Fosilie obřího vačnatce nalezena v australské jeskyni

Vombati jsou ikoničtí australští vačnatci, kteří se pohybují těžkopádně, mají velmi pomalý metabolismus a hrabou rozsáhlé systémy nor. Známe tři druhy čeledi Vombatidae, všechny jsou býložravé. V jeskyni v Rockhamptonu v Queenslandu se teď podařilo objevit lebku jednoho z nejvzácnějších z těchto obřích vombatů, uvedl server Earth.

Stáří celé lebky se odhaduje na přibližně 80 tisíc let, a přestože byla objevena v roce 2000, poprvé ji popsal tým vědců až nyní. Fosilie údajně pochází z Ramsayia magna, jednoho ze tří druhů obřích vombatů, které vědci zatím na naší planetě identifikovali. „Jsou blízce příbuzní moderním vombatům, ale jsou mnohem větší než současné druhy,“ uvedl profesor Julien Louys z australského výzkumného centra pro lidskou evoluci na Griffithově univerzitě. „Existuje asi jen tucet exemplářů na celém kontinentu Austrálie, takže je to neuvěřitelně vzácné,“ doplnil.

Paleontologové vysvětlili, že předchozí fosilní pozůstatky se skládaly převážně z úlomků čelistí a zubů, z nichž lze o těchto vačnatcích odvodit jen velmi málo. Tento nový a téměř kompletní vzorek tak poskytuje vědcům více informací a podkladů, se kterými mohou pracovat.  „Jsme schopni určit nejen to, jak vypadal, ale s největší pravděpodobností i to, co jedl. Udělali jsme rovněž předpoklady o některých jeho behaviorálních adaptacích,“ řekl profesor Louys.

Původní obří vombat byl dvakrát větší než moderní vombat, tedy přibližně stejně velký jako ovce. Měl zaoblenou lebku se sinusy (vzduchovými prostory) vzadu, což je rys, který se u moderních vombatů nenachází. Tyto vzduchové kapsy mohou podle vědců znamenat, že se lebka druhu zvětší, zatímco mozek zůstane relativně malý. Velká lebka s dutinami může rozšířit plochu pro připojení svalů, což naznačuje, že zvíře muselo žvýkat tvrdou potravu. 

Autorský článek Gabriely Brázdové s použitím informací z Earth a Papers in Paleontology