkumníkům se tak naskytla možnost zjistit, jak si zvířata poradí s nenadálou změnou, která se však s měnícím se klimatem může opakovat. U těchto společenských, ale velmi soutěživých a výbojných tvorů zjistili nečekanou proměnu v chování. „Místo rostoucí agrese začali být tolerantnější,“ říká Camille Testard, vedoucí výzkumu z Pensylvánské univerzity. „Rozšířili své sociální sítě včetně těch partnerských namísto toho, aby jen posilovali své klíčové vztahy, které měli po dlouhou dobu. To nám poskytuje informace o funkci jejich společenských vztahů,“ dodává.
Podle vědců si nejvíce hledaly nové přátele ty opice, které neměly dobré kamarády před katastrofou. Rozšířil se také počet jedinců, se kterými se dělily o stinná místa. „Naši nejbližší přátelé nám mohou poskytnout hodně věcí, ale někdy potřebujeme síť sociálních kontaktů, kde jsou všichni přátelští tak akorát,“ objasňuje Testard. Ohledně partnerů přestali být makaci vybíraví a měli jich tolik, kolik jen šlo.
Vědci také zjistili, že primáti svá pohurikánová přátelství udrželi, čímž se liší od člověka. Lidská solidarita sice po katastrofě naroste, ale vzápětí opadá. Podle psychologa Michaela Platta nás tím mohou opice inspirovat. „Společenská podpora je něco, co považujeme za hlavní adaptabilní odpověď, když čelíme velkému stresu,“ tvrdí Platt. Pokud tak budeme následovat vzor makaků, mohla by nám po odeznění největších dopadů covidové pandemie dělat radost nejen oživená stará přátelství, ale i ta nová.
Zdroj: Penn Today, University of Pennsylvania
Digitální odpadové tržiště pomohlo prodat střešní krytinu, celý most nebo 50 tun pomerančových slupek. Pokud tento projekt ještě neznáte, přečtěte si o něm rozhovor přímo se zakladatelem.
Půlnoční knihovna je doslova hitem, který naláká k četbě i spoustu nečtenářů. Stojí opravdu za to?…