Výzkumníci našli první důkaz, že tyto dva druhy primátů spolu nejen sociálně komunikují, ale že si v přírodě vytvářejí i dlouhodobé přátelské vztahy. Rádi si vyrazí třeba na společné jídlo a sdílí informace ze života ve volné přírodě. „Zjistili jsme, že jeden jedinec může cestovat skrze skupinu druhého druhu, aby vyhledal jiného konkrétního jedince,“ uvedla primatoložka Crickette Sanzová. „Ve studii se nám také tyto interakce podařilo zdokumentovat v průběhu času a v různých kontextech,“ dodala.

Pozorování trvalo více než dvacet let a probíhalo v Národním parku Nouabalé-Ndoki v Konžské republice. Během výzkumu se ukázalo, že třetina sociálních interakcí mezi šimpanzi a gorilami se odehrává v době, kdy se krmí u stejných stromů. Další téměř pětina se odehrála během toho, co oba druhy svačily různou potravu ve vzájemné blízkosti.

Zdroj: Radio Wave, Study Finds

Vliv bakteriálního mikrobiomu na zdraví člověka je už etablovaným výzkumným polem. Oproti tomu o houby se nikdo příliš nezajímal. Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR se proto rozhodli prozkoumat složení komunit hub ve střevech primátů a interakce mezi nimi a bakteriemi, které žijí ve volné přírodě. Sekvenovali 149 vzorků stolice čtyř druhů primátů. Vše následně srovnali s lidmi, kteří žijí ve stejných oblastech. „Zahrnutím tradičních zemědělců, lovců-sběračů a západní lidské populace do našich analýz jsme zjišťovali, jak je mykobiom ovlivněn západním a industrializovaným životním stylem,“ říká Klára Petrželková z AV ČR a vedoucí autorka studie.

Vědci zjistili, že na houby v tělech primátů má silný vliv prostředí, ve kterém žijí, včetně stravy. To je zásadní rozdíl oproti bakteriomu, který je více ovlivněn genetikou hostitele. Na vliv stravy ukazuje také podobnost mezi lidmi žijícími industriálním životem a lidoopy žijícími v zajetí na jedné straně a divokými lidoopy a lidmi žijícími v blízkém kontaktu s přírodou a konzumujícími přírodní stravu na straně druhé.

Výzkum má potenciál promluvit do toho, jaký vliv má střední mikroflóra na lidské zdraví. „Lidé žijící západním stylem života mají velice nízkou diverzitu mykobiomu, a to může mít vliv na na výskyt takzvaných civilizačních onemocnění. Už bylo dokázáno, že disbalance v bakteriální části mikrobiomu na jejich výskyt vliv mají,“ vysvětluje Petrželková pro Český rozhlas s tím, že je přesvědčena, že i mykobiom v této oblasti hraje důležitou roli. To i proto, že lidé žijící přírodním způsobem života se s civilizačními nemocemi nepotýkají.

Autorský článek Kláry Šubíkové s využitím informací z Českého rozhlasu Plus a Ústavu biologie obratlovců AV ČR

Působení videa a audia na lidoopy vědci zkoumají už několik let. Nyní výzkumníci k experimentu použili opice z evolučně vzdálenější linie – chvostany. Jedná se o opice jihoamerického původu. Ty na obrazovkách sledovaly mořské scény, jiná zvířata, záběry pralesa, měst i venkova. Vědci jim také promítali záběry s potravou nebo abstraktní umění. Reakce chvostanů popsala studie v odborném časopise Animals.

K hitům patřila videa s moučnými červy, larvami potemníků, kterými ošetřovatelé primáty krmí. Při těchto záběrech se chvostani začali dotýkat obrazovky a zkoumat, kde se potrava nachází. „Nepovažovali to za něco promítaného,“ podotkl antropolog Jan Havlíček. Připomíná, že na rozdíl od šimpanzů nebo goril je pro chvostany těžké rozlišit obraz od reálného objektu. I u tohoto druhu však mělo sledování videí určitý efekt. Chvostani byli po návštěvě experimentálního kina méně nervózní – opice se po zhlédnutí videa méně škrábaly a dotýkaly vlastního těla. 

Zdroj: iRozhlas, Animals

Mládě, které je podle odhadů chovatelů staré asi dva týdny, je v pořádku a pevně se drží na břiše matky, což je pro tyto primáty obvyklé. Odborníci gorilí rodinu pečlivě sledují díky kamerám, které jsou nainstalované blízko místa, kam si chodí pro potravu.

Oba rodiče nově narozené gorily se do národního parku Batéké dostali už jako dospělí v roce 2019. Podle chovatelů se následně několik měsíců poznávali a učili se spolu žít. „Toto gorilí mládě, potomek naší samice Mayombe narozené v Beauvalu, představuje obrovský krok k celosvětové ochraně přírody, na který jsme nesmírně hrdí,“ uvedla pro server BBC Delphine Delord ze zoo Beauval.