Na začátku roku proto odstartovala pilotní verze screeningu rakoviny plic, jejímž cílem je toto onemocnění u rizikových pacientů objevit co nejdříve. Čím dříve se totiž toto zhoubné onemocnění odhalí, tím lepší jsou prognózy. Na screening, rakovinu plic i na důležitost omezení kouření se v rámci svých aktivit Loono zaměřilo, aby lidem nabídlo srozumitelné a odborně podložené informace. Organizace se dlouhodobě věnuje prevenci onkologických onemocnění, kardiovaskulárních chorob i reprodukčního a duševního zdraví. Nyní tedy rozšiřuje repertoár o další orgán. Během sedmi let své existence Loono zrealizovalo více než dva a půl tisíce workshopů, na kterých odborníci předali informace více než 120 tisícům lidí.

Loono sdružuje lékaře, studenty medicíny a další profesionály, kteří věří, že pacienti by se neměli pouze léčit, ale především vést k prevenci nejrůznějších onemocnění. Protože při rakovině plic hraje velkou roli kouření, Loono se zaměřuje ve své kampani rovněž na to, zda existují bezpečnější formy kouření. Upozorňují na fakt, že elektronická cigareta nemusí nutně znamenat menší negativní dopad na zdraví člověka. „Největším rizikem elektronických cigaret je jejich krátká doba existence. E-cigarety nebo IQOS mohou přinést nižší riziko zdravotních problémů spojených s kouřením, nicméně protože existují jen pár let, nebylo dosud možné dokonale prozkoumat jejich dopady na zdraví, zejména ty dlouhodobé,“ podotkla zakladatelka neziskové organizace Loono Kateřina Vacková.

Autorský článek Gabriely Brázdové s využitím informací z Loono a Asociace společenské odpovědnosti

Manželé Karolína a Daniel Kvakovi jsou studenti Masarykovy univerzity. V souvislosti s epidemií koronaviru se rozhodli českému zdravotnictví pomoci tím, co umí nejlépe. Svůj volný čas mimo studium a dokončování diplomové práce využili k vytrénování neuronové sítě, která dokáže detekovat plicní onemocnění z rentgenových snímků.

Právě rentgen hrudníku je jedním z nástrojů pro včasné odhalení a následné vyhodnocení výskytu plicních onemocnění. V době, kdy je důležitá rychlost a spolehlivost výsledků, zejména u pacientů pozitivních na covid, přijdou vhod aplikace, které usnadňují práci zdravotníkům a urychlují vyhodnocení toho, co rentgen ukazuje.

Srdcem algoritmu, který Daniel vytvořil, je hluboká reziduální síť Lobe ResNet-50 V2. „Je to druh konvoluční neuronové sítě, jež slouží k extrakci příznaků z obrazových souborů. Výsledný model nese podobu nenáročné standalone aplikace, do které stačí pouze nahrát snímky, klidně i stovky najednou. Síť navíc nemusí být připojena k internetu,“ popsal aplikaci Daniel. S její pomocí určí za pár vteřin diagnózu pacienta třeba i obvodní lékař, a to včetně procentní přesnosti odhadu. Projekt chtějí Kvakovi zdarma nabídnout k využití ministerstvu zdravotnictví, výzkumným ústavům, potažmo i jednotlivým nemocnicím.

Zdroj: MUNI

Nový prototyp vakcíny se podařilo úspěšně otestovat na myších. Díky tomu se nyní chystá klinická studie na lidských pacientech. „Naším hlavním cílem je zavést prevenci mezi lidmi, kteří mají větší riziko vzniku závažné formy astmatu,“ uvedl pro server ScienceAlert odborník na pneumologii Laurent Guilleminault.

Experimentální vakcína vyvinutá spoluprací francouzského institutu v Toulouse a biotechnologické společnosti Neovacs spojuje rekombinantní cytokiny s nosným proteinem CRM197. Tento mix se ukázal jako vysoce účinný. V rámci testování na myších byla u více než 90 procent zvířat, kterým byl prototyp vakcíny podán, prokázána přítomnost protilátek schopných neutralizovat cytokiny vedoucí k zánětu dýchacích cest a ztíženému dýchání. Tato ochrana měla u zvířat trvání jeden rok, kdy více než polovina myší stále vykazovala vysoké hladiny protilátek.

Umělé plíce jsou přesnou kopií horních cest dýchacích v poměru 1:1. Na VUT je vyvíjí tým Miroslava Jíchy už devět let. Za tu dobu posbíral tři patenty, ten poslední letos v létě. „Získali jsme patent pro simulátor dýchání, který umožňuje napodobit nádech a výdech do jednotlivých laloků. Těch je v plicích celkem pět a my můžeme simulovat jednotlivé laloky nezávisle na sobě. Takže pokud má pacient nějaké onemocnění spodních laloků, nebo některé z nich mají menší kapacitu, můžeme nasimulovat i tyto individuální podmínky,“ doplnil František Lízal z Odboru termomechaniky a techniky prostředí.

Přístroj tak dokáže napodobit dýchání člověka s astmatem, chronickou obstrukční plicní nemocí nebo jiným zdravotním problémem. Výzkumníci z celého světa doteď testovali inhalovatelná léčiva prostřednictvím tzv. kaskádových impaktorů, které ovšem připomínají lidské plíce jen velmi vzdáleně. Brněnské umělé plíce jsou naopak velmi reálnou napodobeninou.

Léčba chronických plicních onemocnění je komplikovaná. U řady z nich může mít nicméně významný pozitivní vliv specifická rehabilitace. Cvičení v prostředí parku může pomoct změnit návyky pacientů upoutaných do domácí izolace, zlepšuje toleranci zátěže i denní aktivitu nemocných.

Myšlenka vytvoření prostoru pro takovouto cílenou rehabilitaci a trénink je unikátní. Jeho vznik iniciovali lékaři místní plicní kliniky. Výstavba bude probíhat postupně v následujících letech, finance by měli zajistit sponzoři a dárci nemocnice.