Po západu slunce vytáhnout ven stolky a židle a do nočních hodin živě diskutovat s obyvateli okolních domů. Zvyk, který je starý stovky let, neodmyslitelně patří ke španělskému koloritu. Starosta městečka Algar však upozorňuje na to, že televize a sociální sítě nezávaznou konverzaci tváří v tvář stále více vytlačují. I proto je podle něj třeba tento zvyk chránit.

Argumentů pro zapsání sousedského klábosení na seznam UNESCO má mnoho. Pouliční shromažďování podle něj slouží nejen ke zjištění nejnovějších drbů o dění ve městě, ale pomáhá i v boji proti osamělosti. „Místo aby se se svými problémy izolovali doma, obyvatelé vyjdou na ulici, kde je čeká skupinová terapie. Sdílejí svá trápení s ostatními a sousedé jim mohou pomoct,“ vyzdvihl Sánchez pro The Guardian. I když ho ještě čeká běh na dlouhou trať, svou snahou už nyní přilákal do předtím nepříliš známého Algaru mnoho nových turistů.

Zdroj: The Guardian

Koledám a světýlkům útočícím na nás ze všech stran už od října rozhodně nefandíme, ale během adventu s výzdobou netřeba otálet. Dekorace, která navozuje předvánoční náladu, totiž funguje podle odborníků jako vzpomínka na dětství. V lidech zároveň evokuje pocity spjaté s daným obdobím, jako je bezstarostnost a klid, v období Vánoc navíc jakési speciální vánoční kouzlo. To všechno si díky výzdobě lidé připomenou a tím své nadšení umocní. Ještě dřív, než na ně padne tíha dospělosti s nutností pořídit kapra a zabalit dárky.

Na základě studií lze doporučit i venkovní výzdobu. Ta podle vědců způsobuje, že se lidé jeví přátelštější v očích svých sousedů. Tak jestli chcete prolomit sousedské ledy, vyvěste nejprve na dům nějaké ty žárovky.

Zdroj: independent.co.uk

První zlínská komunitní zahrada vzniká na největším zlínském sídlišti Jižní Svahy. Projekt oživí opuštěný prostor nedostavěného obchodního centra, který je trnem v oku obyvatel i kolemjedoucích už několik let. Výstavba zahrady by měla probíhat během léta, plnohodnotný provoz je pak naplánován už na letošní podzim.

Trend komunitních zahrad se rozmáhá po celém světě a není se čemu divit. Lidé si díky nim mohou vypěstovat domácí zeleninu, ovoce či bylinky i mezi paneláky. Tím však pozitiva této iniciativy nekončí. Komunitní zahrady zpravidla zúrodňují opuštěné a nevyužívané pozemky, které město do té doby spíše hyzdily. Stále více lidí láká i myšlenka sblížení se se sousedy, které je při práci na společném projektu takřka zaručeno.

Na startu iniciativy stála právě touha po domácích vejcích, kterou sdílelo několik sousedů a přátel. Nikdo však neměl ideální podmínky, aby se do chovu slepic pustil, a tak mělničtí vymysleli koncept sdílené péče. Zapojilo se do něj pět zdejších rodin.

„V praxi to znamená, že my jsme pořídili slepice, dali k dispozici prostory a zajišťujeme zásobování krmivem, na které každý účastník přispívá. Dále má každá rodina určený den v týdnu, kdy má na starost krmení a další péči o slepice a zároveň má možnost sběru vajec,“ vysvětluje fungování jedna ze zapojených sousedek.

Vajíčka jsou přitom jen jedním z produktů iniciativy. Zapojení lidé oceňují možnost netradičního propojení se sousedy, sdílení společného zájmu i nenásilnou výuku ekovýchovy a dalších hodnot pro své děti. Projekt s pracovním názvem Sdílená slepice ocenila Nadace Via v rámci svého programu Dobrá sousedství.

Skupinka obyvatel Prahy 10 si užívá společně strávený čas na místním dvorečku stejně jako kompostování a zahradničení na jeho ploše. Díky podpoře od nadace bude moct iniciativu rozšířit i mezi další obyvatele domu. To v obci Škvorec zase mají v plánu vytvořit prostor pro sousedskou spolupráci díky provozování kina. Spojit sousedy chtějí skrze práci i ve vísce Hodonice, kde chtějí svépomocí opravit cestu do vedlejší vesnice.

