Vedle typických rysů v obličeji, jako jsou velké kulaté oči, buclaté tváře, drobný nos a vysoké čelo, jde i o poměr velikosti těla a hlavy a o určitou „neohrabanost“. A to přijde lidem roztomilé. Tyto rysy vyvolávají vrozené, instinktivní reakce. Vzbuzují u člověka přesvědčení, že se o daného tvorečka chtějí starat. A platí to pro všechny lidi na světě. 

Reakce na rysy charakteristické pro roztomilost se podle Norberta Sachsera z Institutu pro neurovědy a behaviorální biologii Münsterské univerzity projevují už u čtyřměsíčních dětí. „Samozřejmě jim nejde klást otázky, ale lze jim ukazovat různé obrázky a pak sledovat, jak dlouho se tato miminka kam koukají,“ popsal Sachser. Dodává, že větší pozornost věnují obrázkům splňujícím kritéria roztomilosti.

Ostatně toho, jak na lidi působí koncept roztomilosti, využívá i reklamní branže. Vysledovat se to dá u aut nebo u robotů. „Třeba roboti fungující jako ošetřovatelé jsou mnohem lépe přijímáni, když splňují kritéria pro dětskou roztomilost,“ uvedl Sachser.

Chocholatka červená

Královedvorská zoo se v létě dočkala přírůstku, na který čekala více než deset let. V sobotu 11. července se tam narodila neobvyklá lesní antilopka. Jednalo se o první přírůstek tohoto druhu v Česku i na Slovensku a jedno z pouhých jedenácti mláďat, které se na celém světě povedlo za poslední rok odchovat.

Orangutan sumaterský

Kromě státního svátku měla pražská zoologická zahrada 17. listopadu ještě jeden důvod k oslavám. Světlo světa tam totiž spatřilo mládě ohroženého orangutana sumaterského, které je výjimečné také pro svůj původ. „Je jediným pravnoučetem orangutanů, kteří přišli do zoo z lesů Sumatry, a je proto geneticky mimořádně cenné. Dokonce si troufám tvrdit, že nejcennější v Evropě,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.

Margay

Nad touto chlupatou kuličkou se od podzimu dojímají chovatelé v jihlavské zoologické zahradě. Vytoužené mládě tam 14. října rozšířilo smečku vzácných margayů. Drobeček se již projevuje nevyčerpatelnou hravostí a zvědavostí, která je pro většinu kočkovitých šelem typická.

Kosman zakrslý

Hned dvě mláďata kosmana zakrslého se na sklonku léta narodila v olomoucké zoo. Jedná se o nejmenší žijící druh primáta – dospělí jedinci váží pouhých 120 až 140 gramů. Pro svůj vzrůst bývají tyto malé opičky nazývány jako marmosetky, což ve francouzštině znamená trpaslíci. V Zoo Olomouc, která kosmany chová od roku 1994, se narodilo už 125 potomků těchto drobných primátů.

Lev berberský

V Zoo Dvůr Králové se v uplynulém roce podařilo odchovat mláďata lva berberského, který v přírodě již vyhynul. Tři lvíčata vykoukla na svět 5. července. Tento velký poddruh lva pustinného v minulosti obýval severní Afriku. Právě tam, ve zvěřinci marockého krále, přežily desítky lvů, jejichž mláďata se postupně rozšířila do zoologických zahrad. V těch licencovaných se chov lva berberského řídí doporučeními koordinátora Evropského záchovného programu.

Součástí výzkumu byl pokus, ve kterém se účastníci, kteří se v danou chvíli cítili vystresovaní, 30 minut dívali na záběry roztomilých zvířátek. „V průběhu zkoumání poklesly srdeční frekvence a krevní tlak u všech jedinců na úroveň, která by byla považována za zdravou i ve vztahu ke stresu nebo úzkosti,“ uvedla vedoucí výzkumu Andrea Utley.

Do výzkumu se zapojili studenti, kteří měli jít 90 minut po experimentu na zkoušku, a zaměstnanci univerzity, kteří uvedli, že se rovněž cítí být ve stresu. Jedním z výsledků studie také bylo, že účastníkům se více líbila mláďata než dospělá zvířata, úplně nejlépe hodnocené byly pak záběry, kde jsou spolu zvířata a lidé.