Srnčata se v prvních týdnech života instinktivně ukrývají v trávě a při nebezpečí zůstávají nehybně ležet. To je sice ochrání před predátory, ale před zemědělskou technikou už ne. Dobrovolníci proto vyrážejí do terénu časně ráno ještě před sečením, často s pomocí dronů s termovizí, aby mláďata v hustém porostu odhalili.

Organizátoři zdůrazňují, že není potřeba žádná speciální kvalifikace – důležitá je ochota pomoci a spolehlivost. „Zapojit se může každý. Pro lety drony nad loukami k vyhledávání srnčat stačí pilotní licence získaná on-line. Do pilotování zaškolí naši zkušenější piloti. Kdo se necítí na to, stát se pilotem, a přesto by chtěl pomoci, každý spolek rád uvítá posily dobrovolníků, kteří jsou k ruce myslivcům a společně vynášejí nalezená mláďata nebo označují hnízda,“ uvedla za spolek Pavla Benettová.

Díky spolupráci dobrovolníků, zemědělců i myslivců se každoročně podaří zachránit desítky životů. Přesto podle vyjádření spolku z loňského roku kvůli nedostatečné domluvě, nevhodným způsobům sečení a chybějícím dotacím na technologie k detekci mláďat každoročně v Česku zahyne následkem sečení až 60 000 srnčat. Už nyní je tak možné přiložit ruku k dílu a přispět k tomu, aby jarní práce na loukách proběhly šetrněji k divoké přírodě.

Stále více lidí si uvědomuje, že klasický anglický trávník s pravidelným sekáním, zaléváním a hnojením sice působí uhlazeně, ale pro životní prostředí je tak trochu „zelenou pouští“. Mnohem větší radost a užitek přinášejí louky plné lučních květin, motýlů, včel a dalších opylovačů. V posledních letech tak lidé napříč Českem začínají své zahrady měnit a vracet do nich divočinu.

Louky navíc lépe zadržují vodu, snižují prašnost i teplotu v okolí, a pomáhají čelit extrémům počasí. Přirozeně podporují biodiverzitu a oživují krajinu. Přidávají se i města, která omezují plošné sečení a nechávají vznikat květnaté pásy i na veřejných prostranstvích. Proměna trávníku v louku přitom nemusí být složitá. Mnohdy stačí omezit sekání nebo vysít směs původních lučních rostlin. Příroda si pak už často poradí sama.

Tráva se seče v sezoně několikrát, aby panely nezastiňovala. Běžně se o to starají rotační stroje. Rychle se otáčející nože sekaček však kromě trávy rozdrtí vše, co se k nim dostane, i drobné živočichy v trávě. Spásání trávy je šetrnější k přírodě než sečení strojem, finančně v tom není velký rozdíl.

V solárních parcích je pro chovatele výhodou to, že tam jsou ovce chráněné i proti vlkům. Kvůli zlodějům a vandalům jsou tyto elektrárny za vysokým plotem, bývají tam čidla, která zaznamenávají pohyb a často i kamery. Většinou jsou to velké plochy, kde mají zvířata dost klidu a pod panely stín. Potřeba jim tam je ale většinou pravidelně dovážet vodu. 

K založení podniku, který zajistí pastvu v solárních parcích, farmáře přivedla loňská nabídka od jedné větší firmy zaměřené na výrobu elektřiny. Inspiraci měli i ze zahraničí, například z Německa a Velké Británie, kde jsou tyto areály často udržované pastvou.

Do porostů vojtěšek nebo trav vjíždí zemědělci naposledy v září a pak až v květnu následujícího roku. V mezičase nastává období klidu, kdy má zvěř tendence plochy obydlovat. Usmrcená mláďata jsou tak při prvních sečích letitým problémem. Nový systém by tedy mohl pomoci něčemu takovému předejít. Součástí jsou totiž i drony pro mapování terénu a cvičený pes, jenž také dokáže mláďata najít. Kombinací těchto metod chce podnik ztráty na divoké zvěři při senosečích úplně eliminovat.

Do loňského roku v Žabčicích detekovali divokou zvěř pouze ve spolupráci s myslivci. Ztráty byly jen v několika případech. K úplnému zamezení mají nově přispívat i drony pro mapování terénu.

