Tři miliony let staré nástroje nepatřily lidem. Kdo je používal?

Na keňském archeologickém nalezišti vědci objevili desítky nástrojů používaných k porcování hrochů nebo rozmělňování hlíz a ovoce. Na základě zkamenělého zubu ze stejné lokality odhalili, že patřily rodu hominidů s názvem Paranthropus, který měl opičí i lidské rysy. O objevu informoval magazín Science.

Oldovanské nástroje jsou jedněmi z prvních, které předchůdci člověka používali. Jde o hrubě opracované kameny, díky kterým pralidé dokázali zpracovávat i takovou potravu, na kterou jim vlastní zuby (nebo ruce) nestačily. To vedlo ke zlepšení jejich adaptability na prostředí a k následnému rozšíření z Afriky do Asie. Kvalitnější strava pak podle teorií vedla k tomu, že se příslušníkům roku homo začal zvětšovat mozek. Používání těchto nástrojů se typicky datuje do doby před 2,7 až půl milionem let.

Již dříve vědci našli indicie, že s opracovanými kameny uměly zacházet i jiné vývojové větve lidoopů. Nález primitivnějších kamenných nástrojů v severní Keni z roku 2011 ukázal, že 3,3 miliony let staré úštěpy patřily nejspíše rodu Australopithecus afarensis. Archeologové proto pátrali po mladších nástrojích, aby našli ve vývoji člověka kontinuitu.

Stačily jim zuby, přesto kuchali hrochy kameny

Spojení napříč statisíci let paleoantropologům poskytlo právě naleziště v oblasti Nyayanga. Opracované kameny, které archeologové v roce 2017 odkryli nedaleko Viktoriina jezera, byly staré 2,8 milionu let, což koliduje s datací prvních nálezů rodu homo. O to překvapivější bylo objevení mohutné stoličky Parantropa, jednoho z vyhynulých předchůdců člověka. Mělo se totiž za to, že tito hominidé se silnými zuby a opičí lebkou ke své obživě nepotřebovali nástroje.

Hroší kostra, u níž byly zuby nalezeny, v sobě měla zářezy z několika nalezených čepelí. „V té době již byli výrobci nástrojů v opracovávání zběhlí,“ říká Peter Ditchfield, geolog z Oxfordské univerzity, který byl členem datovacího týmu. „Nebyli to žádní nováčci – kameny o sebe mlátili už dříve. To naznačuje dřívější vznik oldovanských nástrojů,“ dodává s odkazem na to, že se tento druh nástrojů nejspíše začal používat již před třemi miliony let.

Otázkou však stále zůstává, kdo nástroje ve východní Africe vyrobil jako první a kdo je začal používat. „Začínáme vidět spoustu různých [hominidů], kteří mohli být schopni vyrábět kamenné nástroje,“ říká Sonia Harmand z univerzity Stony Brook, která objevila nástroje australopitéka. „Líbí se mi myšlenka, že se mohli učit přímo jeden od druhého,“ dodává archeoložka. Tým paleoantropologů se do regionu Nyayanga znovu chystá toto léto. Podaří se jim přijít na kloub tomu, který z druhů měl v evoluci nejdůležitější slovo?