U vzniku projektu stála v roce 2018 Tereza Kutínová: „Myšlenka ovocných stromů a jejich množení je mi blízká odmalička díky mému tatínkovi, který je mimo jiné vášnivý sadař a pěstuje si vlastní stromky ze semínek. S možností takto přispět naší krajině se mi to propojilo v roce 2018, kdy jsem si uvědomila, že nejen lesy, ale i pole potřebují stromy.“

Sdružení se proto rozhodlo sázet pecky ovocných stromů a vrátit tak původní stromy do krajiny. Zároveň tím chtějí přispět v boji proti suchu. „Strom v krajině má mnoho pozitiv – například přírodní klimatizace, zpevnění půdy, potrava a úkryt pro hmyz a ptáky. Může tak napomoci zmírnění dopadů sucha na půdu i živočichy. A ovocný strom má ještě bonus jedlých plodů pro lidi i pro zvířata,“ vyjmenovává Kutínová. Pěstování z pecek je podle ní jednoduché, i když pro řadu lidí stále poměrně
neznámé.

A jak vypadá praxe? Samotné pecky získává sdružení od široké veřejnosti, sběrná místa jsou v Brně a Vyškově. Pecky pak s pomocí dobrvolníků sází na pozemcích, které má zdarma zapůjčené. Po dvou letech, což bude letos poprvé, skupina stromečky rozdá pro výsadbu do krajiny a kruh se tím pomyslně uzavírá. „Věříme, že sázet stromy má smysl, tak chceme jejich výsadbě napomoci aspoň tak, že poskytneme stromky zdarma. Je lepší, když si je pak sami vysadí místní, kteří kolem nich budou pravidelně chodit a můžou je opečovávat,“ uzavírá zakladatelka.

Zapojit se může každý, stačí se zaregistrovat na webu Sázíme budoucnost. „Na našem webu najdou zájemci veškeré informace o tom, jak strom vysadit i o něj následně pečovat. Mohou si vybrat výsadbové akce, kterých by se rádi zúčastnili, sami nabídnout nebo poptat pozemek a registrovat své výsadby,“ uvedla Jana Niebauerová ze Nadace Partnerství.

Na výsadbu nových stromů už lidé vyčerpali 89 milionů korun ze Státního fondu životního prostředí. Zasazeno bylo zatím přes 50 tisíc stromů. Nejvíce se sázejí duby, javory a habry. Díky velkému úspěchu schválilo ministerstvo životního prostředí navýšení dotací o dalších 100 milionů korun, které rozdělí mezi jednotlivé projekty.

V plánu je na toto jaro a podzim čtyři sta akcí sázení. V krajích se začne s výsadbou v polovině března a akce vyvrcholí již tradičním celostátním říjnovým Dnem za obnovu lesa. Aktivity jsou součástí iniciativy Sázíme lesy pro budoucnost. Každá z 64 lesních správ chystá asi šest dnů zaměřených na výsadbu nových stromů. „Jde o největší podobnou akci v historii,“ uvedl za Lesy ČR Martin Zajíček.

Novinkou tentokrát bylo, že se na jednotlivé výsadbové dny mohli lidé přihlašovat prostřednictvím speciální mobilní aplikace Klub nového lesa. Organizátoři díky tomu zase tušili, s kolika lidmi mají počítat a připravit pro ně náčiní a sazenice. Kromě toho každý člen klubu získá dárky a slevy na akcích, kde je potřeba uhradit účastnický poplatek.

Jak upozornila organizace OSN, Etiopie byla před sto lety zalesněná z pětatřiceti procent, v roce 2000 už jen ze čtyř. Příčinou velké ztráty zalesněné plochy je těžba, zhoršování stavu životního prostředí a změny klimatu. Vláda proto začala prosazovat takzvanou zelenou politiku, jejímž cílem je během léta vypěstovat čtyři miliardy stromů. To znamená, že by každý Etiopan měl zasadit nejméně čtyřicet sazenic.

Projekt s názvem Zelené dědictví Etiopané zahájili na konci května a prozatím vysadili přes 2,6 miliardy stromů. Premiér Abiy Ahmed dal kvůli sázení stromů vládním zaměstnancům dokonce volno. „Otázka životního prostředí je problém na celém světě, ale hlavně pro tuto zemi. Většina problémů a hladomor, který Etiopii sužuje, souvisí právě s nedostatečnou ochranou životního prostředí,“ upozornil profesor Samuel Geleta z Univerzity Salisbury.

Zdroj: Aktuálně.cz

Všechny subjekty zapojené do procesu výsadby jsou rovnocenně důležité. „Lokality na sázení domlouváme s obecními úřady. Peníze na stromy získáváme od firem a buď zaměstnanci sami stromy i vysadí nebo sází místní dobrovolníci, školy nebo spolky. Obce stromy dostanou darem, ale zavazují se o stromy pečovat, v prvních letech hlavně zalévat,“ vysvětluje jedna z koordinátorek projektu Martina Pavelková.

S firmou, která sázení iniciuje, domluví organizátoři před akcí důležité podrobnosti jako počet účastníků a s ním související počet stromů. Organizace pak na místo dodá veškeré potřebné nářadí a materiál. „Společně si ukážeme, jak se sází strom, a pak již všichni sami sázejí, naše role je potom spíš koordinační. Je skvělé, když se sázení spojí s táborákem, lidé se zahřejí, najedí a je to prostě fajn atmosféra,“ popisuje Pavelková.

Nezisková organizace funguje od roku 2014 a může se pyšnit úctyhodnou statistikou. Od svého vzniku už vysadila 3465 vzrostlých stromů a 4031 keřů, zapojila při tom přes 5 tisíc dobrovolníků.

Poslání iniciativy je jasné – podpořit v lidech vědomí, že jednoduchým způsobem lze pro přírodu udělat hodně dobrého. „Zájemci nám mohou finančně přispět na nákup nářadí nebo školení pro nové kolegy. Mohou nás taky podpořit tím, že se stanou členy našeho týmu nebo pomůžou s hledáním lokalit a organizací samotných výsadeb,“ vyjmenovává možnosti Pavelková.

Zájem má stále větší množství lidí, kterým není příroda lhostejná, a chtějí pro její dobro něco sami aktivně udělat. Každý rok díky tomu počet vysazených stromů narůstá.