Astronomové objevili „biologické“ molekuly na exoplanetě K2-18b

Vědci z Cambridgeské univerzity učinili zásadní objev, který by mohl být jedním z nejsilnějších důkazů o existenci života mimo Zemi. Pomocí vesmírného dalekohledu Jamese Webba detekovali v atmosféře exoplanety K2-18b molekuly, které jsou na Zemi výhradně spojovány s biologickými procesy, píše server 100+1 zahraniční zajímavost.

Exoplaneta K2-18b, nacházející se 124 světelných let od nás, je přibližně 2,6krát větší než Země a obíhá kolem chladné červené trpasličí hvězdy. Právě na ní byly nově zaznamenané látky dimethylsulfid (DMS) a dimethyldisulfid (DMDS), které jsou na naší planetě produkovány především mořským fytoplanktonem a některými bakteriemi. Jejich přítomnost ve vysokých koncentracích v atmosféře K2-18b proto vyvolává otázku: může tamní prostředí podporovat život?

Tento objev navazuje na předchozí pozorování téže planety, kdy byly identifikovány další sloučeniny spojované s možnou existencí života. Aktuální nález, o kterém informovali například The Astrophysical Journal Letters, je ale podle výzkumného týmu pod vedením profesora Nikku Madhusudhana mnohem přesvědčivější. Analýzy naznačují, že koncentrace těchto molekul je až tisíckrát vyšší než na Zemi — což, pokud nejde o jiný než biologický původ, může značit velmi aktivní biosféru.

Přesto vědci zůstávají zdrženliví. Statistická jistota současných měření činí 99,7 %, nicméně pro plnohodnotné vědecké potvrzení by byla třeba přesnost na úrovni 99,99999 %. Té by mohl výzkumný tým dosáhnout během příštích několika let. Zároveň zvažují i nebiologické scénáře vzniku těchto plynů — například vlivem geologických nebo atmosférických procesů.

Otázkou zůstává také samotné složení planety. Zatímco některé modely naznačují existenci hlubokého oceánu s kapalnou vodou, jiné předpokládají, že by K2-18b mohla být plynným obrem bez pevného povrchu nebo dokonce světem s oceánem roztavené horniny. Tyto varianty by samozřejmě výrazně ovlivnily možnost existence života.