Specifikem výherní zahrady je to, že se nachází v oblasti bez vodovodu, takže provoz přilehlého domu je závislý na dešťové vodě. Shromažďuje ji v nádržích u domu a na zalévání trávníku je pro ni příliš cenná. Zahrada je proto vyprahlá, pouze s několika trsy trávy. V konkurenci trávníků z celého světa porazila zahrada majitelky Kathleen Murray vyprahlé plochy z Německa, Francie, Kanady, Chorvatska, Švédska, USA nebo Velké Británie. 

Soutěž o nejošklivější trávník světa, kterou poprvé uspořádali před dvěma lety ve švédském Gotlandu, si klade za cíl upozornit na to, že na údržbu dokonalých trávníků se spotřebovává enormní množství vody. Účely takových trávníků jsou přitom pouze estetické a v rámci klimatických změn a problémů s nedostatkem vody se zdá být upravený zelený trávník zbytečnou rozmařilostí.

Pomocí jemnozrnných vegetačních map vědci zdokumentovali obrovské množství dříve nepozorované zeleně rozptýlené i v malém množství na nejrůznějších místech. Analýza odhalila, že koruny stromů pokrývají asi 170 kilometrů čtverečních New Yorku (asi 22 procent jeho plochy), tráva představuje dalších 94 kilometrů čtverečních (12 procent rozlohy města).

Zjistili, že právě tato zeleň zastává podstatnou roli při čištění nebezpečných plynů. Vzhledem k tomu, že městské oblasti jsou zodpovědné za více než 70 procent lidských emisí CO2, přičemž New York je největším producentem emisí v USA a třetím největším na světě, jsou tato zjištění velmi významná. Ukazují, že i jednotlivé stromy, malé zahrádky a další drobná zeleň mohou hrát velkou roli při absorpci oxidu uhličitého.

Autorský článek Gabriely Brázdové s použitím informací z Earth a Environmental Research Letters

Pro zmírnění dopadů extrémních teplot by lidé neměli sekat trávníky na krátko. Města potřebují maximum zeleně a vodních prvků, aby lépe čelila vlnám veder. Vyšší tráva pomáhá udržet vlhkost, méně se vysušuje a nepotřebuje tolik zalévat. Zároveň se stává útočištěm pro hmyz, který by jinak pobyt v rozpálené m prostředí nepřežil. „Pokud máte možnost na zahrádce nebo jinde, tak je dobré zadržovat vodu. Můžeme se zamyslet nad svou vodní stopou, to znamená kolik vody spotřebujeme během dne. Zamyslet se nad tím, zda denně potřebujeme napuštěnou vanu, nebo nám stačí rychlá sprcha. Jestli je potřeba napouštět bazén na zahradě, nebo zda nám stačí veřejné koupaliště,“ uvedl expert Lukáš Dolák z brněnského Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

Ideálně by se měla tráva sekat, když je suchá, aby nedošlo k poškození trávníku. Doporučená frekvence sečení se odvíjí od ročního období. V létě by mělo stačit jednou za dva týdny. Na mladou trávu je lepší použít kosu než motorovou sekačku.

Autorský článek Gabriely Brázdové s použitím informací z Českých novin a Radíme Jak

Vědci z Cornell University a Indiana University Bloomington v nové studii zjistili, že legalizace marihuany v několika amerických státech výrazně snížila poptávku po lécích na předpis, které se používají k léčbě bolesti, depresí, úzkostí, psychózy, záchvatů nebo nespavosti. Jedná se o jednu z prvních studií, které zkoumají dopad legalizace marihuany na užívání medikamentů na předpis.

„Tyto výsledky jsou pro nás velmi důležitými ukazately,“ řekl hlavní autor studie Shyam Raman, odborník na ekonomiku zdraví na Cornell University. „Díky nim vidíme, že máme velkou příležitost snížit vedlejší účinky léků.“ Zároveň je podle něj nutné mít na paměti, že marihuana není jen tak ledajaká rostlina, ale má svá rizika. Proto je podle autorů studie potřeba provést ještě další výzkumy.

Autorský článek Gabriely Brázdové s využitím informací z Earth

Ve městě dojde mimo jiné k vynechání jednoho cyklu sečení a úpravě seče, tedy ponechání vyšší trávy. „To znamená, že se nekosí úplně dole, ale snažíme se nechat deset až patnáct centimetrů travního stébla,” řekl olomoucký zastupitel Stanislav Flek pro TV Morava. V období největšího sucha se pak sečení úplně zastaví.

