Čtyři způsoby, jak věda zlepšila naše životy: diamanty z plastových lahví a další

Dnes jsme si pro vás připravili čtyři příběhy o tom, jak věda zlepšuje naše životy. Od nano diamantů vyrobených z plastů po skvělé pokroky v medicíně, jak píše server Euro News.

Vědci našli způsob, jak vytvořit nanodiamanty z PET plastů

Přeměna plastu na diamanty zní trošku jako pohádka, ale experiment, který byl původně navržen tak, aby lépe porozuměl planetám Uran a Neptun, vedl k nečekanému objevu. Vědci zkoumali fenomén zvaný diamantový déšť, o kterém se předpokládá, že vzniká díky vlivu směsi prvků na těchto planetách.

V rámci výzkumu provedli experimenty s použitím PET plastu, který se skládá ze směsi vodíku a uhlíku. Týmu se podařilo napodobit proces, který se odehrává uvnitř ledových obrů, a to vytvořením vysokotlakých rázových vln pomocí optického laseru na plastu. Pro představu se jedná o tlak, který je srovnatelný se situací, kdy by milion slonů skákalo na jeden předmět. Tento pokus pak s překvapením vyprodukoval malé syntetické diamanty.

Umělé diamanty sdílejí mnoho z nejdůležitějších vlastností přírodních diamantů, takže mají do budoucna potenciál využití pro kvantovou technologii a medicínu.

Univerzální a do budoucna ověřená vakcína proti COVID-19 přechází do fáze testování

Po vypuknutí pandemie byly vynaloženy nemalé peníze na výzkum zabývající se univerzálními vakcínami proti koronaviru. Univerzální vakcína proti COVID-19 by byla účinná proti všem variantám, které by se mohly v budoucnu objevit, dokonce i proti jakékoli jiné nemoci způsobené novými typy koronavirů.

Alexandra Cohena, doktoranda na Kalifornském technologickém institutu, a výzkumníky z jeho laboratoře dělí od objevu univerzální vakcíny už jen málo. Počáteční výsledky se zdají být velice slibné, protože protilátky produkované ve vyvíjené vakcíně dokázaly identifikovat celkem 12 typů koronaviru.

Dalším krokem je zahájit fázi testování vakcíny na lidských pacientech. Pokud bude úspěšná, mohla by nám poskytnout ochranu a zvrátit další možné hrozby budoucích pandemií.

Nové poznatky o síle provádění náhodných aktů laskavosti

Provádění malých gest laskavosti dělá radost všem, těm, kdo dávají, i těm, kdo přijímají. Podle nové studie publikované v Journal of Experimental Psychology však je zvláštní, že obzvlášť štědří jedinci mají tendenci si neuvědomovat, jak šťastnými činí ostatní lidi.

Vědci se domnívají, že by to mohlo mnohým z nás bránit v tom, abychom častěji dělali hezké věci pro ostatní. Na toto konto se rozhodli provést experimenty se stovkami lidí, kteří dávali i přijímali skutky laskavosti. Zjistilo se, že všichni, kteří dělali dobré skutky pro druhé, se soustavně podceňovali a těmto malým gestům laskavosti nepřikládali zvláštní důležitost, i když jejich činy měly prokazatelně silný pozitivní účinek na ty, kteří je přijímali.

Mnoho studií již dávno prokázalo, že dobrovolná pomoc druhým vytváří pozitivní emoce pro obě zúčastněné strany. Odborníci ale tvrdí, že každý nový objev tuto krásnou myšlenku posiluje a dělá z ní silnější vědecký argument.

Skotská žena s bystrým čichem pomohla vytvořit jednoduchý test k diagnostice Parkinsonovy choroby

72letá Joy Milne úplnou náhodou učinila velký průlom v detekci Parkinsonovy choroby. Všimla si totiž, že se tělesný pach jejího manžela změnil 12 let předtím, než mu byla diagnostikována Parkinsonova choroba.

Joy Milne má dědičnou hyperosmii. Osoby s tímto stavem jsou známí jako lidé se superčichem. Tým z univerzity v Manchesteru využil její čichové schopnosti a zjistil, že Parkinsonova choroba má skutečně svůj specifický zápach. S pomocí paní Milneové vyvinuli test, který dokáže za pouhé tři minuty určit, zda někdo trpí Parkinsonovou chorobou.

Až dosud neexistoval žádný specifický test na Parkinsonovu chorobu a diagnóza byla založena jen na symptomech a anamnéze pacienta. To vše se brzy změní jednoduchým testem na tělesné pachy.

Zdroj: Euro News