Vrabci záměrně obměňují svůj zpěv, aby nalákali samičky

Samečci vrabců lákají samičky k páření pomocí zpěvu. Vědci nyní zjistili, že tito drobní ptáci jsou schopní zaznamenávat každou novou melodii, kterou zazpívají, a v intervalu 30 minut ji obměňovat, aby se samičkám neomrzeli. Zapamatují si vždy půlhodinovou sekvenci písní, ty potom přezpívají v náhodném pořadí. Studie se uskutečnila v severozápadní Pensylvánii a byla zveřejněna v časopise Proceedings of the Royal Society B.

Ptáci jsou schopni nezištné pomoci

Nezištná pomoc je u ptactva velmi neobvyklá. Vědci ji zatím pozorovali pouze u jediného druhu, ke kterému se však nyní nečekaně přidal druhý. K objevu došlo zcela náhodou, když tým složený ze dvou australských univerzit chtěl pozorovat pohyb ptáků po městě pomocí vysílaček připevněných k jejich tělu. Takzvané australské straky neboli flétňáci australští však vědcům experiment překazily. Vysílaček se totiž po velmi krátké době zbavily, a to vzájemnou pomocí, kdy si zobákem vysílačky vzájemně sejmuly. Podle vědců se jedná o jedinečný úkaz nezištné pomoci.

Šimpanzi léčí zranění rozdrceným hmyzem

Nezištná pomoc a empatie podobná té lidské překvapila vědce také u šimpanzů. Při studiu skupiny ohrožených šimpanzů čego v Gabonu si totiž výzkumníci všimli, že tito primáti k léčbě zranění používají rozdrcený hmyz, který vtírají do otevřené rány nejen sobě, ale i dalším členům tlupy. Jedná se o první důkaz používání medicíny mezi primáty a jeden z mála důkazů empatie u zvířat.

Zdroj: irozhlas, Smithsonian Magazine, CNN

Více než sedmnáct metrů vysoký smrk, který o Vánocích zdobil Staroměstské náměstí v Praze, našel další uplatnění. Zatímco větve dostala zvířata v pražské zoo, z kmene vyrobili studenti truhlařiny a zahradnictví dvě zahradní lavičky a čtyři záhony. „Těší mě, že byl strom takto ekologicky využit a neskončil na skládce nebo ve spalovně. Byla by to velká škoda,“ řekl pražský zastupitel Vít Šimral.

Lavičky a záhony se Střední odborná škola Jarov rozhodla darovat domovu pro seniory v Malešicích. „Tato skvělá myšlenka na využití dřeva z vánočního stromu je důkazem, že smysluplná spolupráce mezi střední školou a domovem pro seniory může fungovat. Pro žáky naší školy je důležité, když vidí, že v rámci výuky vyrábějí opravdu užitečné věci, které mají své uplatnění,” dodal ředitel školy Miloslav Janeček.

V lesích na západě země žije kromě šimpanzů také více než 50 procent ptáků a téměř 40 procent savců celé Afriky. Pomocí výsadby stromů chtějí zakladatelé iniciativy podpořit rozvoj místní přírody. „Tento projekt nám umožní ovlivnit jak ekosystémy, tak komunity lesů Albertine Rift, což poskytne této oblasti významné ekologické, socioekonomické i kulturní výhody,“ uvedl jeden ze zakladatelů neziskové organizace One Tree Planted. Ta na projektu spolupracuje s ochranářskou organizací Jane Goodall Institute.

Kromě obnovy lesů chtějí organizátoři kampaně pomoci také poškozené přírodě v centrální rezervaci Kagombe a posílit monitoring lesů. Projekt by měl pomoci také asi 700 domácnostem. V plánu je totiž ve vesnicích proškolit místní obyvatele, aby uměli správně využívat udržitelné lesnicko-zemědělské postupy a monitorovat lesy.

„Na vlastní nohy se postavila asi dvacet minut po porodu,“ přiblížil situaci vrchní chovatel slonů Martin Kristen. Mládě je druhým potomkem slonice Tamary, kterou Zoo Praha získala společně se samicí Janitou v roce 2012 ze Srí Lanky. Prvorozeným synkem Tamary je čtyřletý sameček Rudi. Pražská sloní skupina se nyní skládá z osmi jedinců o třech samcích a pěti samicích. Zoo Praha očekává narození ještě druhého mláděte, březí je totiž i samice Janita.

Sloni indičtí původně obývali rozsáhlé území od Sýrie po Indonésii. Na většině míst však byli vyhubeni a dnes je jejich výskyt výjimečný. Hlavními příčinami jejich úbytku jsou střety s lidmi a ztráta přirozeného prostředí.

Na slůně se můžete podívat na YouTube kanálu Zoo Praha.

Rákosův pavilon se stal domovem vzácných papoušků včetně ary kobaltového, z nichž některé druhy zoologická zahrada chová jako jediná v Evropě. „Rákosův pavilon představuje papoušky v prostředí, které rostlinstvem, modelací terénu i výmalbou téměř dokonale odpovídá lokalitám, kde žijí v přírodě,“ řekl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Návštěvník se tak při procházce pavilonem cítí jako na cestě kolem světa, která mu umožní nahlédnout do vzdálených míst, Novým Zélandem počínaje a Ohňovou zemí konče. Toto pojetí je především dílem kurátora chovu ptáků Antonína Vaidla,“ doplnil.

Slavnostního otevření pavilonu se zúčastnila Ludmila Rákosová, manželka mecenáše, ale i pražský primátor Zdeněk Hřib, známí herci a další. „Mě určitě nejvíce zaujal ara kobaltový neboli ara Learův, to je jednoznačně nádherný papoušek, a vidět ho takřka v přirozeném prostředí, které působí skutečně tak, jako by člověk byl v Brazílii, to je výjimečný zážitek, který stojí za návštěvu pražské zoo,“ uvedl primátor Hřib.