Vědce překvapilo empatické chování šimpanzů a strak. Zvířata jsou nám podobnější, než se zdá

Schopnost empatie a nezištné pomoci je u zvířat stále velkou neznámou. Řada lidí tvrdí, že jí nejsou schopna vůbec. Nové poznatky ze zvířecí říše však mluví o opaku. Vědci navíc zjistili, že například ptáci dokážou být nejen empatičtí, ale mají také výjimečnou paměť.

Vrabci záměrně obměňují svůj zpěv, aby nalákali samičky

Samečci vrabců lákají samičky k páření pomocí zpěvu. Vědci nyní zjistili, že tito drobní ptáci jsou schopní zaznamenávat každou novou melodii, kterou zazpívají, a v intervalu 30 minut ji obměňovat, aby se samičkám neomrzeli. Zapamatují si vždy půlhodinovou sekvenci písní, ty potom přezpívají v náhodném pořadí. Studie se uskutečnila v severozápadní Pensylvánii a byla zveřejněna v časopise Proceedings of the Royal Society B.

Ptáci jsou schopni nezištné pomoci

Nezištná pomoc je u ptactva velmi neobvyklá. Vědci ji zatím pozorovali pouze u jediného druhu, ke kterému se však nyní nečekaně přidal druhý. K objevu došlo zcela náhodou, když tým složený ze dvou australských univerzit chtěl pozorovat pohyb ptáků po městě pomocí vysílaček připevněných k jejich tělu. Takzvané australské straky neboli flétňáci australští však vědcům experiment překazily. Vysílaček se totiž po velmi krátké době zbavily, a to vzájemnou pomocí, kdy si zobákem vysílačky vzájemně sejmuly. Podle vědců se jedná o jedinečný úkaz nezištné pomoci.

Šimpanzi léčí zranění rozdrceným hmyzem

Nezištná pomoc a empatie podobná té lidské překvapila vědce také u šimpanzů. Při studiu skupiny ohrožených šimpanzů čego v Gabonu si totiž výzkumníci všimli, že tito primáti k léčbě zranění používají rozdrcený hmyz, který vtírají do otevřené rány nejen sobě, ale i dalším členům tlupy. Jedná se o první důkaz používání medicíny mezi primáty a jeden z mála důkazů empatie u zvířat.

Zdroj: irozhlas, Smithsonian Magazine, CNN