Nově založené kvetoucí louky zase mají lépe zadržovat dešťovou vodu, ochlazovat krajinu a podpořit různorodost hmyzu. Například v dubnu letošního roku byla založena nová louka ve Smetanových sadech, dle odborníků z Flory Olomouc ale potrvá několik let, než začnou byliny plně kvést. Nyní louku krášlí cíleně vysazené kvetoucí letničky.

Zdroj: Olomoucká drbna

Cílem vyšších trávníků je zamezit vysychání půdy, které je způsobeno klimatickými změnami. Vyšší trávník lépe zachytí dešťovou vodu a snižuje prašnost sídlišť. Na takzvaných pobytových trávnících došlo ke snížení počtu sečí. „Tím, že trávníky sekáme na deset centimetrů a některé jen jednou za rok, jsme docílili zlepšení mikroklima a zároveň jsme podpořili luční květiny,“‎ uvedla místostarostka Prahy 12 Eva Tylová.

Četnost sečí každý rok se v Modřanech snížila z pěti na tři a v některých oblastech ještě méně. Praha 11 zase pro podporu druhové pestrosti provádí na vybraných místech takzvané mozaikové nebo sektorové seče. Při nich zůstává část travnatých ploch nepokosená a slouží jako útočiště pro živočichy.

O ovce se postarají Lázeňské lesy Karlovy Vary, které si je zapůjčily od soukromého zemědělce. Hlavním cílem karlovarských radních je přitom zajistit sekání trávy na těžce dostupných místech. Výhodou nového způsobu údržby zeleně by měla být zejména finanční úspornost. Zajistí se tím také ekologický a šetrný způsob hospodaření, což příroda dozajista ocení.

Lázeňské lesy Karlovy Vary jsou příspěvkovou organizací, která se zaměřuje především na údržbu a obnovu lesa. Nově sdružení získá na starost tedy i ovce. Ty se pak na zimu vrátí zpět ke svému majiteli.

„Odborníci na životní prostředí navrhli vznik travnatého pásu s lučními květinami s tím, že tímto trendem se ubírají podobné projekty ve světě. Tento plán jsme odsouhlasili a připravili k realizaci. Pro všechny to bude nová zkušenost a projekt budeme sledovat jak z hlediska provozu, tak nákladů na údržbu. Pokud se osvědčí, budeme zvažovat aplikaci na další vybrané tratě,“ přiblížila tisková mluvčí Dopravního podniku města Brna Hana Tomaštíková.

První dva únorové týdny na Nových sadech v úseku Hybešova – Poříčí mizel keřový porost, který je potřeba pravidelně udržovat. V letních měsících ho brněnský dopravní podnik nahradí travnatým pásem s květinami. Zahájení přípravných prací se chystá na druhou polovinu června. Cestujících se přitom nejvíce rekonstrukce tramvajové trati dotkne v období letních prázdnin, kdy bude v úseku zcela vyloučena tramvajová doprava. Práce by měly být dokončeny v září už za plného provozu.

Vybudování relaxační zóny s jezírkem si odhlasovali sami Zlíňané. V anketě prostřednictvím Magazínu Zlín si mohli zvolit, jak se využije volné prostranství. Plocha v parku bude mít rozlohu asi jeden hektar, v jezírku budou žít rybky, žáby či vodní rostliny.

Jezírko bude sloužit jako doplňkový prvek určený k odpočinku, ne jako místo ke koupání. „Půjde o krajinný prvek, takzvaný vodní biotop, který navíc bude za horka osvěžovat okolí. Posedět bude možné na zpevněné ploše, která u jezírka také vznikne,“ uvedla zahradní architektka Zuzana Hegmonová.

I když tato informace může znít překvapivě, papír, který lze zasadit, není žádná novinka. V podobě novin byl ale využit poprvé. Skládá se z recyklovaného papíru, vody a drobných semínek, která po zasazení vyklíčí.

Speciální vydání deníku se dostalo k 4,6 milionům lidí, kteří měli možnost proměnit ho v zelený záhonek. Noviny byly také využity ve školách jako netradiční učební pomůcka.

Zdroj: lifegate.com