V půli července vláda na seznam národních kulturních památek nově zařadila devět historických předmětů, uměleckých děl a církevních památek. Kulturní bohatství tak nově tvoří například Madona z Veveří nebo Vyšebrodský cyklus.
Za památky spadající pod nejvyšší státní ochranu bylo prohlášeno devět pamětihodností, a to staroboleslavské palladium, některé gotické deskové malby, Madona z Veveří a Vyšebrodský cyklus. Národní kulturní památky tvoří nejvýznamnější část našeho kulturního bohatství a od ledna příštího roku ho bude tvořit již přes tři sta položek.
Madona z Veveří se nachází uvnitř Kaple Matky Boží na Veveří, jež pochází pravděpodobně z 12. století a byla vystavěna v románském slohu. Madona z Veveří patří mezi památky, o které se církev se státem soudila. Momentálně je památka součástí sbírek Národní galerie v Praze, jež ji v rámci restitucí odmítla vydat farnosti Veverská Bítýška.
Vyšebrodský cyklus je dílo skládající se z devíti desek a představuje jedno z nejvýznamnějších děl evropského malířství 14. století. O Vyšebrodský cyklus církev usilovala při majetkovém vyrovnání se státem a nyní se o něj církev začíná soudit. Sakrální plastice od Mistra vyšebrodského oltáře chce vláda přiznat nejvyšší ochranu, s čím souvisí i omezení při zacházení s památkou.
Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt
GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…




Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.
Pocity v našich životech mají nezastupitelnou roli, přičemž se pravděpodobně jedná o nejsilnější…