Odborníci varovali před riziky spojenými s nástroji generativní AI, které mohou být během volebních kampaní zneužité k šíření dezinformací. Technologičtí giganti se rozhodli dobrovolně přijmout preventivní opatření, která se budou zaměřovat hlavně na vygenerovaná videa, obrazy, hlasové nahrávky nebo zvuky, v nichž budou figurovat političtí kandidáti a další klíčoví aktéři demokratických voleb. Zároveň by se měl pakt týkat také obecně šířených dezinformací o volbách. Giganti se dohodli, že budou deepfakes zakazovat a blokovat. Podle společností by totiž obsahy měly být na sociálních sítích a platformách automaticky označené jako generované umělou inteligencí, aby každý z uživatelů mohl tuto skutečnost zvážit sám.

Dohoda mezi technologickými giganty má spíše symbolické dopady. Někteří to považují za nedostatečné, ale snaha společností je obecně oceňovaná. 

„Jedná se o studenty, kterým bylo studium na vysoké škole v Bělorusku znemožněno, nebo o ty, kteří se obávají ve studiu vzhledem k aktuální politické situaci pokračovat,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová. Vláda podpoří Bělorusy, kteří nastoupí ke studiu do konce tohoto akademického roku, a to po celou dobu studia až do jeho absolvování.

Vysoké školy dostávají od ministerstva podporu 12 500 korun na studenta měsíčně. Pokud sem přijede v rámci krátkodobého pobytu, částka dosahuje výše 15 tisíc. Některé z vysokých škol pak z rozdílu mezi svými náklady a ministerskou částkou hradí studentům učebnice nebo jim pomáhají bezplatnými kurzy češtiny.

V minulém akademickém roce na českých vysokých školách podle Domu zahraniční spolupráce studovalo více než 900 studentů z Běloruska, což je nárůst o více jak desetinu oproti předchozímu roku a skoro dvakrát tolik než před deseti lety. Kvůli politickým represím a strachu o život i budoucnost odešlo do Česka přes sto vysokoškoláků. Nejvíce Bělorusů studuje na Karlově univerzitě, Západočeské univerzitě v Plzni nebo Technické univerzitě v Liberci.

Běloruští studenti mají podporu svých spolužáků

S doučováním a adaptací na život u nás pomáhá také spolek 11 plus 1, který vedle podpory běloruských studentů vystupuje proti represím Lukašenkova režimu a tvrdým trestům pro 11 protestujících studentů a jejich profesorku. „Propojili jsme tak přibližně šedesát lidí napříč Českou republikou. Většina se doučuje češtinu, několik opakuje konkrétní předměty, jako je historie střední Evropy či lineární algebra,“ řekl Českému rozhlasu Petr Ťoupalík, vedoucí projektu a doktorand na Univerzitě Karlově.

Někteří z Bělorusů studujících na českých univerzitách se stále aktivně podílejí na snaze povzbudit občanskou společnost a volají po nových volbách. Posílají za pomoci svých rodin dopisy spolužákům a spolužačkám v trestaneckých koloniích, aby jim ukázali, že na ně nezapomněli a stále je podporují. „Třeba já mám tři kamarádky, které jsou ve vězení. Musí pracovat, šijí oblečení pro policii,“ popisuje pro iRozhlas jedna ze studentek Technické univerzity v Liberci původem z Běloruska.

Autorský článek Kláry Šubíkové s využitím iRozhlasu, Domu zahraniční spolupráce a Českého rozhlasu Plus 

Jednapadesátiletý politik pochází z nízkopříjmové a negramotné rodiny. Začínal jako člen rolnické milice, poté se z něj stal venkovský učitel, a následně vedl odbory v regionu Cajamarca. Nyní už je téměř jisté, že bude pokračovat až na nejvyšší post v zemi. Jeho vyzývatelkou v druhém kole voleb byla Keiko Fujimori, která je dcerou exprezidenta Alberta Fujimoriho a čelí obviněním z praní špinavých peněz. Se svou prohrou se však nesmířila a napadla hlasování u soudu. Oba kandidáti stojí na opačných stranách politického spektra a netěšili se příliš velké popularitě.

Castillo zaujal své voliče právě lidovostí a pochopením pro jejich problémy vyplývající ze sociální nerovnosti, kterou ještě prohloubila koronavirová krize. Vystupuje v tradičním venkovském slamáku a klade důraz na kulturní základy a výchovu mládeže v militaristickém duchu. Peruáncům slibuje, že zůstane 70 procent výnosů z těžby mědi v rukou státu, podporuje znárodnění médií a hodlá navýšit rozpočet na vzdělání a zdravotnictví.

Názory, které hlásá manifest Castillovy strany Svobodné Peru, však znervózňují ekonomy i obyvatelstvo. Zvolený prezident totiž bude muset spolupracovat s rozděleným a pravicově naladěným kongresem, který reformy téměř jistě nepodpoří. Mezi možnosti dalšího vývoje proto patří i scénář, že by se nový prezident rozhodl vládnout bez něj, nebo že by jej parlament sesadil stejně jako předchozího prezidenta Martína Vizcarru.

Zdroj: Al-Jazeera