Europarlament pustil na pole geneticky vylepšené plodiny

Ve středu 17. června zvedli poslanci Evropského parlamentu ruku pro nová pravidla, na která zemědělci čekali roky. Otevírají jim přístup k plodinám, které líp snášejí sucho, horko a škůdce. Klíčem jsou takzvané nové genomové techniky (NGT). Cílené úpravy genů, které ovšem nemají nic společného s klasickými GMO. Informoval o tom server ČT24.

Rozdíl vypadá drobně, ale není. U geneticky modifikovaných organismů se do rostliny vnášejí cizí geny (třeba se obilí obohatí o gen nějaké bakterie). NGT naproti tomu pracuje s genetickými nůžkami CRISPR/Cas, které z genomu jen něco odeberou nebo posílí už existující vlastnost. Cizí DNA v rostlině nezůstane žádná.

„Tyto nové genomové techniky opravdu nejsou GMO," upozornila na tiskové konferenci europoslankyně Jessica Polfjärdová. Stejné mutace by se prý daly získat i běžným šlechtěním. Trvalo by to ovšem stovky let a stálo spoustu peněz.

Nová pravidla dělí upravené rostliny do dvou skupin. Rostliny s omezeným počtem změn, jaké by mohly vzniknout i konvenčním šlechtěním, spadnou do kategorie NGT-1 a bude se s nimi zacházet jako s běžnými plodinami. Všechno ostatní zůstane v kategorii NGT-2 a dál bude podléhat přísným pravidlům pro GMO, tedy posouzení rizik, povolování, označování a právu států pěstování odmítnout. Cesta se tak otevírá jen pro menší úpravy, ne pro divoké experimenty. Parlament a Rada EU se na pozměněných pravidlech předběžně dohodly už v prosinci 2025.

Mimo Evropu už nějaké NGT produkty na trhu jsou nebo se k němu blíží. Pšenice s nízkým obsahem lepku. Brambory odolné vůči patogenům. Kukuřice, která zvládá sucho.

Česko se chystalo dopředu. Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR odhadují, že do roku 2030 přibude na trhu několik stovek NGT plodin. Cílí na odolnost vůči suchu, zasolené půdě a vyšším teplotám, na vyšší nutriční hodnotu i na nižší obsah alergenů. Zapojily se desítky tuzemských institucí. Ve Středoevropském technologickém institutu Masarykovy univerzity používají CRISPR/Cas ke zlepšení teplotní odolnosti řepky. Tým z Biofyzikálního ústavu Akademie věd spolu s University of Minnesota upravil genom rajčete tak, aby produkovalo víc antokyanů, látek prospěšných pro lidské zdraví.

Jiný projekt míří na řasové kultury, a to ve spolupráci s třeboňským Centrem Algatech. Vědci z Ústavu molekulární biologie rostlin v Českých Budějovicích pomocí genové editace zkoumají hořké látky ve chmelu, což může pomoct pivovarnictví i farmacii. A na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy zkoušeli, jak optimalizovat úpravu genomu u brambor.