Aby děti obstály v čase AI. Deset tipů experta, jak zlepšit výuku

Současné vzdělávání se soustředí na fakta, modely a metody, které jsou však stále častěji automatizované umělou inteligencí. Podle odborníka na vzdělávání Juraje Hromkoviče je proto nutné změnit přístup k výuce a zaměřit se například na rozvoj tvořivosti.

Juraj Hromkovič, profesor na curyšské Spolkové vysoké technické škole, konstatuje, že lidé jsou dnes stále efektivnější a stihnou více věcí s menším úsilím. Právě to nám pak dává dává prostor pro seberozvoj a tvořivost.

Dokážeme ho ale využít? V minulosti bylo uznáváno rychlé a kvalitní zvládnutí složitých úkonů, na což se soustředila i školní výuka. „Tento druh expertizy je však sněhem minulé zimy,“ tvrdí Hromkovič.

„Ve škole je třeba soustředit se na podporu růstu člověka v rozměrech, ve kterých předčí technologii,“ říká profesor, který se na evropské úrovni podílí na dlouhodobých výzkumech a tvorbě učebních plánů.

Budoucnost vyžaduje, abychom uměli v nových situacích jednat originálně a trénovali na to své dovednosti. Forbes společně s Jurajem Hromkovičem proto sestavili deset tipů, jak se úspěšně vzdělávat v konkurenci AI.

1. Hledání řešení, ne výsledků

Důležité je zaměřit se na procesy, jak lidé v minulosti dosahovali svých vytyčených cílů, a ne jen na samotné výsledky. „Nesoustřeďme se při výuce na zprostředkování hotových produktů vědy: faktů, teorií, metod. Soustřeďme se na procesy jejich tvorby,“ radí Hromkovič.

2. Jasné učební postupy

Výuka by měla být transparentní a přístupná všem zúčastněným. Učební materiály by měly být koncipovány tak, aby se z nich žáci zvládali učit i samostatně.

3. Různorodost

„Základem úspěšné evoluce je různorodost. Když všichni dělají to samé, nemůžeme mluvit o vývoji,“ říká Hromkovič. Školy by měly mít volnost ve výběru vyučovacích prostředků a učitelé by měli mít možnost přizpůsobit výuku podle svého uvážení.

4. Výuka jazyků

„Klíčem ke všemu je hra se slovy,“ vysvětluje Hromkovič. Výuka jazyka by měla začínat u slovní zásoby a postupně přecházet ke gramatice.

5. Okusit úspěch

Prožitek úspěchu je silným motivačním faktorem. „Když si žák zažije úspěch, neuvěřitelným způsobem ho to namotivuje a je k nezastavení,“ říká Hromkovič. Negativní motivace je účinná méně.

6. Učme procesy

„Neučme hotové produkty a metody vědy a techniky, učme procesy objevování a tvorby a jak se k nim došlo,“ shrnuje Hromkovič. I když to může zpočátku zpomalit výuku, žáci nakonec získají lepší porozumění a rychlejší absorpci znalostí.

7. Výuka v kontextu

Učitelé by měli chápat své předměty v kontextu vývoje ostatních oborů a hledat mezi nimi propojení. „Například výuku informatiky mohu pochopit jen v kontextu vývoje písemného jazyka a matematiky,“ uvádí Hromkovič.

8. Změna výuky učitelů

Učitelé by měli být vzděláváni v kontextu, nikoliv separátně. „Ryba smrdí od hlavy, v tomto případě od univerzit,“ míní Hromkovič.

9. Učme se z neúspěchů

Je třeba neustále zkoušet a odnášet si zkušenosti z neúspěšných pokusů. Tím se žáci zbaví strachu z chyb a budou ochotnější experimentovat a objevovat nové postupy.

10. Sebehodnocení

Žáci by měli analyzovat své výtvory a přemýšlet, jak je zlepšit. Tento proces trénuje samoopravu a vylepšování, což přispívá k rozvoji myšlení a komparativním výhodám lidského mozku.