Nadace VIA podpořila v první letošní vlně sedmičku takových projektů. V rámci programu Živá komunita nabízí podporu aktivním lidem, kteří chtějí oživit či zlepšit život sebe a svých sousedů. Vybrané projekty získají finanční grant i možnost se vzdělávat. Loni touto cestou nadace podpořila celkem 44 sousedských nápadů.

„Funkční vnitrobloky mají mnoho forem využití, posilují komunitní vazby, pocit bezpečí, mají význam pro trávení volného času dětí a seniorů, přispívají ke kvalitě městského životního prostředí,“ uvedla náměstkyně primátorky Petra Kolínská.

Vnitrobloky mají velký význam i z hlediska životního prostředí. Kolínská je dokonce označila za „druhé zelené plíce města“. Grant proto klade důraz právě na zeleň a její obnovu. Důležitým kritériem je přitom dlouhodobá vize, aby zůstal revitalizovaný vnitroblok živý a udržovaný i za pět let.

Čtyřiadevadesátiletý Keith říká, že si na život bez své ženy stále ještě nezvykl, ale bere realitu takovou, jaká je. Sousedé si zprvu mysleli, že je jeho nápad míněný jako žert, brzy se ale přesvědčili, že jeho odhodlání je mnohem větší, než se zprvu domnívali. Keith na zahradě postavil velký bazén a ten zpřístupnil všem rodinám v blízkém okolí.

Nápad se ukázal jako oboustranně prospěšný – děti i jejich rodiče si místo oblíbili a Keith už si alespoň nepřipadá tak osamělý. A v jeho domě rozhodně není ticho. Navíc Keith nikdy neměl vlastní vnoučata – teď jich má s trochou nadsázky plnou zahradu.

Zdroj: kare11.com

Cílem online mapy je propojit lidi se zájmem o lokální potraviny, domácí kompostování a městské zahradničení. Zájemci do ní mohou zanést různé body – komunitní zahradu, žížalí vermikompostér nebo farmu. Zároveň zde mohou nabídnout své produkty.

Mapa je výsledkem spolupráce 2 subjektů – mapového portálu Mapotic a propagátora městského pěstování Kokoza. Kokoza by ráda skrze mapu podpořila setkávání lidí za účelem předávání zkušeností z kompostování nebo sdílení domácích dobrot. Aktuálně je v mapě přes 500 aktivních uživatelů a 200 zaregistrovaných míst.

Grantový program vznikl v loňském roce, letos rozděloval peníze už dvakrát. Podporuje iniciativy, jejichž záměrem je rozvíjet mezilidské vztahy v místě jejich působiště. Toho je možné docílit různými způsoby, což přímo potvrzují vybrané nápady.

I v druhém letošním kole nadace rozdala přes milion korun. Projektů se přihlásilo 51, pětičlenná hodnotící komise se rozhodla podpořit 21 z nich. Každá z přihlášených organizací mohla zažádat o grant ve výši až sto tisíc korun. Většina vybraných projektů se pohybovala v částkách pod osmdesát tisíc korun.

Nejlepší hodnocení získal projekt Sejdeme se u Betléma z Královéhradeckého kraje. Zahrnuje řadu aktivit, které vyvrcholí vytvořením dřevěného betlému, na němž se budou podílet sami občané. V Kroměříži by zase rádi realizovali myšlenku sousedských farmářských trhů, do nichž se aktivně zapojí místní komunita a které nebudou jen místem k nákupu, ale i k setkávání se sousedy.

Ve městě Palič na Karlovarsku chce zdejší sdružení upravit okolí kostela svaté Anny. Díky zeleni, lavičkám a dalšímu mobiliáři vznikne prostředí, kde budou moct sousedé společně trávit čas, zároveň se sami budou na úpravách podílet. Obecně vybírají hodnotitelé souSedíme takové projekty, které chtějí aktivně zapojit obyvatele daných lokalit a zároveň zlepšit jejich vztah k místu, kde žijí.

Nadace VIA je soukromá nezávislá nadace fungující od roku 1997. Každoročně uskutečňuje několik programů, v nichž věnuje vybraným projektům finance na realizaci jejich nápadů. Hlavním cílem nadace je rozvoj komunitního života a filantropie.