Vzduch v Česku je čím dál čistší. Limity pro prach splnily všechny stanice, už druhý rok po sobě

Ani jedna. V roce 2024 nepřekročila roční hranici pro jemný prach ve vzduchu, kterému se říká PM2,5 (to jsou drobounké prachové částice, které nejde okem vidět), žádná měřicí stanice v Česku. Tento druh prachu měří stanice samy a průběžně. Ukazuje to předběžné vyhodnocení Českého hydrometeorologického ústavu za rok 2024.

Není to jen náhoda kvůli počasí. Stalo se to už podruhé za sebou. A zároveň podruhé od chvíle, kdy tuto hranici zavedli, což bylo v roce 2005. V roce 2020 ji navíc zpřísnili. Ještě v polovině minulého desetiletí by taková čísla zněla jako vzdálený sen. Dnes jsou skutečností.

Co znamená, že hranice platí „všude"

Jemný prach PM2,5 patří mezi nejsledovanější škodliviny. Umí totiž proniknout hluboko do plic a odtud až do krve. Proto je důležité, že roční hranici nepřekročila ani jedna měřicí stanice. Neměří se totiž jen tam, kde je vzduch čistý. Měří se i na místech, kde bývalo prachu ve vzduchu vždycky moc.

Podobně dobře dopadl i hrubší prach, kterému se říká PM10. Podle přehledu ČHMÚ za rok 2024 nepřekročil denní hranici pro tento hrubší prach nikde. I to se stalo teprve podruhé od chvíle, kdy ho začali měřit, což bylo v 90. letech. Oba druhy prachu tak poprvé splnily hranice ve stejném roce. A hned dvakrát po sobě.

Velká změna oproti roku 2016

Stačí se vrátit do roku 2016 a rozdíl je obrovský. V roce 2016 měla horší vzduch (bez toho, aby se počítal přízemní ozon) zhruba čtvrtina území Česka, přesně asi 26 procent. Jenže na tomto území žila přibližně polovina lidí, asi 56 procent obyvatel. A když se do výpočtu přidal i přízemní ozon (o něm ještě bude řeč), čísla vyskočila na zhruba 43 procent území a asi 59 procent lidí. Ukazují to data ČHMÚ a Národního programu snižování emisí.

V roce 2016 tedy každý druhý člověk v Česku dýchal vzduch, který v něčem nesplňoval pravidla pro dobrou kvalitu. Porovnejte si to s rokem, kdy hranice pro prach zvládly úplně všechny měřicí stanice.

Deset let a prachu ubývá

Rok 2024 zapadá do dlouhodobého vývoje. „Koncentrace všech látek znečišťujících ovzduší s výjimkou přízemního ozonu za posledních deset let statisticky významně klesají," řekl Václav Novák, vedoucí oddělení Informačních systémů kvality ovzduší ČHMÚ, v rozhovoru pro Ekonews. Jinak řečeno, škodlivin ve vzduchu je čím dál míň. Nejnižších hodnot v historii dosáhly škodliviny jako oxid dusičitý, oxid siřičitý, oxid uhelnatý, jemný prach PM2,5, hrubší prach PM10, benzo[a]pyren, benzen nebo olovo už v roce 2023.

Za těmi názvy se skrývají konkrétní věci. Benzo[a]pyren je látka, která může způsobit rakovinu, a bývá spojená s topením v domácnostech. Oxidy dusíku a síry vznikají z dopravy a ze spalování. Prach na sebe navíc váže další škodliviny. Když klesá celá tahle skupina najednou, nemůže za to jediná věc. Je to souběh změn v průmyslu, v topení domácností i v dopravě.

Kus zlepšení má na svědomí počasí. Teplejší zimy znamenají, že lidé míň topí. A vzduch se také lépe pročišťuje. Právě to ale vysvětluje, proč se jedna látka chová úplně naopak.

Výjimka jménem přízemní ozon

Ne všechno se lepší. Přízemní ozon zůstává i v roce 2024 problémem. Jeho hranice, kolik ho smí ve vzduchu být, se počítá za tři roky dohromady, tedy za roky 2022 až 2024. Podle ČHMÚ byla tato hranice překročena na 10 procentech stanic, přesně na 7 ze 68 měřicích míst. Ozon vzniká za horkých a slunečných dnů, kdy v ovzduší probíhají chemické reakce. Roste přesně tehdy, kdy v zimě klesá prach. Teplejší podnebí tak vzduch v zimě pomáhá čistit, ale v létě přihrává opačnému problému.

Ostravsko: velký obrat v číslech

Nejlépe je změna vidět tam, kde bývalo znečištění vždycky nejtvrdší. Na Ostravsku. Podle situační zprávy Moravskoslezského kraje za rok 2024 klesl jemný prach PM2,5 za jeden rok zhruba o 19 procent. U samotného průmyslu byl pokles ještě větší, asi o 41,4 procenta oproti roku 2023.

Za tímto skokem stojí z velké části jedna událost. ČHMÚ ve svém přehledu uvádí, že velký vliv na snížení prachu i dalších látek v části Ostravska mělo odstavení významné části průmyslu v jednom z místních hutních areálů. Je to připomínka, že za čistším vzduchem nestojí jen dlouhodobá pravidla, ale i osudy konkrétních provozů.

Co to dělá se zdravím

Čísla o špíně ve vzduchu se dají přepočítat i na lidské životy. Podle zprávy Evropské agentury pro životní prostředí klesl počet předčasných úmrtí spojených s jemným prachem PM2,5 v Česku mezi lety 2005 a 2022 skoro na polovinu. V roce 2005 měl tento prach na svědomí přes 13 tisíc úmrtí. V roce 2022 už necelých sedm tisíc.

Podle agentury je Česko na dobré cestě ke splnění cíle Evropské unie. Ta chce, aby do roku 2030 klesl počet těchto úmrtí nejméně o 55 procent oproti roku 2005.

Rok 2024 tedy spojil dohromady několik dobrých věcí. Hranice pro jemný prach PM2,5 i hrubší prach PM10 zvládly poprvé ve stejném roce všechny měřicí stanice. A stalo se to podruhé za sebou. Dlouhodobý vývoj přitom ukazuje, že nejde o náhodu, ale o skutečnou změnu. Zimní smog, ta stará známka mnoha českých měst, ustupuje. Otevřená zůstává jediná věc. Přízemní ozon, kterého s každým teplejším létem spíš přibývá.

Autorský článek redakce Pozitivní zprávy.